Krvavý mesiac

01.06.2023

Moc jsem se těšila na dalšího Holea, ale jsem mírně zklamaná. Možná by bylo lepší kdyby to Nožem skončilo. A závěr naznačuje další díl.

31.05.2023

Níže zaznělo, že kdo nečetl Nůž, měl by si ho přečíst, než se pustí do Zatmění. Já bych doporučila přečíst celou řadu postupně. Každý díl se na Harrym nějak podepsal, v každém se jeho příběh rozvinul. Jistě, kdo si přečte kterýkoli náhodný díl, užije si slušnou detektivku. Ale Harryho příběh mu zcela unikne, což je dost škoda.

Tentokrát jsem se nenechala tolik tahat za fusekli a tip jsem měla správný. Ovšem pro požitek z četby je tip na vraha (alespoň pro mě) zcela nepodstatný.

Harry, jsi v podstatě pohádková postava, tohle by reálný člověk nedal. Tak doufám, že nám ještě dlouho vydržíš. :)

30.05.2023

Ze začátku jsem cítila lehké rozpaky, možná rozladění... kolik povinně korektních témat a jak moc do hloubky se budou řešit? Ale pak se rozjel další příběh, nezklamal, protože to byl typický Nesbo ve výborné formě, jak se říká. Nicméně, už to - pro mě - nebyla taková jízda, jako bývávala. Už jsem neměla potřebu s sebou knížku tahat všude, kam jsem šla a ani nečetla do dvou do rána. Těžko říct, zda to způsobila delší pauza mezi tímto a předchozím dílem, nebo pocit, že už pomalu dochází k loučení. V dobrém závidím všem, kteří s Harrym teprve začínají a tu úžasnou jízdu, která je teprve čeká.

30.05.2023

Mnoho tu již bylo napsáno, jen bych se opakovala. V jednom z rozhovorů s Jo Nesbem jsem četla, že to, jak a kdy série s HH skončí, má již dávno promyšleno. A na této knize je to znát. Harry se mění, už to není ten neomylný, drsný , sebestředný chlapík. Tím, jak ztrácí blízké lidi , tím více nachází sebe sama. Mě ten proces extrémně baví sledovat, ač se s tímto geniálně vytvořeným antihrdinou budu loučit opravdu těžce. Výborná knížka, zajímavá, napínavá, krutá i dojemná. I té angličtiny tam bylo tak akorát, že jsem se s ní v pohodě poprala:-). Mimochodem, kdysi jsem četla první případ Harryho, knihu Netopýr, ještě v jiném překladu, než od skvělé Kateřiny Krištůfkové a nechápala jsem, že ji napsal stejný autor, to prostě nebyl Nesbo :-). A od té doby docela sleduji i jméno překladatele a mám své oblíbené, kteří nezklamou. I Zatmění jsem přečetla jedním dechem a nemohla se odtrhnout. Málokdy u mě, u detektivky, pracují emoce, u této dokonalé série vždycky.

30.05.2023

Nelíbilo se mi to. Ostatně už jako asi třetí Harry po sobě. Nesbo jede v případě své nejznámější postavy těžce na kvantitu než na kvalitu a v Zatmění je to opět poznat. Změť všeho možného s hlavním vyšetřovatelem, který trhá rekordy z mrtvých vstání, ačkoli už ho život už poslední dva díly nebaví. Děj je předvídatelný v uvozovkách plný "wau okamžiků" a nemá žádnou přidanou hodnotu. Byla jsem opravdovým fanouškem Jo Nesba, ale poslední dobou mám pocit, že jediný, kdo se s Harrym nedokáže rozloučit, je on sám.

29.05.2023

Jo Nesbø opět nezklamal. Harry Hole je zpět a děj má spád od začátku do konce.

28.05.2023

85%
..."Jak jsem říkal, je mi to líto, jenže životní cyklus parazitů je třeba dokončit. Aby se mohli rozmnožit, víš. Až bude nutné infikovat dalšího jedince, potřebuju mít nové, čerstvé parazity. Chápeš?"
______________________________________________________________________________________________________________
Skvělý thriller, dozvíme se tam hodně zajímavého o parazitech. Je velice čtivý, napínavý, občas nechutný, s výbornou zápletkou, s mnoha zvraty, které směrem ke konci přibývají a v závěru už docela překombinovaný, ale mně se to líbilo. Připravil mně hodně překvapení, to se týká i úplně poslední věty v knize.
Vřele doporučuji! Jenom bych chtěla připomenout, že je opravdu lepší číst sérii s Harry Holem postupně, jinak Vám mohou být vyzrazeny některé skutečnosti z předchozích dílů. Já jsem to zrovna neudělala.

28.05.2023

David Bowie
měl pravdu,
když zpíval,
že Homo sapiens
už není k užitku.

V pořadí již třináctý příběh s alkoholickým vyšetřovatelem Harry Holem, mě opět totálně dostal. Vůbec nechápu, kam na to pan Jo Nesbø chodí. Kde bere ty náměty, jak vymýšlí ty vraždy a cesty které vrah i Harry musí absolvovat, aby se dostali tam, kam chtějí? To propracování děje mě strašně fascinuje. Navíc, brutalita a způsob zabíjení, to je prostě umění, něco takového podat svým čtenářům a při tom v nich nevyvolat zvracení. Naopak, lidé vědí, že přijde něco zlého, něco krvavého, něco, co vám zvedne žaludek, a přesto tyto jeho příběhy čtou. A já jsem rád, že patřím mezi ně. Že neodsuzuji ti brutálnost, ale že naopak nadšeně sleduji stopy vyšetřovatele, který nás vždy dokáže svými činy překvapit a zaskočit.

Malá ochutnávka:
Harryho první setkání s L.A, představovaly čtyři noci v levném špinavém motelovém pokoji bez klimatizace na bulváru La Cienega, kde se to hemžilo šváby, teprve pak se mu podařilo pronajmout si ještě levnější pokoj ve čtvrti Laurel Canyon, také bez klimatizace, jenom s většími šváby. Svým způsobem se tam ale zabydlel, jakmile v sousedství objevil bar Creatures, kde měli tak levný alkohol, že usoudil, že by se tam asi dokázal uchlastat k smrti.

V tomto případě mě zaskočilo i těch několik velmi zamotaných situací. Pan spisovatel zde poukazuje na fakt, že i Harry Hoile je obyčejný člověk a že ne všechno mu vyjde, tak jak si naplánoval. Navíc, od určité doby už čtenář vyloženě ví, kdo je vrahem, ale nakonec je překvapen, jak složitá cesta vede k jeho dopadení. Záměrné situace, kdy vše směřuje určitým směrem, se najednou obrací v opak a čtenář jen zalapá po dechu, protože už byl přesvědčen, že ví, kam to směřuje. Po dočtení příběhu jsem měl chuť ožrat se jako prase, ale nejsem Harry Hole, abych si mohl dovolit dorazit do práce pod vlivem. Krvavý měsíc je dalším perfektním kriminálním příběhem z pera geniálního tvůrce. Mimochodem jsem nějak nepochopil, proč se příběh jmenuje Zatmění, když by mu Krvavý měsíc slušel mnohem víc.

Citát: Moje závěry sedí, jenom je tu někde drobná chybička. A já ji potřebuju najít.

27.05.2023

Super, Nesbo opět potvrdil, že umí psát. Zajímavé téma, nekompatibilní skupina "vyšetřovatelů" a hodně zvratů. Pachatele jsem odhadl brzo, ale autor si mě zase povodil...

26.05.2023

Nesbo opět nezklamal. Spousta zvratů, pachatel byl velkým překvapením. Ståleho je mi líto. Truls najednou skoro klaďas?

26.05.2023

(SPOILER) To byla zase jízda! Vůbec nechápu, kam chodí Jo na nápady, napadá mě třeba i doktor Fleger, který o parazitech rozvíjí různé teorie? Opět originální zápletka, neskutečně napínavě napsaný příběh, a já jsem moc ráda, že je Harry zpět v plné síle!

26.05.2023

(SPOILER) Nepotěšil jste mne, pane Nesbø, ani já vás nepotěším: hodnotím jako průměr, a to jen proto, že jsem s Harrym absolvovala všechny jeho předchozí "eskapády" (tj. kdybych četla toto jako první, do série bych se asi ani nepouštěla).
Všichni píšou, že Harry stárne - mně naopak spíš vadí, jak je pořád stejný: alkohol je jeho pánem, i tady přes dobré úmysly se často ocitá v podroušeném, tedy naprosto nepoužitelném stavu; autority pořád nesnáší, tudíž by se nezapojil do policejního vyšetřování jako řadový zaměstnanec, přitom rád využívá (samozřejmě pokoutně, tedy vlastně zločinně) všech vymožeností moderní laboratoře a výstupů krimi týmu specialistů policie a kriposu; rodina mu nic moc neříká, přitom děsivě ho pronásleduje Ráchelin duch (o Olegovi jsou v celé knize jen dvě kratičké zmínky, bezvýznamné), a současně s maličkým Gertem je okamžitě na jedné vlně... (Minulé díly jsem si z hlediska partnerských a rodičovských a přátelských vazeb HH moc nepamatovala, zdejší narážky mi taky moc nepomohly, ale to podstatné jsem pochopila.)
Ale nejhorší je, že si nějakým způsobem (no, 12 dílů to trvalo, že) vybudoval jakousi auru jediného kriminalisty schopného řešit sériové vraždy v Norsku (?), takže se k němu prakticky všichni bez výjimky (vlastně i jeho zarytí nepřátelé) chovají pomalu jako k Bohu, očekávají jeho nápady (a řešení) a vzhlížejí k němu, aby mu mohli přisluhovat v jeho božském tažení. Nu, Bůh to není, ale naneštěstí ani dobrý kriminalista ne - jak sám i přiznává, nespletl se jednou, dvakrát, ale rovnou třikrát, a to už i ubohý čtenář měl jasno!
Tolik k hlavní postavě, teď k celému krimirománu: do třetiny se ohledně vyšetřování nedělo nic, záhy známe pachatele (jeho přezdívkou) a v polovině známe i jeho motiv. A pak se zbývajících skoro 300 (z 540) stran plácáme v neslaném nemastném ději.
Jakkoli hnusný námět parazitů, není to ovšem nikterak originální (mně naneštěstí utkvěla v barvitých vzpomínkách asi málo známá Jedenáctá morová rána, kde se mi dělalo stejně nevolno, protože šlo o tasemnice a její bobule se také usazují v člověku kde libo, včetně očí); pojídač mozků už tu taky byl, Hannibal Lecter, ostatně odtud byl ještě jeden prvek naznačeně použit v ději ... Tolik co do originality a příjemnosti čtení.
Nesbø zřejmě miluje číslo tři: nejen že se tolikrát běžně Harry plete ve "výběru" pachatele, ale autor zde schválně natahoval děj a čtenáře rozehráním tří mileneckých partií vrcholících v závěru knihy, z nichž se měl konečně vyloupnout opravdu pachatel, za cenu případně dalších obětí. Nepříliš povedené.
Stejně jako závěrečné melodrama se smrtelně nemocným přítelem, který byl schopen se vmžiku vyštrachat nejen z nemocniční postele, ale absolvovat výlet vyžadující jisté fyzické (a herecké) předpoklady, a dotáhnout šarádu do konce. Neuvěřitelné.
Takže z celého příběhu mne vlastně nejvíc zaujal a potěšil originální prvotní (obalující) případ s Lucille v L.A. a jejími věřiteli, a Harryho vtipné (či spíš typicky vabank) řešení jejího problému, což dalo základ jeho návratu domů a celému osloskému "vyšetřování".

Na druhou stranu (po přečtení zdejších komentářů) mi nijak nevadily anglické vsuvky, jednak jich bylo ve skutečnosti pramálo a byly buď bezvýznamné, nebo podle kontextu srozumitelné (včetně závěrečného dialogu s Lucille). Stejně tak jako hudební připomínky - těch bylo co do počtu tak na prstech obou rukou, víc ani ne, což v knize o 500+ stranách moderního autora s chutí přidávající hudební podtext je opět (přijatelně) zanedbatelně.
Howgh.

25.05.2023

Bohužel i když jsem velká milovnice této série, soulasím s názorem, že by se měla důstojně uzavřít. Tento díl ve mě vyvolal dost rozpaků. Jak nad týmem Harryho, tak nad provedením činů, které pachatel páchal, tak nad samotným vysvětlením. Jistě motiv byl věrohodný , ale ten způsob provedení. Nevím občas mě děj trochu nebavil a to se mi u této série běžně nestávalo. Harry mě v každé knize nejvíc imponoval svou inteligencí, řekla bych, že tady to nebylo tak markantně vidět jako v jiných knihách.
Navíc ten dlouhý rozestup od dočtení posledního dílu je pro mě bohužel trochu problém a ještě větší problém byly nepřeložené anglické dialogy . Jen jsem tušila , ale opravdu jen tušila o co jde, snad to nebylo až tak důležité, ale samozřejmě mi to narušilo požitek ze čtení. Proč překladatel automaticky předpokládá, že každý umí anglicky. Já nemám ani nikoho, kdo by mi to přeložil. Knihy čteme i my starší, kteří bychom zvládli spíše azbuku.

23.05.2023

Přečteno a vůbec nesouhlasím s tím, že by to bylo zklamání. Já jsem nadšená, jako téměř vždy u Harryho. Určitě je potřeba mít přečtené předchozí díly, jinak se v tom člověk ztratí. I já jsem občas něco lovila z paměti, vzhledem k tomu, že od Nože už nějaká doba uplynula. Příběh podle mě zajímavý, i když s pachatelem jsem se trefila hned prvním typem, ale pak jsem několikrát v průběhu četby zapochybovala. Možná je to tím, že už toho mám od Nesba načteno fakt hodně :-) (Ale ženu s velkým Ž jsem neodhadla). Harry se zase posunul o kus dál životem a uvidíme, co mu budoucnost přinese.

22.05.2023

Někdy mám pocit, že mi na Harrym záleží víc než na některých živých lidech. Že by zvláštní typ Stockholmského (Osloského) syndromu? Snad. A možná i proto mi celkový rámec prostupující sérií přišel důležitější než konkrétní zápletka, která je možná až příliš odchýlená do temných zákoutí deformované duše pachatele. Po Noži vím, že se nemám moc fixovat na okolní postavy, ale nicméně tentokrát mají mé sympatie i ti, které jsem dřív spíš "přežíval". Ståle Aune zářil a pasáž, která se jej týkala rozhodně vynikala, byť její závěr byl možná až příliš předvídatelný. Poslední, co bych vypíchl, je autorův vztah k "jeho" Oslu. Je zřejmé, že jeho vnímání promítá do Harryho a vedle opakované kritiky Munchova muzea (dle mého oprávněné) je to zřejmé v hlavně v popisu proměn ze 70. let na dnešní kosmopolitní metropoli. To mě baví.

21.05.2023

Jsem rád, že jsem se nechal odradit od komentářů tipu, že Nesbo je vypsaný, je to nudný atp.
Dle mého předchozí díly jsou psané naprosto stejně. Když už si myslíš, že jsi odhalil pachatele, tak se to obrátí o 180° a ty musíš tu knihu dočíst dokonce jedním dechem. Hvězda dolů za konec. Čekal jsem, že se série uzavře a vše skončí, jenže ouha. Myslím si, že to mohlo skončit lépe. Trošku jsem se po roce, kdy jsem dočetl nůž ztrácel v tom, co se dělo dříve. Chápu, že psát není žádná sranda, ale delší rozestupy v knižní sérii dělají lidem docela problém. Každopádně se můžeme těšit na další díl Harryho :)

20.05.2023

Tady si Nesbø u mě vyspravil reputaci.
Ale - taky bych u té angličtiny uvítala překlad. Klopotně jsem to dala, ale bylo by to lepší odborně.

20.05.2023

Byť mám Nesba velmi ráda, přečtenou celou sérii HH, celá ta záležitost s parazity mi přišla jako velká pitomost.

19.05.2023

(SPOILER) Tak Nesbo s Harrym Holem opět nezklamal.
Spletitý a napínavý děj skoro do poslední stránky. Harry Hole má pouze pár dní na vyřešení záhadných vražd, při kterých obětem, mladým ženám, vrah odebírá oči a mozky. Harryho si najímá bohatý podnikatel Markus Roed, muž, který skrývá své choutky a je z vražd podezřelý. A Harry musí peníze získat, aby zachránil Lucille, stárnoucí americkou herečku, která se zapletla s mexickou mafií. Velké finále příběhu se odehrává právě za úplného zatmění měsíce, tzv. krvavého měsíce. Ale možná je titul odvozen od zatmění myslí vraha.
Jednu hvězdičku odebírám, přišlo mi, že tentokrát je příběh hůře srozumitelný čtenářům, pokud si nepřečetli předchozí knihu Nůž.
A je vějičkou na další pokračování je osloský masakr motorovou pilou za účasti kněze? Uvidíme...
Ověřovala jsem si některé reálie. O zeleném kokainu jsem nic nenašla (ze začátku jsem jako dobře vymytý eko mozek myslela, že se jedná o bio kokain :-)), ale růžoví slimáci v Austrálii opravdu existují. A informace o toxoplazmoze jsou taky reálné. S tím jsem měla malý problém: v okamžiku, kdy mi začalo být jasné, že se jedná o tohoto prvoka, dostal pro mne zvrhlý Prim podobu pana doktora Flegra, který kdysi právě problematiku toxoplazmozy zpopularizoval v novinách a televizi i ji sám prodělal.