Krycí jméno Verity
Elizabeth Wein
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366099/bmid_kryci-jmeno-verity-VMw-366099.jpg
4
370
370
Krycí jméno Verity série
1. díl >
Krycí jméno Verity vypráví trýznivý a zároveň nádherný příběh o silném přátelství, které je zkoušeno děsivým nepřítelem. V říjnu 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala. Když "Verity" chytne gestapo, myslí si, že nemá žádnou šanci na přežití. Jako tajný agent chycený na nepřátelském území zažívá nejhorší noční můru jakéhokoliv špióna. Nacisté ji ale ihned nezabijí, dají jí na výběr: Buď jim odhalí svou misi, anebo ji strašlivým způsobem popraví. A ona se rozhodne říct jim pravdu. Avšak ne takovou, jakou očekávají. Na každém kousku papíru bojuje Verity o svůj život. Odhaluje svou minulost, vypráví, jak se seznámila s pilotkou Maddie. Lituje svého selhání a ukazuje svou kuráž a zoufalou touhu dostat se domů. Ale budou její odhalení stačit SS? Pomohou jí její vyzrazená tajemství přežít?... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2015
,
CooBoo
Originální název:
Code name Verity, 2012
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem si říkala, že je to divně psané a všechno o letadlech....nuda...ale po 30-ti stránkách jsem bojovala s hlavními hrdinkami, konec byl opravdu smutný,pořád jsem doufala...
Po všech doporučeních jsem se na knihu těšila, ale WTF? První část je neuvěřitelně nudná slátanina o ničem. Sama Verity je po většinu času na facku, rozmazlený ufňukaný spratek, který neustále chytá hysterické záchvaty, když o něco jde, ale jakmile jí nic nehrozí, začne si hrát na hrdinku a z nacistů si naprosto očividně dělá pr***. Nechci soudit ty, které mučení zlomilo, ale postava Verity pokrytecky odvážná jen, když ví, že se jí (skoro) nic nestane, mi přijde jako výsměch všem, kteří to mučení vydrželi. Začátek jsem přežila a doufala, že bude líp. V podstatě nebylo. Příběh sice začne trochu odsýpat, ale pořád se motá mezi popisy přeletů tam a zpátky nad Británií a Veritiným fňukáním. Nejvíc se mi líbila část psaná za Kittyhawk, bez příkras a vcelku na rovinu, ale vzhledem k tomu, že je tato část psaná naprosto stejným stylem jako část první (takže by čtenář neřekl, že záznamy psaly dvě naprosto odlišné osobnosti), tak knihu bohužel nezachrání. A korunu tomu dodal super genderově vyvážený překladatel se svýma "poručicema" a nevim čím dalším. Nemyslím, že by se toto přechylování za 2. s. v. používalo, takže i ta představa historického pozadí dostávala celkem zabrat. Závěr je sice neočekávaný, ale vlastně tak překvapivý není, žádná krabice kapesníků fakt potřeba nebyla (asi už jsem moc cynická po všech těch knihách z koncentráků, gulagů a Stalinových výslechových místností).
Neskutečně silný příběh.
Děj mě po pár stránkách zcela pohltil a čekala, jak dopadne. Happy end se bohužel nekonal, i když jsem v něj trochu doufala. Ale že se na konci knihy osudy obou kamarádek až tak protnou, to jsem nečekala. Na finiš si připravte kapesníky, budou se hodit.
Krutý a smutný příběh.
Budete potřebovat 10 balení papirovejch kapesniku a klid. A silný nervy!
A budete brečet!
Musím se přiznat, že 1.část knihy jsem doslova trpěla. Už jsem ji odložila, když jsem si zde přečetla, že se musím prokousat začátkem a pak to bude dobré. Tak jsem četla....
2. díl knihy z pohledu Maddie je již čtivý a zajímavý, ale když neudržíte děj 1. části, tak to asi nemá ty pravé grády. Takže za mě nic moc.
Kniha o priateľstve, kniha o láske, kniha o zúfalstve, na ktorej konci prestanete dýchať a srdce vám rozstrelí na milión kúskov. Nádhera!
Jak jsem tady hodně cetla-začátek nuda. První (a i delsi) část knihy me skoro nebavila. Ale díky recenzi tady jsem se rozhodla dočíst. Potom jsem začala druhou půlku a hned me to vzalo. Je to strašně smutný příběh. Hrozně krásný a suprove napsaný. Nádherná knížka která si zaslouží 5 hvězdiček!
Julie, Maddie, Eva, Käthe, Verity, Kittyhawk, Princeznička... Ač mnoho jmen, stále jsou to jen dvě mladé přítelkyně, které navždy spojila druhá světová válka. Jedna je dobrá v létání a druhá v mystifikaci nepřítele. Obě jsou ochotny pomoci Británii v boji proti nacistům, ale musí mít celou dobu na mysli, že „mlčení zachraňuje životy.“
Velmi napínavý a strašně smutný příběh o síle přátelství.
„…kus mé duše leží pohřbený pod krajkami a růžemi na břehu řeky ve Francii – kus mé duše je navždy rozbitý. A ten kus už nikdy nepřistane, bude pořád jen stoupat.“
Ze začátku mi vadil celkem veselý styl zápisků o vyslýchání a mučení. Nešlo mi to k sobě. Ale postupně jsem si zvykla a nakonec se z knihy vyklubal promyšlený, napínavý příběh, plný laskavosti, soudržnosti a přátelství na život a na smrt - a to doslova.
"Milujete svého přítele tak moc, že ho dokážete zastřelit?"
Pro mně hlavní téma celého příběhu - "Přátelství" - přátelství tak velké, že z lásky dokážete svého přítele zbavit života, jen aby dál netrpěl. Jak sama autorka přiznává, kniha není popisem historických událostí, ale spíše vzdání pocty ženám bojujícím na frontách druhé světové války a také síle přátelství - tudíž nemá smysl řešit historické nebo technické nepřesnosti, a ani očekávát syrové drama z války.
K zamyšlení - Kittyhawk trpí představou, že zabila svou nejlepší přítelkyni! Je to vražda, nebo spíš vysvobození před jistou smrtí naprosto jiným a neuvěřitelně krutým způsobem? Lze pohrdat člověkem, který vyzradí tajemství pod neuvěřitelným tlakem, bitím a mučením? Stává se pak něčím méněcenným, a nestojím nám ani za politování, natož pomoc?
Až bude příště na Databázi zase čtenářská výzva, zařaďte prosím kategorii Dočteno na základě doporučení čtenářů na Databázi knih. :-)
Přiznávám, že nebýt ohlasů zde na Databázi bych knihu po přečtení prvé třetiny fakt odložila. Teď vím, že bych přišla o mimořádný zážitek. Víc asi dodat netřeba.
:
Osobně jsem měla jiné představy a očekávání. Z počátku mě to nebavilo vůbec. Pak jsem naštěstí pochopila jak to píše, když si to tam mezi sebou vysvětlily. Nakonec jsem knihu dočítala s pocitem, že nic už nebude jako dříve. Každá kniha u mě něco změní. Nakonec tedy mírné zalíbení. Nevím, jaký názor si na knihu udělat. Nejvíce se mi líbilo asi hlášení autorky nakonec, dost mrzuté.
Je to můj první komentář k nějaké knize na této stránce a myslím,ze si to zaslouží právě Verity,vlastně Julie.Musím říct,ze jsem asi necitlivá,ale neuronila jsem ani slzu.Nebylo to jako Liesel a jiné hrdinky,ale příběh je to opravdu nádherný.Člověk by si snad takové přátelství přál i zažít.Polib me, Hardy!
Nejkrásnější romance za... Jedna z nejkrásnějších romancí vůbec. A taky spousta napětí, několik infarktových scén a překvapivě i dost (černého) humoru. Nejsem si jistá zařazením do YA (když už, tak spíš NA) - obávám se, že to odradí čtenáře, kteří tuto literaturu nevyhledávají (čímž nechci říct, že by knížka fanynky YA/NA neuspokojila). Stručně: Dokonale promyšlený, dokonale napsaný a dokonale zakončený příběh. O hrubkách v českém překladu už nemá smysl psát, CooBoo to asi považuje za roztomilé (jnak si to nedovedu vysvětlit), ale znovu musím říct (nerada), že pokud je to tak, že šetří na dobrých redaktorech, aby mohli nakupovat podobně kvalitní tituly, tak jim to snad trochu i odpouštím.
Závěr: Naprosto strhující dechberoucí román, kde není navíc jediné slovo!
"Polib mě, Hardy!"
Jsem na cucky.
Od knížky jsem si mnoho slibovala ... a dostala jsem ještě víc. Krásný a pro mě velmi silný příběh překrásně a velmi čtivě odvyprávěný. Doporučuji.
Na první větu nedejte! Srab není. Z jejího vyprávění čiší statečnost, odhodlání a slušná dávka prozíravosti. Věděla totiž, jak strašně negativně by vyznělo, kdyby se soustředila jen na podrobné vylíčení svých chyb. A tak se dokázala v tom dlouhém a místy opravdu zmatečném monologu plného jmen a všemožných názvů věcí a míst nejen kritizovat, ale i pochválit. Tím si zajistila, že ji její věznitelé pozorně poslouchali, a že se ona sama necítila být jen chudinkou a zlomenou bytostí. Měla obrovskou vnitřní sílu, a to se mi líbilo.
Pozoruhodné vyprávění!!!!
Osobně se mi tato knížka moc líbila. Ze začátku to bylo trochu těžký se dostat do děje a pořádně pochopit jak a co je. Ale četla se mi dobře. Byla jsem napnutá, jak to celé skončí.
U druhé části jsem pak opravdu brečela, jak to bylo emotivní.
Stojí za to si přečíst, alespoň se dozvíme z jiného úhlu, jak to za II. sv. války bylo...
nakonec dávám pět .. ale to jen díky druhé části knihy. Než všechno tak nějak zaklaplo do sebe, tak jsem byla dost otrávená, říkala jsem si, že v přímém ohrožení života, se nemůže někdo chovat tak jako Královnička. Druhou částí knihy se vše uzavřelo, doplnilo a dotáhlo k pochopení. Celkové hodnocení, líbilo velmi.
Příběh je to zajímavý a hlavně ve druhé polovině jsou pasáže, které mě dokázaly rozbrečet. Ale pravdou je, že prvních minimálně sto stran mě místy dost unavovalo, párkrát jsem se ztrácela v ději a styl bych nazvala jedním slovem ... těžkopádnost. Druhá polovina je o poznání lepší, hodně událostí se propojí a jedno oko nezůstane suché.