Krycí jméno Verity
Elizabeth Wein
Krycí jméno Verity série
1. díl >
Krycí jméno Verity vypráví trýznivý a zároveň nádherný příběh o silném přátelství, které je zkoušeno děsivým nepřítelem. V říjnu 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala. Když "Verity" chytne gestapo, myslí si, že nemá žádnou šanci na přežití. Jako tajný agent chycený na nepřátelském území zažívá nejhorší noční můru jakéhokoliv špióna. Nacisté ji ale ihned nezabijí, dají jí na výběr: Buď jim odhalí svou misi, anebo ji strašlivým způsobem popraví. A ona se rozhodne říct jim pravdu. Avšak ne takovou, jakou očekávají. Na každém kousku papíru bojuje Verity o svůj život. Odhaluje svou minulost, vypráví, jak se seznámila s pilotkou Maddie. Lituje svého selhání a ukazuje svou kuráž a zoufalou touhu dostat se domů. Ale budou její odhalení stačit SS? Pomohou jí její vyzrazená tajemství přežít?... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2015 , CooBooOriginální název:
Code name Verity, 2012
více info...
Přidat komentář
Kniha mě mile překvapilo. Líbil se mi styl psaní, ale také že kniha je o přátelství než o válce jako takové.
Tahle kniha mi připomněla mrtvého dědečka, který prošel celou válkou a poté o ní už nikdy nepromluvil kromě vyjádření, že kdo si tím neprošel, některým věcem neuvěří.
Neuvěří, že existovala doba jedné velké hrůzy, beznadějně a téměř zničení lidské důstojnosti.
Příběh dvou kamarádek - pilotky a tajné agentky. Agentka projde peklem na zemi, ale ani pilotka to nemá lehké. A při opětovném "setkání" musí pilotka projít pekelnou zkouškou přátelství.
Je to smutné, děsivé, přesto jen náznak dávné reality. Doufám, že se tato doba nikdy nevrátí.
Maddie a Julie-dvě kamarádky,dvě identity...Víc si čtenář musí zjistit sám.Kniha mne zaujala snad až ve své polovině,proto ji dávám 3 hvězdičky
Snad nikdy jsem se s žádnou knihou tak moc "nepral". Námět a samotný obsah z doby války protknutý krásným vztahem dvou hlavních hrdinek, ale na druhou stranu pachuť způsobu vyprávění á la červená knihovna s příběhem zasazeným do šílené doby války. Ve třetině knihy jsem si přečetl místní komentáře a těšil se na druhou polovinu - údajně lepší než první. Opak byl pravdou. U čtení jsem se nudil, kniha mě vůbec nedokázala zaujmout a zakončil jsem ji tempem 2-3 stránky za den, protože mě už obsah téměř nezajímal, nudil a dočítal jsem čistě "z povinnosti". Navíc způsob psaní a vyprávění působí místy zmatečně. Tohle nebylo čtení pro mě.
Na knihu jsem se dost těšila, ale po jejím přečtení jem trochu rozpolcená...
Docela poutavý příběh dvou žen a jejich silném přátelství, z období 2. Sv. války.
Je to takové,, hlášení či zpověď,, toho co se stalo a tento styl psaní mě docela bavil.
Jen jako čtenář literatury o 2. Sv. válce od knih s touto tématikou čekám možná trochu vic...
Bohužel nebudu hodnotit, protože jsem knihu nedočetla. Měla jsem ji hrozně dlouhou dobu na wishlistu a dost se na ni těšila. Od prvních pár stran zmateného výkladu jsem jen čekala, kdy se příběh rozjede, ale nestalo se tak. Ačkoliv téma mě zaujalo a doufala jsem, že příběh bude napsán čtivou formou, byla jsem překvapená, že se tak nestalo. Za mě bohužel velké zklamání.
Styl, zvláště v první části, mi moc nesedl. Ale něčím mě ta kniha zaujala a nutila mě číst dál a dál. Ač děj je trochu nereálný (který nácek by se slokojil s deníčkem vězněné ženy), pohltil mě. Krásně čtivá kniha. "Polib mě, Hardy! Polib mě rychle!" mě rozplakalo.
PŘÍBĚH DVOU ŽEN.
První část vypráví "Verity" (Julie) a tu druhou Maddie.
Setkaly se spolu za 2. světové války a staly se nejlepšími přítelkyněmi.
Jedna vyslýchá nepřítele, druhá je pilotka.
Obě jsou chytré a statečné.
Nebezpečí a krutost války jsou však pro obě osudové...
Šifry, mapy, letadla a ženské pilotky, které jsou stejně dobré jako muži :-)
Doufala jsem, že Polib mě Hardy! nezazní...
Tuto knihu jsem měla v hledáčku už velmi dlouho, hlavně z důvodu anotace mě zaujala.
Moje oblíbené téma ženy pilotky, špionáž a 2. světová válka, i když je to fikce stojí za přečtení. Autorka příběh promyslela až do poslední stránky. Příběh je čtivý i způsob psaní mi vyhovuje. Silné přátelství dvou dívek v období 2. svět. války. Kniha je rozdělena na dva díly a vypráví každou dějovou linku jiný vypravěč. Je opravdu potřeba číst pozorněji první část jsou tam informace důležité - kódované zkratky apod. Nebudu zbytečně vypisovat děj, kdo má rád téma špionáž, vojenští letci nebo informace o letectví z 2. svět. války určitě si rád přečte. Mě kniha okouzlila a těším se na další díl, doporučuji 4,5*
Musím souhlasit s recenzemi přede mnou, první část knihy se nečte moc dobře. Seděl mi tam jen asi svým způsobem drsný druh vyprávění a jistá syrovost ale mnoho souvislostí mi to nedávalo :-( zato druhý díl jsem přečetla jedním dechem a na konci i slzička ukápla. Maddii, Julie i Jamie si mi dostaly pod kůži a občas si na ně určitě vzpomenu. Harry, polib mě !!!
Je to zvláštní...
Zpočátku jsem měla velký problém, rozporuplné pocity po první kapitole mne nabádaly knihu odložit a označit ji jako "nedočteno" a pořádně se tady rozepsat, pak ale...
pak ale jsem vydržela, překonala odpor k formě psaní a začetla se. Ó jak já jsem se začetla. Úplně mne to vtáhlo a nemohla jsem přestat. Nechci porovnávat první a druhou polovinu knihy, každá je napsána trochu jinak a to je dobře, ty holky, ty opravdové přítelkyně přece nebyly stejné, nenapsaly by to stejně. Napsaly by to asi přesně tak, jak to je.
A doslov, ve kterém se autorka doznává k tomu a tomu je rovněž skvělý.
Někteří tady píšou, že se jim líbila až druhá polovina. Mně se naopak víc líbila první polovina. A samozřejmě jsem hlavní hrdince tu první větu (jsem srab) nevěřila. Dokonce mi to místy připadalo vtipné, nevím jestli to byl autorčin záměr, ale já si připadala až trapně, když mi to tak připadalo.
U druhé půlky mi forma zápisků připadala trochu nevěrohodná, zachránily to vsuvky ve stylu "neměla bych to psát, ale nemůžu si pomoct".
(V rozpacích jsem s předposlední věty doslovu)
Tady jsem se opravdu trápila od začátku do konce. První část až příliš neuvěřitelná a místy až tak protivná, že se mi hlavní hrdinka znechutila téměř okamžitě.
Měla jsem chuť knížku odložit, ale zde v komentářích jsem se dočetla, že druhá část vše vysvětlí... i tak to nestačilo na víc jak 2 hvězdy. Doslov autorky vše ještě víc uzemnil.
Jedinou světlou stránku příběhu vidím v krásně popsaném pevném vztahu obou hlavních hrdinek.
Jsem ráda, že válečné romány už dávno nejsou jen o Osvětimi. Téma tajných agentů bylo velmi zajímavé, bohužel příběh byl až moc ,,sluníčkový”. První část byla dokonalá, temná, ale ta druhá místy neuvěřitelná. Proto jen 4 hvězdičky.
Můj velký problém s tímhle přběhem byla nereálnost. Kurňa, který gestapák by si u výslechu vystačil s povídáním o neskutečném přátelství dvou mladých žen. Jasně, sice druhá půlka knížky vysvětlí, proč je to psané tímhle stylem, ale to nic nemění na faktu, že to jen neskutně nereálné. Působilo to prostě až moc dokonale a vymyšleně. Vývoj hlavní postavy v druhé části už mi přišel věrohodnější. Ve výsledku to prostě byla young adult knížka, která měla působit jako válečná literatura.
Nechci říct, že kniha není pěkná. Naopak! Styl autorčina psaní je velmi příjemný a snadno se čte. Jen to není nic pro někoho, koho válečná literatura opravdu zajímá.
Takže jako dobrý popis válečné doby? Spíš ne.. Ale jako young adult román? Jasně, pecka!
První část knihy byla protivně afektovaná a ačkoli druhá část osvětlila PROČ, stejně ve mně po dočtení zůstala divná pachuť vyumělkovanosti (kterou ještě znásobil doslov autorky). Mnohokrát jsem chtěla knihu odložit a asi jsem to měla udělat.
Možná je ale problém jinde - možná to autorka mínila jako „čtení pro holky“, jak říká štítek „young adult“. Fajn. Příběh dvou kamarádek vydávajících se do nebezpečí (na správné straně, samozřejmě) sluší lecjaké fantazy a i ta afektovaná Verity by tam sedla. Jenže 2. světová válka je pro mě příliš skutečná, příliš hrůzostrašná a tolikrát dobře zpracovaná knižně i filmově, že tyhle novodobé teenagerské vyprávěnky mi tam sedí jak pěst na oko.
PS. Poté, co jsem o pár měsíců později přečetla knihu Válka nemá ženskou tvář, vlastně jsem se zpětně naštvala a nemohla z hlavy vyhnat slovo „rouhání“ (proti všem skutečným ženám za války). Zmíněná sovětská kniha je sice poněkud tendenční, ale je plná válečné krutosti i ženského citu. Prožitého. Verity jsem si soukromě přeřadila do šuplíku „slátanina“ a ubrala jí hodnocení.
Asi je to tím, že jsem o 2. sv. v. četla vícero mnohem lepších knih, ale tahle mě tak nevzala. První část mi přišla chvílemi nudná, druhá část mě bavila víc.
SPOILER:
Chování hlavní postavy první části se mi zdálo chvilkami takové neuvěřitelné - přišlo mi, že by se tak v její vyšponované situaci nikdo nechoval (neříkal by některé věci, dával by si mnohem víc pozor na to, co píše, ...). Protože možná některé věci z hlediska faktické linky neprozradila, ale z hlediska vztahování se k věznitelům mi přišlo, že zbytečně provokovala a vykecala na sebe spoustu věcí, které pak mohly být snadno využité jako psychologické páky. Jako vyprávění všech myšlenek bych jí to věřila, ale jako výpověď nacistům se mi to zdálo prostě nesmysl.
Nemám rada knihy o holokauste a druhej svetovej vojne, čestne priznávam. Možno preto, že nebohý dedko bol členom Zväzu protifašistických bojovníkov a spolu s ním som navštívila bezpočet múzeí, videla desiatky filmov, počula stovky hrozných príbehov, i rodiny sa týkal koncentračný tábor, ja som každoročne recitovala srdcervúce básne na podujatiach pamätníkov. A táto kniha bola svojím spôsobom obrovsky srdcervúca a plná hodnotnej lásky, som rada, že som si ju do výzvy vybrala, prečítala som ju za deň.