Krysař
Viktor Dyk
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
Přidat komentář
Kniha je určitě velmi zajímavá, ale není lidově řečeno ,,můj šálek kávy". Přesto nemohu říci že by mě nebavila. Je naspaná krásným jazykem a myslím že ji mohu doporučit. VS
Kniha Krysař je krátká novela od Viktora Dyka, která nejprve vycházela pod názvem Pravdivý příběh plný nešťastné lásky, zrady a hledání smyslu života. Stojí za přečtení.
Nedávno jsem četla a bylo to naprosto jiné, než jsem si pamatovala z maturity. Určitě doporučuji
(SPOILER)
Moje oblíbená romantická archetypální záležitost v původním smyslu slova. :)
Překvapivě hodně z témat knihy stále aktuální... Kdo nezná někoho, komu se nechce platit za zakázku, nebo nějaký podobný milostný trojúhelník?
Líbí se mi, jak země sedmihradská reprezentuje to, k čemu utíkáme od reality, a díky čemu v ní nakonec Sepp Jorgen neskončí (protože on je samozřejmě hrdina knihy, ostatní jsou ufňukaní a vláčení osudem, jak se v žánru sluší a patří). :)
Vzhledem k tomu, že jsem už četla jiné zpracování Krysaře, tak jsem čekala trochu akčnější příběh. Příběh má skvěle vykreslenou atmosféru a konec je strhující, ale i přesto si nejsem jistá, jestli se kniha objeví na mém maturitním seznamu.
Moje nejoblíbenější dílo z maturitní četby. Kniha naprosto úžasná a dokonce jsem si nemohla nechat ujít muzikálové ztvárnění Krysaře (už asi 6x). Knihu komentuji asi po 7 letech, kdy jsem se k ní opět vrátila.
Měla jsem nepřečtenou tuto klasiku, tak jsem se do toho pustila. Krátká novela s dost drsným koncem. Ale vlastně jsem to znala už od školy...
Moc hezký a smutný příběh. Doporučuji k maturitě, je krátký a moc hezký, jen se smutném koncem, což je teda u hodně knížek na maturitu.
Prostě klasická středoškolská četba. Už je mi teda skoro třicet, ale viděla jsem ji v audiotece, takže jsem se rozhodla si ji pustit. A jako super. Kniha má tři hodiny, takže za jedno odpoledne ji stihnete. :)
Klasická maturitní četba, který je vlastně docela fajn. Jazyk na mě působil poeticky a má své kouzlo.
Nemastné neslané. Byl to takový typ textu, který nemám rád. Není tolik o ději. Ke konci mě to začalo bavit. Kdyby to bylo napsané jiným písmem, dal bych určitě plný počet. Děj se mi líbil, ale jak píšu, jenom ten text mi vadil. Děj byl výborný, na zamyšlení.
Další knížka po které jsem šáhla díky maturitní četbě.
Bohužel musím napsat, že jsem z knihy velmi zklamaná.
Knížka mě zaujala, když jsme ji brali ve škole a i její anotací. Hned při rozečtení jsem věděla, že budu mít problém se stylem psaní, ale doufala jsem, že si zvyknu, bohužel se tak nestalo a navíc se k tomu přidala další negativa. Knížka se mi špatně četla, děj mě nebavil a postavy mi taky moc nesedly.
Knížka mě bohužel nebavila až do takové míry, že jsem musela nějaké části přeskakovat (ač jsem to dělala velmi nerada) jinak bych knihu snad ani nedočetla.
Knížka dávám 0,5*/5* Na knížce je zajímavý jen námět. Budu se muset podívat na nějaké rozbory, abych si vše ujasnila.
Pro mě skoro báseň v próze, možná romantický horor? Někdy je fajn, sáhnout po literatuře, kterou pamatujeme z gymnaziálních let.
Stará temná německá pověst o krysaři a jeho pomstě ve městě Hammeln ožívá ve výtečném zpracování Viktora Dyka, doprovázená je dramatickými ilustracemi Jaroslava Šerých (vydání Vyšehrad 2016).
*
„Toto ráno přerodilo svět. Včerejšky měly svou radost a svou bolest. Ale včerejší radost byla stínem dnešní radosti a včerejší bol byl stínem dnešního bolu.“
*
„Píšťala krysařova probouzela staré sny a staré hoře.“
Jsem neskonale ráda, že mám maturitu za sebou a tudíž se už nemusím prokousávat knihami, po kterých bych z vlastní vůle nikdy nesáhla.
Ano, chápu, že Krysař v literatuře a jejím vývoji zaujímá svoje místo a z pohledu literárních odborníků se v něm dají najít jisté "hodnotné prvky", ale jakožto laik hodnotím knihy po svém a k tomuhle prostě říkám ne. A ještě jednou ne. Ten konec a vlastně celý příběh je totální pohromou a tu jedinou hvězdičku uděluji za občasnou zajímavou myšlenku či větu a za postavu rybáře Jörgena, který se na konci jako jediný zachoval správně.
Knihu čtu už po několikáté a vždycky v ní najdu něco nového, co mě v daném čase chytne za srdce. A navíc ten krásný, bohatý jazyk. Je to radost číst.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy novely klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1972 |  Krysař |
| 2002 | Milá sedmi loupežníků |
| 2002 |  Devátá vlna |
| 1937 | Zmoudření Dona Quijota |
| 1989 | Vteřiny duše |
(SPOILER) Když jsem začala číst první kapitolu, měla jsem dojem, jako kdybych četla od půlky knihy. Chybělo mi nějaké přiblížení příběhu, něco co by mě pomalu navedlo do děje, ale Viktor Dyk se nás tam rozhodl hodit se slovy „Plavej.“ I přesto, že jsem měla pocit, jako bych četla nějaký svazek 2, děj mě uchvátil natolik, že jsem nedokázala odtrhnout oči. Láska mezi Agnes a Krysařem byla bezmezná, avšak měla své meze. Krysař se poprvé v životě pro někoho nadchnul natolik, že se ztrácel ve vlastních myšlenkách, pocitech, touhách i cílech. Agnes na tom byla podobně, jen si nedokázala utvořit pořádek ve vztazích. Což byla opravdu škoda pro ni. Možná kdyby dokázala Kristiána nechat jít, nikdy by kniha neměla konec a nebo by končila slovy „A žili spolu šťastně až do smrti.“ Škoda jen, že někdo šel smrti naproti dřív než ten druhý.