Krysař
Viktor Dyk
https://www.databazeknih.cz/img/books/empty_bmid.jpg
4
6590
6590
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem a dodnes mám husí kůži, když si příběh vybavím. Jedna z klasik, kterou jsem si zamilovala už v pubertě.
Dnes již klasické krátké dílko vycházející ze středověké německé pověsti. I dnes je kniha aktuální a nastavuje zrcadlo lidem dnešní doby. Malomyslnost, hloupost, zloba a další podobné "krásné" vlastnosti samozřejmě lidi stále neopouští.
Za mě jednoznačně geniální povídka, která hraje na všechny struny lidského podvědomí.
Autor plně využívá barvitý, rozmanitý, lehce pochmurný jazyk. Sugestivně vykresluje ubohost i dokonalost člověka a krysařův smutek i hněv vás plně prostoupí. Přemýšlela jsem o lidské hlouposti, zlobě, o pocitech neochvějného sebevědomí i ztrátě iluzí. O archetypech a pudech a síle jim lidsky odolat, vědomě se rozhodnout.
Jelikož šlo o povinnou četbu do školy, tak jsem knihu spíše odkládala, ale nakonec musím uznat, že si to nezasloužila.
Líbilo se mi krásně vylíčené prostředí a konec si mě získal, doporučuju. Určitě bych se ráda podívala i na film či divadlo.
Klasika, kterou kazdy zna. Vedela jsem o cem pribeh bude, ale k precteni knihy jsem se dostala az ted. Jaka skoda! Byla jsem prekvapena, jak krasne je napsana, okamzite me vtahla a svou nadhernou atmosferou dostala do uplne jineho sveta. Rada si ji prectu znova a jsem si jista, ze pro me bude mit stale kouzlo i po padesate.
Atmosféra této útlé knihy i zvláštní Dykův styl ve vás zůstane ještě dlouho po jejím přečtení.
Příběh, který nejspíš každý zná a pokud ne, alespoň o něm slyšel. Víte, co můžete čekat, a nejspíš víte i to, jak to skončí...
Na mě působil magicky, přízračnou, nadčasovou krásou. Už to, jak všechno začíná - i to, jak všechno končí. Vždycky se říká: Za vším hledej peníze, za vším hledej lásku - a nebo nenávist. Tady najdete všechno - chamtivost, lásku i zradu. Bolest, vinu i smrt.
Kam až člověk zajde, když ho zaženou na samý okraj propasti? Skočí? Nebo donutí skočit ty ostatní?
Krásná kniha. Byla to pro mě jednohubka na večer. Během čtení jsem přemýšlela, jak kniha skončí. Nakonec skončila úplně jinak, než jsem čekala.
Nádherná čeština. Opravdu jsem si čtení úžívala, protože kniha byla napsána krásnou češtinou, ale přitom srozumitelně. Určitě doporučuji do povinné četby.
Ačkoliv příběh znám už dlouho, do knihy jsem se pustila až když ji dcera přinesla jako povinou četbu, ale příliš mi nesedl způsob podání. Občas jsem se v ději i ztrácela.
Postavy i příběh mi přišli zajímavé. Hlavně jsem si oblíbila postavu krysaře a Seppa Jörgena a na druhou stranu se mi přímo protivila Agnes.
Jinak ale musím přiznat, že se mi knížka špatně četla a některé pasáže sem musela přečíst dvakrát aby se mi hned nevytratily.
Po Krysaři jsem šáhla, protože mne na něj upozornil E. Petiška v knize Anička a flétnička:-) Obsahuje mnoho zajímavých pasáží, které v sobě ukrývají pro mne silné myšlenky. To bylo asi tím, co mne na knížce nejvíc upoutalo. Myšlenky jsou skvěle zapracovány do příběhu.
„Pouze hlas zvonu zněl sem z chrámu svaté Trojice v Hameln, hlas vážný a zádumčivý, ale z těch hlasů, kterým, poněvadž jsme je často slyšeli, zapomínáme naslouchat.“ (s. 12)
„- - Jsem minulost, pravil hlas.
- - Jsem budoucnost, odpovídal jiný.
- - Jsem krásná, mluvila minulost.
- - Budu krásnější, slibovala budoucnost.
- - Měla jsem vše: úsměvy, slzy, sen i procitnutí, děla minulost.
- - Budu míti vše: úsměvy, slzy, sen i procitnutí, řekla budoucnost.
Mezi hovorem minulosti a budoucnosti, jaká to přítomnost!“ (s. 65)
„Nač vzpomínati na hoře, jež je za námi, nač mysliti na dveře, které se za námi zavřely?“ (s. 96)
Když jsem četla Krysaře, tak mi v hlavě zněla 2 slova: rozpolcenost a pomíjivost. Co pro nás bylo důležité včera, může být dnes úplně bezcenné... Samotnou mě překvapilo, jak byla kniha napínavá. Vůbec mě neotravovaly neobvyklé tvary slov (např. takořka, ponenáhlu a maně), naopak skvěle dotvářely atmosféru. Přistihla jsem se, že si zase lehce koušu nehet (známka napětí):-D
„Je zbytečno odcházet, chceme-li se vrátit.“ (s. 97)
Příběh krysaře v podání V. Dyka se mi líbí ještě o trošku víc než původní staroněmecká legenda. Je mi totiž sympatičtější důvod, který měl krysař pro druhé použití své píšťaly ve městě Hameln…
Tak trochu neurazí / nenadchne. Prostě milý příběh, který ale nějak neohromil.
Jako část povinné četby si myslím, že to zvládne přelouskat každý. Žádné složitosti, žádné záludnosti.
Příběh Krysaře znám, ale nikdy jsem ho nečetla. Po knížce jsem šáhla díky čtenářské výzvě a nelituji. Myslím si, že ačkoliv je příběh v této knize poměrně starý, tak témata zůstávají stále aktuální (např. problémy společnosti, přetvářka, materalismus, ale i láska a naděje). Tato útlá knížka stojí za přečtení.
Souhlasím s jedním zde uvedeným komentářem, že ač krátký, přesto odhalující příběh, se kterým si uvědomíte, že není krysa jako krysa. Trefně řečeno. Studentská četba, která mi zůstala v paměti.
Krátký a příběh jednoho muže s toulavým srdce, který se nečekaně zamiluje, jen aby svou lásku zase ztratil. Zajímavé, přímé a s hlubokým podtextem. Na to, že klasiku moc nemusím, to šlo.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1972 |  Krysař |
| 2002 | Milá sedmi loupežníků |
| 1937 | Zmoudření Dona Quijota |
| 2002 |  Devátá vlna |
| 1989 | Vteřiny duše |
Jakožto k součásti povinné četby jsem vůči této knize zaujala primárně negativní postoj. A musím uznat, že zcela neprávem. Příběh je svižný, čtivý a působí (alespoň na mě) velice magicky. Děj je famózně vystavěn, takže díky jeho ggradaci tuto útlou knihu prosvištíte během cesty metrem z jednoho konce Prahy na druhý a zpět. A závěrečnou strhující pasáž si necháte domů v klidu ke kafi ... zbytek dne butete koukat do zdi a přemýšlet co teď se životem (tak končím já po dočtení skvělých knih :) )