Krysař
Viktor Dyk
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
Přidat komentář
Vzhledem k tomu, že jsem s tématikou krysaře z Hamelnu pracoval ve své novele, řekl jsem si, že se jednoho dne budu muset podívat, jak s ní naložil Dyk. Svou likvidátorskou profesí a popisem, že "jej lidé vidí rádi přicházet a ještě raději odcházet," mi krysař chvílemi připomínal Sapkowského Zaklínače. Příběh je navíc v podobně šedé zóně. Pokud máte tedy rádi polského zabíječe nestvůr a chcete si přečíst i něco z klasiky, vřele doporučuji.
já nevím jak to popsat...prostě to není můj šálek kávy...nepopírám, že to má své kouzlo a že to je poměrně dobře napsané...ale prostě mě to nezaujalo (a ani v Landově podání)....
Archetyp zrady a následné pomsty, zrazené lásky, pokušení, ale i odpuštění a nevinnost. To vše lze najít v Krysařovi, jehož příběh Dyk precizně staví a postupně graduje až do hlubin propasti.
“Pouze srdce; srdce jest drobná a zcela zbytečná věc. Lidé však umírají na zbytečné věci. – Máte píšťalu, krysaři. Co byste mohl učiniti ze své píšťaly! Mohl byste být vládcem života a smrti. Mohl byste těšiti a ubíjet. Nevěříte?”
Nádherný příběh plný hlubokých myšlenek napsaný textem s archaismy a personifikacemi, které vyvažuje poetický jazyk a to vše společně tvoří příběh srozumitelným, čtivým a poutavým. Dílo graduje a nejsilněji na mne zapůsobila předposlední kapitola, kdy krysař odvádí celé město na horu Koppel do Sedmihradské země.
Oh, moci píšťaly krysařovy! Přerodila Hammeln. Vzkřísila světy dávno odumřelé, rozpálila srdce dávno zchladlá. Lidé z Hammeln, dobrého hansovního města, nemyslili už na prodej a koupi, na zisk a ztrátu. Roztoužili se neznámými jindy touhami, rozesnili nesněnými dříve sny. Oh, moci píšťaly krysařovy!
Klasický příběh s tragickým koncem napsán krásnou barvitou češtinou. Třešničkou na dortu je sama osobnost bezejmeného protagonisty, tajemného cizince, kterého doprovází pochmurná atmosféra, jehož záhubou je jeho nešťastná láska pro Agnes. Výborná kniha.
"Neodejdu," zahučel krysař. "Je zbytečné odcházet, chceme-li se vrátit."
Ach! Lovestory jako prase, Hollywood by se na tomhle popásl.
Ten konec a Landa tomu dodali čtvrtou hvězdičku.
Každopádně doporučuji zhlédnout český loutkový film z roku 1985: https://www.csfd.cz/film/1120-krysar/prehled/
Malinká knížečka na jedno odpoledne. Doporučuji číst spíše za teplého počasí, ono je to dost ponuré, tak se to v létě líp vstřebá. Miluju báje a pověsti a tohle bylo tak jiné, krásně napsané a temně pohádkové... můžu jenom doporučit.
A přikláním se k Lucy018, k maturitě je to ideální - o takovém "pohádkovém" ději se vždycky vypráví nejlíp.
Krysař, další klasika. Myslím si, že nemusím tuto knihu představovat. Každý ji zná, buď ji už četl, nebo ještě ne a teprve bude číst. Příběh je tak krásný a i kniha se čte dobře. Kdyby někdo nechtěl číst, tak existuje i film podle knižní předlohy a ten se taky povedl. Ale stojí za to si to přečíst. Doporučuji a taky radím, že je to skvělá volba k maturitě. Dokáže se o tom snadno mluvit. Nejvíc z knihy se mi líbí scéna, kdy se Krysař seznámí s Agnes a nastupuje dialog mezi nimi.
,,A vaše jméno?"
,,Nejmenuji se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem Krysař."
Tento dialog je tak úžasný. ️️️Má v sobě něco nepopsatelného.️️ A za to musím dát plný počet ⭐
Nevím jestli se dá skloubit fakt, že se mi kniha nelíbí, ale že mě příběh velice pohltil. Na to, že jsem měl postavu Krysaře vždy za pohádkovou postavu, je příběh deprimující a velice znepokojivý. Jedná se jistě o velice kvalitní dílo, ale osobně jsem si k němu nenašel hezký vztah.
Krysař mi přišel jako zajímavá postava, a hlavně díky němu se mi kniha líbila. Kdyby nebyl zajímavý, tak by mě děj určitě nebavil.
Už když jsme dělali ve škole rozbor tohoto díla, tak mě obsah neskutečně zaujal, proto jsem si knihu zařadila mezi knihy k maturitě. Kniha se mi četla dobře, měla jsem však momenty, kdy jsem se do čtení nutila. Ale i přesto se mi kniha líbila.
Tak nějak chytne člověka za srdce... Přečtena znovu a opět i po povinné maturitní četbě.
Přála bych všem maturantům shlédnout výborné divadelní představení Švandova divadla v Praze.
Kratičká novela o špatnostech lidského pokolení, lásce a zklamání postavená na staré německé pověsti. Dykův Krysař je temné vyprávění, kde je tragický konec plodem zoufalosti a nenávisti.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy novely klasická literaturaAutorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Krysaře jsem přečetla také jen díky povinné četbě a nelituji. Klasika .