Krysař
Viktor Dyk
Novela Krysař Viktora Dyka nejdříve vycházela v časopisu Lumír pod názvem Pravdivý příběh (1911–1912). Pod názvem Krysař byla vydána poprvé v roce 1915. Inspirací byla Dykovi stará německá pověst o krysařovi, který pomohl městu Hameln vyčistit město od krys. Když poté za svoji práci nedostal zaplaceno, odvedl za trest obyvatelům města jejich děti. V Dykově ztvárnění se z pověsti stal romantický příběh osudové lásky a vzpoury proti měšťácké zkaženosti. Jeho krysař je tajemná postava, která osaměle putuje městy a dokáže svou píšťalou ovládat kromě krys i všechno živé. Pak se však zamiluje do Agnes a ta jeho lásku opětuje. Ve městě žije také rybář Sepp Jörgen, který je kvůli svému pomalému myšlení celým městem, stejně jako krysař, opovrhován. Krysař svoji zakázku pro město splní, ale měšťané se zdráhají vyplatit mu odměnu. A pak se dozví, že Agnes čeká díte s bývalým milencem. Zoufalý nad zklamaním z lásky i z obyvatel města se krysař rozhodne pro pomstu. Mámení jeho píšťaly odolává jen Sepp Jörgen…... celý text
Přidat komentář
Krátká novela vyprávějící o konci jednoho krysaře s mocnou píšťalou.
Nápad, základní dějový náčrt se mi líbil. Krysař, nebo prostě člověk na okraji společnosti, objeví smysl života v druhé osobě, citu k ní, jen proto, aby o něj vzápětí přišel. Zápletka byla celkem jednoduchá. Postavy na mne zapůsobily, jak by měly. Lakomí, pokrytečtí občané vyvolali patřičné antipatie, zatímco “ti hodní” (Sepp Jörgen, Krysař...) soucit a lítost. Myslím, že by bylo zbytečné vyčítat možná až přílišnou černobílost např. u radních, kteří jsou prostě hloupí, vypočítaví chamtivci. Vzhledem k tomu, že na mi kniha zdála jako taková andersenovská pohádka. A možná až přeháněný kontrast k pohádkám patří....
Velmi se mi líbilo vykreslení postavy doktora Fausta a jeho soukromého neviditelného šílenství, nebo také prokletí- daru vidět, co chce, nehledě na realitu.
Knížce nechybí čtivost, ani spád. Čte se jedním dechem. Sloh je poměrně jednoduchý, nikde nic nepřebývá ani nechybí. Ráda se k tomuto titulu ještě někdy vrátím.
Styl psaní se mi tak zamlouval, že příběh by mohl být sebehorší a stejně by se mi kniha líbila.
Podmanivý příběh, krásně se čte.
„Chceš-li, Jӧrgene, řeknu ti celé tajemství; pro dva lidi je jen určitá míra lásky; ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl. Buď, jaký chceš; nedopusť pouze, aby tě žena měla, místo co bys měl míti ženu ty. Buď, jaký chceš; ani zlý nemusíš býti. Je to zbytečně hrubé, rybáři. Ale jsi-li dobrý, hleď se skrýti. Vstaň, Jӧrgene!“
Ale rybář sebou nepohnul. (…)
„Sbohem, Jӧrgene. Není ti pomoci,“ řekl posléze. „Nebudeš šťasten; ostatně, co je na tom? Štěstí není vrchol. Snad jsi zrozen pro něco lepšího, nejsi-li zrozen pro štěstí.“
A krysař odcházel.
Krásně odpočinková četba na chladný podzimní večer. Krátké, ale poutavé, zanechává v čtenáři emoce. I přes fakt, že je v seznamu povinné četby musím uznat, že se mi velmi líbila.
Povinná maturitní četba, co k tomu říct...? :) Navzdory tomu, že jsem ji měla v maturitním seznamu, chtěla jsem si ji přečíst už dlouho. Řekla bych, že knížka splnila, co jsem od ní čekala. Mnohem víc fascinující pro mě ale je, kolik muzikálů a různých zpracování na základě tohodle útlého vyprávění vzniklo :)
Velice příjemný rádek do čtenářského deníku, v dobách kdy pro mě čtení bylo nutností :)
Inspirace Německou legendou Dykovi zajistila místo mezi českými literárními klasiky. Bohužel se v knize čtenář občas ztrácí, ale jinak půjčením v knihovně a přečtením nic nezkazíte. Knihá má 70 stran, tak to máte za chvíli, i když delší, než byste čekali.
poslouchala jsem jí ´do ucha´ a bylo to velmi příjemné poslouchání cestou do práce. překvapilo mě, že ten příběh je jiný, než jsem ho znala...ale určitě ne horší
Knihu jsem si vybral když jsem si sbíral informace o této německé legendě. I když si zde autor legendu pro sebe trochu pozměnil, tak i tak mi přišla ve finálním podání opravdu jako výtečné dílko.
Vybrala jsem si ji ke čtení kvůli názvu. Drastický název účel nenaplnil, ale dýchla na mě pohádková atmosféra a kniha se mi hodně zalíbila.
Byla jsem překvapená, jak moc mě ta kniha nadchla. Nečekala jsem, že mě to tak vezme, ale vzalo a já se přistihla, že je mi celkem i líto, že skončila. I když na druhou stranu, udělat z toho 300 stránkový román, to asi ne, ztratila by to kouzlo a asi by se to příliš táhlo.
Hodnotila bych 3,5*, kdyby to šlo. Čekala jsem trochu víc, ale nějak jsem se nedokázala do příběhu "zažrat". Možná proto, že jsem věděla, jak dopadne? Bavit mě začal příliš pozdě, až před koncem dostal spád a konec mi to všechno... no, nemůžu říct vynahradil, ale zachránil relativně kladné hodnocení této knihy.
Kniha jsem, jako mnoho dalších, četla proto, že jsem ji měla na seznamu knih z povinné četby. Každopádně, i přesto mě velmi zaujala a já se do knihy téměř okamžitě začetla. Skvělý příběh! :)
Jsem nikdo.. Krysař!! Hezky napsané, propracované osoby!! Nakonec na tom byl stejně nejlépe postižený Jargen!!
Rozhodně zajímavá a obdivuhodná kniha a nelituju, že jsem ji četla, ale přesto to není podle mého gusta.
Knihu jsem si přečetl jako povinnou četbu, ale hrozně mě zklamala.
Ani na konci, když krysař vede obyvatele do propasti, mi jich není líto.
Je to šíleně monotónní, nenapíná, rozuzlení je nemastné, neslané.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Krysař je jednou z mých nejoblíbenějších knih, na kterou nedám dopustit. Je velice pocitová, nabitá romantickými prvky, stejně jako rozličnými symboly. Každý, kdo se do ní opravdu ponoří, si v ní najde něco svého.