Krysař
Viktor Dyk
Novela Krysař Viktora Dyka nejdříve vycházela v časopisu Lumír pod názvem Pravdivý příběh (1911–1912). Pod názvem Krysař byla vydána poprvé v roce 1915. Inspirací byla Dykovi stará německá pověst o krysařovi, který pomohl městu Hameln vyčistit město od krys. Když poté za svoji práci nedostal zaplaceno, odvedl za trest obyvatelům města jejich děti. V Dykově ztvárnění se z pověsti stal romantický příběh osudové lásky a vzpoury proti měšťácké zkaženosti. Jeho krysař je tajemná postava, která osaměle putuje městy a dokáže svou píšťalou ovládat kromě krys i všechno živé. Pak se však zamiluje do Agnes a ta jeho lásku opětuje. Ve městě žije také rybář Sepp Jörgen, který je kvůli svému pomalému myšlení celým městem, stejně jako krysař, opovrhován. Krysař svoji zakázku pro město splní, ale měšťané se zdráhají vyplatit mu odměnu. A pak se dozví, že Agnes čeká díte s bývalým milencem. Zoufalý nad zklamaním z lásky i z obyvatel města se krysař rozhodne pro pomstu. Mámení jeho píšťaly odolává jen Sepp Jörgen…... celý text
Přidat komentář
Perfektní kniha - dostali jsme ji jako povinnou četbu. Nejdřív jsem si říkala, že to bude nic moc, ale jakmile jsem se začetla, nedokázala jsem se odtrhnout...
Výborná kniha, která stojí za přečtení a jejíž konec je až zničující. Krásně udělaný muzikál od Daniela Landy (určitě se zde nechci dohadovat o tom jestli je Landa neonacista nebo ne - nebudu psát svůj názor na něj, jen píšu, že se mu muzikál povedl - odhlédnu-li od druhé linky vzpoury vesničanů. Některé melodie muzikálu Krysař jsou úžasné a vystihují atmosféru knihy - Temný stín, Udeří-li bouře....)
Musím se přiznat, že jsem se velmi těšila a jsem trochu zklamaná. Příběh i jazyk je příjemný, ale popis mě nedokázal vtáhnout. Takže pro mě je to hezký kousek, ke ktrému se však už nemusím vracet.
Občas jsem měl sklony se trochu nudit . A jindy si nebyl příliš jistý, co chce právě autor říci. Ale ten konec, ten konec, který má punc geniality.
Pro mě naprosto krásná fatalistická kniha. Pojetí i příběh jsou zde nastíněny naprosto bravurně.
Knížka která někoho zaujme a někoho ne... Má dobré pasáže, ale naproti tomu i velmi slabé....
Četla jsem ji uplně s nechutí, ale ke konci jsem tomu celkem přišla na chuť..Ať žije povinná četba :D
Tato kniha je velmi krasna, docela smutna. Na konci, musim priznat, mi trochu poodsla kapka o oka.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Ne, Krysař vůbec není špatné čtení, dokonce mi nepřekážel (a byl pro mě srozumitelný) zvolený jazyk, ale kniha na mě nepůsobila uceleně (v rámci kompozice), spíš jen jako věty poskládané náhodně za sebou. Jenže moji pozornost dílo vzbudilo až cca od poloviny, což je trochu smutné.