Krysař
Viktor Dyk
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86913/krysar-86913.jpg
4
6693
6693
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek...
Přidat komentář
(SPOILER)
Zajímavá novela, která čerpá z dávné německé pověsti.
Ústřední postavou je krysař, jenž přichází do městečka Hameln, aby jej očistil od krys. Záhy se však u něj probouzí silná láska ke zdejší dívce Agnes. Krysař se cítí připoután k městu a nedokáže z něho odejít. Čekají ho různé nepříjemnosti (střet s konšely, kteří mu za vyhnání krys odmítají zaplatit smluvenou částku; dlouhý Kristián - Agnesin milenec). Bezmocný krysař se rozhodne využít plné síly své píšťaly, a tím zavede celé město (vyjma pomalu chápajícího rybáře Seppa Jörgena a příliš malého dítěte) do propasti u vrchu Koppel. Jestlipak občané dojdou do snové země sedmihradské?
Příběh byl velmi jednoduchý, zároveň srozumitelný, ale dětem spíše nepochopitelný. Viktor Dyk užil pestré slovní zásoby a námět zpracoval skvěle. DOPORUČUJI!
Dílo se mi dostalo do ruky vlastně náhodou. Ačkoliv jsem měla zhruba představu, o čem příběh je, tuto verzi od Viktora Dyka jsem ještě neznala. Autor převzal námět z německých pověstí a něco si přidal. Asi bych i dokázala pochopit, že se chtěl pomstít konšelům, že nechtěli zaplatit smluvenou odměnu za odvedenou práci a své milé, když zjistil, že mu byla vlastně celou dobu nevěrná, ale vadí mi, že se rozhodl potrestat paušálně celé město včetně nevinných. A tak jediní, kdo Krysařovu pomstu přežili, byl mentálně opožděný mladík, který vždy všechno pochopil až další den a miminko, jenž opustili rodiče, když následovali Krysaře s jeho píšťalou do záhuby. Trochu to autor napravil, když opožděnému Seppovi na konci dopřál družku, která se zároveň byla ochotná postarat i o opuštěné dítě. Ale je to klasické literární dílo, o kterém se učí už děti ve škole, a je psáno docela pěkným stylem, i když někomu může trochu dělat potíže dobový způsob vyjadřování.
Velice jednoduchá novela, která má svůj základ v německých pověstech. Námět tak před Dykem zpracovali i jiní spisovatelé nebo básníci. Dyk si k příběhu však přidává i linku o marné lásce, takže dílko působí dvojnásob pesimističtěji než jak tomu je v jiných zpracováních.
K téhle knížce jsem se dostala náhodou a přistupovala k ní trochu se strachem v očích,protože mě děsila představa, že jako jediná neuvidím tu podle ostatních důležitou myšlenku,která se v ní skrývá. K mému štěstí se tak nestalo. A i kdyby, po doslovu to musí dojít každému. Pro mě to bylo čtení na dva kratší večery. Střídaly se tam nudnější části a lepší části,ale vzhledem k tomu,jak je ta knížka útloučká mi to přijde zanedbatelné. Zkrátka se to dalo číst.Sice to pro mě nebyla žádná bomba,tahle knížka podle mě ani není napsána tak,aby se mohla stát vaší srdcovkou (můj názor),přece jen na to má trochu malý rozsah,ale myšlenku mi předala a já přečtení rozhodně nelituju. Je podle mě hodně důležité mít poselství téhle knihy neustále na paměti. Líbilo se mi taky,že autor Krysaře napsal tak,aby byl nadčasový. Tím pádem v něm není jen určitá doba,ve které by tahle ,,myšlenka“ měla platit. Mně osobně se hrozně moc líbily i další myšlenky a výroky Krysaře a neskrytě vám je ukazuju právě na fotce s touhle knížkou. Zdaleka tam však nejsou všechny. A jestli jste Krysaře četli klidně se o těch dalších můžeme pobavit! A jestli si tuhle knížku vybrat k maturitě? Za mě ANO. Lehce zapamatovatelný děj a myšlenka a navíc ji máte přečtenou za chvíli! Já sama jsem ráda,že ji mám do „zásoby“.
na mě moc romantické a patetické, ale se sympatií k autorovi, že nechal přežít rybáře
Krysař se mi moc nelíbil. Text na mě působil až moc umělecky. Nepochopili jsem úplně účel, proč kniha vznikla. Pokud má nastínit lidské povahy a myšlení, tak znám lepší a zábavnější knihy.
Již krátce předtím, než jsem se rozhodla jovelu přečíst, tak jsem již dopředu věděla o čem zhruba je. Děj se mi líbil, nejvíce mne zaujala postava Sepa Jergena, který prostě všechno jednoduše pochopil později než ostatní. Každý z nás je nějaký a to se nám Krysař celou dobu snažil říct, že není důležité jak se ve skutečnosti.jmenuje, anebo odkud přišel, ale ro jaký člověk je.
Kniha byla pěkná, to nemohu říct. Ale pamatuji si, že většina lidí z ni byla nadšená. Což neodsuzuji ale spíše to mu nerozumím.
Znovu ji číst nebudu. Jednou a dost.
Nikd dřív jsem tuto knihu nečetla, věděla jsem zhruba o čem je a nelákalo mne to. Nyní jsem knihu dočetla a dala mi hodně o povaze lidí, emocích, citech, náturách.
Když jsem tuto knihu četla poprvé myslím, že jsem nedokázala pochopit jak úžasná je a to o čem reálně mluví. Je to krátké ale protkané tolika emocemi a pocity, že mě to baví snad o co víc. Myslím, že čím více to čtete tím více chápete a soucítíte.... Rozhodně stojí za přečtení
Nadčasové dílo, co je dneska možná aktuálnější než v době, kdy ho Viktor Dyk napsal. Krásný český jazyk, kdy každou jednu větu budete hýčkat jako něco hodně cenného, a úchvatný, i když smutný konec. Krysař na mě působil jako velká autorita, zahalen pod kápí a s píšťalou, co trestá každého, kdo si to zaslouží. Příběh na sychravé podzimní večery jako dělaný.
Krysař za mě bude patřit mezi to lepší z povinné četby a kdybych z něho maturovala, asi by mi to nevadilo. Na začátku jsem ale byla neskutečně zmatená, naštěstí to trvalo jen pár stran. Stejné zmatení ale přišlo i ke konci knihy, které bylo způsobeno i samotným koncem, který chtěl dost fantazie a ještě jsem si poté pro jistotu přečetla nějaké rozbory děje, abych zjistila zda jsem to dobře pochopila. Jinak mi ale celý námět přišel originální a líbil se mi. Občas jsem tedy měla problém s jazykem, skladbou vět a zastaralými slovy, ale s tím se nedá nic dělat. Romantická linka se teda vyvinula úplně odnikud, ale ok. Vcelku fajn dílo, které má nějaké mouchy, za přečtení ale stojí a já času stráveného u knížky nelituju.
Pěkně zpracované, především v dialozích, ale celkově mi to přišlo takové hodně v náznacích - filmové zpracování se mi asi líbilo více.
Překrásná knížka, jejíž příběh je naplněn podobenstvím o společnosti a jedinci, o lásce a smrti. Dykova novela se přeci jen trochu liší od svých předloh. Myslím, že hlavní postava je více romantická. Osamělý hrdina, milostný citový prožitek, vzdor osudu a jeho neodvratnost... Nesmírně zajímavá a krásně ztvárněná je i postava slabomyslného rybáře Seppa Jürgena. Jeho závěrečný čin dává člověku alespoň trochu naděje...
Původní legenda totiž čerpala z tragické události v Hamelnu, kdy došlo k záhadnému zmizení či smrti velkého množství dětí. Krysař je zde vyobrazen spíše jako personifikace smrti či symbol spravedlnosti.
Četla jsem už po několikáté a stále mě to baví. Krysař je krásná novela, která se dá přečíst za jedno kafíčko.
Ke knize se rozhodně zase vrátím :)
Krátké dílo, ale přitom jedno z nejvýznamnějších z naší domácí tvorby. Tedy, přestože má původ germánský.
Nemohu nesrovnat se Sapkowského Zaklínačem, neboť v obou příbězích shledávám řadu podobností.
Citlivý vyvrženec ze společnosti ve světě, kde nevládne zrovna Boží desatero. Sám proti nespravedlnosti a zlé vůli. Kdo je duší alespoň trochu romantik, ten takovým postavám zkrátka musí fandit.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1972 |  Krysař |
| 2002 | Milá sedmi loupežníků |
| 2002 |  Devátá vlna |
| 1937 | Zmoudření Dona Quijota |
| 1989 | Vteřiny duše |
Další kniha do povinné četby. A upřímně - byla dost nijaká. Takhle, výhoda je, že i když se téměř nikomu povinnou četbu nechce číst, tak tahle je opravdu kraťoučká. Ten konec byl výbornej, ale to všechno předtím…
Ono to nebylo špatný, to vůbec. Jenže, jak je to krátký, tak je to všechno moc uspěchaný, o postavách vlastně nic moc pořád nevím. City jsou prchlivé, vzniklé náhle a zničeho. A stejně rychle i mizí. Prostředí stejně tak - nic moc o něm není napsáno.
Každopádně to bylo krátký, a krátký byly i kapitoly, a četlo se to tak snadno. Věřím, že kdyby to nebyla novela, ale román, líbilo by se mi to víc, ale takhle je to pro mě dost průměrná knížka.