Kudy? Tudy!

29.07.2023

27. května 1977, pátek, Vídeň: "Konečně mohu psát bez obav, že by mi nějaký blbý fízl čučel přes rameno". To mluví za vše. Osobní vzpomínky na normalizaci a následný nucený exil. Určitě znám i literárně "vytříbenější" deníkovou literaturu, ale každé svědectví se počítá.

27.07.2023

Pořád je potřeba si připomínat, že se máme dobře. Můžeme si psát co hrdlo ráčí, můžeme se, pro mě za mě, lepit k silnici a nehrozí nám víceméně nic.
Pak je dobré si připomínat, že tomu tak je vždycky bylo. Děláte co vás baví (divadlo), uděláte muzikál na který se chodí a když z něj po nějaké době zahrajete na uzavřené akci (!) pár písniček, zavřou vás, že pobuřujete a znevažujete socialistickou literaturu. A i když si své odsedíte, STB je vám pořád v patách, až vás nakonec donutí k emigraci. Ale ne k té dobrovolné, prostě buď se seberete a odjedete anebo vás a vaši rodinu zničíme. Anebo podepište spolupráci a budete se mít dobře.
Z knížky se mi dělá zle. Když si uvědomím, že je tu velká část národa která by to chtěla zpátky, tu atmosféru kdy nevíš který tvůj kamarád už jim to třeba nepodepsal a teď donáší na tebe.. a dneska ti tyhle lidi budou tvrdit jak nic vlastně nedělali, že byli jen taková ta hodná StB.. chuj.
Ta knížka je skvělá. Nebude vám z ní dobře, ale je skvělá.