Kukuřičný město: Zápisky z konce světa
Andrew Smith
Sex, skejty, cigára a kudlanky. Výstřední, originálně absurdní příběh o dospívání a konci světa. Šestnáctiletý Austin je posedlý zaznamenáváním událostí. Ve svých svérázných zápiscích vypráví, jak on a jeho nejlepší přítel Robby způsobili konec lidstva, když v malém americkém městečku omylem probudili nezastavitelnou armádu. Armádu obřích kudlanek, které zajímají jen dvě věci: jídlo a sex. Jenže kromě tohohle politováníhodného faux pas trápí Austina horší problém. Je zamilovaný do své přítelkyně Shann, ale možná taky do svého kamaráda Robbyho. Hormony blázní a ničemu nepomáhá, když se ukáže, že nakonec bude na Austinovi, aby zachránil svět. Jaké to je, když je vám šestnáct, honí vás geneticky upravení hmyzáci a přitom milujete dva lidi? To jsou dějiny. To je pravda. Přichází konec světa a nikdo o tom nemá ani tušení. Chápete, ne?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Grasshopper Jungle
více info...
Přidat komentář
To je snad nejúžasnější kniha, kterou jsem kdy četl. Poprvé hned po jejím vydání, potom asi dvakrát a teď ji hledám v Angličtině. Prostě od začátku do konce super. A to jsem již moc daleko od puberty, chápete, ne?
To je tak protrhlá, wtf jízda, že jí musíte buď naprosto milovat, nebo odložit po první kapitole.
Tenhle styl vyprávění mi prostě sedne :) Autentickej pohled, originální a hezky střeštěnej děj
Takže Kukuřičný město bola mňamka podla môjho gusta.Bolo to skvelé oddychové čítanie,pri ktorom som sa teda nasmiala (nemyslím tým doslovné výbuchy smiechu,pri kzorých by som chrochtala ako čuníček ale mám na mysli potutelné uchechtávanie sa do šatky,na krku ).
Masturbace,sex,retka-cigára,trocha vulgarismu,pomenovávanie ,,koulí,,,obrovské,vraždiace kudlanky,ktoré zaujímajú len dve veci-žrádlo a šoustání...,jeden teplej superhrdina,ktorý má tú moc zachrániť svet,jeden sobeckej ,,bisexuál,, (nebo čo to vlastne)bolo,jedna holka,silo s názvom Eden,mor 415E...čo viac chcieť?
Miestamy mi to pripomínalo Bukowského Šunkový nářez,miestamy Teror,miestamy čiernu komédiu typu Scary Movie a dohromady z toho bola tak skvelá omáčka že dostávam chuť na duplu ;)
Treba uznať že i my čo sme už dávno v popubertálnom štádiu sa na nej pobavíme a užijeme si nadýchaní šmrnc,niečoho čo nám dá možnosť odpočinku.
Odporúčam ako liek k rozcvičeniu bránice.
Plný počet jsem této knize nedala proto, že by se jednalo o vrcholné literární dílo - to vůbec. Obzvlášť poslední třetina mě docela bolela... A nerozhodnost hlavní postavy - k té se raději ani nevyjadřuji...
PŘESTO si ten plný počet zaslouží. Takovou hovadinu (v šokujícím, ale kladném slova smyslu) jsem ještě nikdy nečetla a asi už nikdy číst jinde ani nebudu... :D Toto dílko má v sobě génia, který se rád připomíná i čtyři roky po přečtení (Vážně je to tak dlouho? Jako by to bylo včera...). Stále si pamatuji pocity, které ve mne kniha vyvolala a pokaždé jsem znovu a znovu fascinovaná, že to mělo i jistou (ne)pointu... Při čtení jsem se smála... a smála jsem se často a nahlas... :D A to je jen jeden z důvodů, proč o ní můžu s uculováním prohlásit, že je to skvost a vědět, že kdo nepřečte - nepochopí :D
A ještě jedna věc: Skládám poklonu paní překladatelce, vyhrála si s tím a vytřískala z češtiny maximum, aby kniha vypadala takto :) Všechna čest!
Páni tak tohle je taková bláznivá blbina, až je to vlastně geniální.
I přes ten krvavej svinčík na konci světa, sperma, masturbaci, kouření, drogy, sex, rokenrol a alkohol je to vlastně jen velmi intimní historie jednoho mladýho šestnáctiletýho kluka (a jeho polské rodiny). PS: Jako zástupce opačnýho pohlaví v tom asi nikdy nebudu mít úplně jasno, ale jestli kluky v jeho letech opravdu vzrušuje naprosto všechno, co se kolem nich v tu chvíli děje, tak musím ocenit, že dělají někdy něco jinýho než sex:-) (né že by z toho někdy vyrostli, co?)
Moc se mi to líbilo. Samozřejmě, není to žádný skvost, nebo tak něco. Ale stejně... líbilo se mi to.
Chápete ne?
Přesto, že teenager nejsem už bratru 40 let, líbilo a dávám plný počet. To je důkaz že duše nestárne, té mojí je stále 17 let. Námět knihy je celkem "praštěnej" - nebudu dopodrobna vypisovat, přečtěte si sami. Přečetla jsem pozorně (udělám to určitě znovu), "praštěnosti" miluju.
A byl to dobrej nápad.
Asi v polovině jsem byla rozhodnutá knížku odložit a ohodnotit ji jako ,,odpad“. Potom jsem se přesvědčila že to je tak na jednu hvězdu.
K samotnému příběhu mám asi tohle: nápad výborný, styl psaní mi nevadil, nevadilo mi ani nic z nechutností, historie, a podobných. Co mi ale vadilo bylo natahování.
Od druhé třetiny jsem se modlila, ať už to skončí a donekonečna počítala stránky, které zbývaly. Paradoxně jsem si konec užila nejvíc, pokud jde o příběh.
Hodně se mi líbila zmínka o jelenech a bizonech. Celkově mi konec přišel nejkrásnější, proto ty dvě hvězdy.
A to je celý.
Chápete, ne?
Chápu, že tahle knížka asi nesedla všem a já sama se divím, že mně jo, ale je to tak. Jednu hvězdičku strhávám za to, že někdy to bylo až moc nechutný a děsivý a bizarní, ale jinak to byl dobrý nápad a líbilo se mi, jak byla kniha napsaná. Už dlouho jsem nečetla nic s tak příjemným a sympatickým vypravěčem, Austin byl reálný šestnáctiletý kluk a líbil se mi jeho humor. Kniha byla zajímavá, napínavá a líbilo se mi, jak se tam všechno prolínalo, jak Austin vyprávěl o minulosti své rodiny a s jakou podrobností a upřímnosti všechno o sobě zaznamenával.
Myslím, že o téhle knize budu přemýšlet ještě hodně dlouho, neboť to byl asi ten nejdivnější a nejpraštěnější příběh jaký jsem kdy četla. Ovšem nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, to rozhodně ne. Nejvíce oceňuji velmi sympatického hlavního hrdinu a autorovu naprostou upřímnost, i když některých detailů bych klidně byla ušetřena ;)
Chápu, že tahle kniha prostě nemůže mít příliš vysoké hodnocení, holt to není čtení pro každého.
Podle popisu jsem čekala knihu pro náctileté s jednoduchou zápletkou a všemi těmi "problémy", co si teenageři procházejí.
Nakonec Kukuřičný město předčilo moje očekávání a nemohla jsem se odtrhnout od děje. Líbily se mi charakteristiky postav a také vztah mezi všemi událostmi.
Jak se tak dívám na komentář čtenáře trudoš, je zbytečné něco dodávat. Snad jen, že psích výkalů mohlo být také trochu méně. Jinak to na mě působilo stejně.
Sympaticky ujeté vyprávění, ale očekávání nakonec nenaplnilo. Přitom zápletka není vůbec špatná - v zapomenutém městečku na konci světa nastane apokalypsa v podobě obřích kudlanek znásilňujících a pojídajících všechno, co jim přijde do cesty. Jediná možnost záchrany je v rukou dvojice poflakujících se teenagerů, což už samo o sobě naznačuje, jak moc špatně to s lidstvem vypadá.
Jak je však základ jednoduchý, celek postrádá konzistenci a gradace je nesmyslně kolísavá. Andrew Smith často není schopen opustit myšlenku a pohnout se dál, jindy zase dělá pravý opak. Opakující se motivy krve a spermatu taky nejsou moc nic. Podobné je to s humorem, některé sekvence jsou hodně povedené, jiné trochu předvídatelné a pár jich je prostě jen trapných.
Navíc se přiznám, že krize sexuální orientace je věc, která mě nikdy příliš neoslovovala. A zrovna tohle je základ, kolem kterého se autor po většinu románu točí, aniž by to, stejně jako vše ostatní, dokázal dovést do nějakého smysluplného konce.
Já takovéhle blbosti prostě můžu. Je to ujeté vyprávění puberťáka, který se ujme zápisků dějin z konce světa (způsobeného přerostlými kudlankami) a který si není jistý, jestli víc miluje nejlepšího kamaráda nebo svou přítelkyni. V knize je spoustu skvělých myšlenek, perfektně vyladěných spojitostí a konec, který vychází z ohraného vzorce témat jiných knih a filmů s motivem "konec světa". To já prostě můžu. Chápete ne?
Zklamal mě konec. A že dost.
Začátek není špatnej start, když nastane konec světa - taky fajn. Ale když už se má s kudlankama bojovat, hlavní hrdina se se svým kreténskym teplym kámošem na všechno a všechny vysere a jde si spokojeně do bezpečí Edenu.
Jako fakt? Zachrání jen svou vlastní prdel?
Kukuřičný město rozhodně doporučuji. Ačkoliv jsem se kolikrát až červenala rozpaky a studem a rozhlížela se, jestli mi někdo nedopatřením nečte přes rameno (uznejme, že slovník použitých slov není zrovna high class), Austin se osvědčil jako výborný vypravěč se smyslem pro všemožné detaily. Příběh o konci světa, zabijáckých kudlankých a kukuřici v Iowě v jeho podání doplněný o extrémně komplikované milostné vztahy byl exceletní zážitek. Nenechte se o něj připravit.
A to je celý.
To jsou dějiny.
Kukuřičný město v Ealingu a státě Iowa je pro fantasmagorický torpéda.
Chápete ne?
Autor Andrew Smith napsal knihu. Kouřil při tom retka-to jsou cigarety. Nebyl to dobrý nápad. Aspoň ne pro studenty Luteránský akademie Curtise Cranea co nečtou knihy o masturbaci a jsou vedeni k tomu, že masturbující vojáci prohrávají války. Někoho to možná rajcuje. Mě ne.
Teď vážně. Autor Andrew Smith, který napsal knihu Kukuřičný město, prolomil všechny barikády mezi tím co tabu je a co není. Po dočtení knihy Kukuřičný město víte jak se jmenují koule víceprezidenta Spojených států (především víte, že si je pojmenoval), víte kdo v životě nekadil a kdo naopak ano a máte přibližnou představu o tom, co dělají metr a půl vysoké kudlanky nábožné. Nápověda: jsou to jen dvě věci.
Pokud vás to doteď neomrzelo a nevadí vám slova jako masturbace, sex, koule, komdomy atd. věřte, že vás ani kniha neomrzí. Musíte ale najet na autorovu vlnu bláznovství a přidat se k fantasmagorickým torpédům, pro které je kniha určená.
Vůbec netuším, proč jsem se do téhle knihy začetl, je to pomalé, hlavní hrdinové jsou mi celkem vzdálení a je to vlastně celkem nuda. Na zadním obalu bylo přirovnání k Vonnegutovi, pěkná blbost. Ale když se mi to rozleželo v hlavě, napadá mě, že snad nějaká podobnost by tam být mohla - vonnegutovými romány hrdinové taky tak nějak nezúčastněně proplouvají, řeší svoje vnitřní dilemata a absurditu světa, hordy lidí umírajících v pozadí nejsou skoro vůbec slyšet. I když v téhle knize místo filosofických otázek řádí červená královna, sexuální orientace a dospívání. Je to zvláštně divné a nějak zvláštně uklidňující.