Kukuřičný město: Zápisky z konce světa přehled
Andrew Smith
Sex, skejty, cigára a kudlanky. Výstřední, originálně absurdní příběh o dospívání a konci světa. Šestnáctiletý Austin je posedlý zaznamenáváním událostí. Ve svých svérázných zápiscích vypráví, jak on a jeho nejlepší přítel Robby způsobili konec lidstva, když v malém americkém městečku omylem probudili nezastavitelnou armádu. Armádu obřích kudlanek, které zajímají jen dvě věci: jídlo a sex. Jenže kromě tohohle politováníhodného faux pas trápí Austina horší problém. Je zamilovaný do své přítelkyně Shann, ale možná taky do svého kamaráda Robbyho. Hormony blázní a ničemu nepomáhá, když se ukáže, že nakonec bude na Austinovi, aby zachránil svět. Jaké to je, když je vám šestnáct, honí vás geneticky upravení hmyzáci a přitom milujete dva lidi? To jsou dějiny. To je pravda. Přichází konec světa a nikdo o tom nemá ani tušení. Chápete, ne?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Grasshopper Jungle
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kukuřičný město: Zápisky z konce světa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
To je snad nejúžasnější kniha, kterou jsem kdy četl. Poprvé hned po jejím vydání, potom asi dvakrát a teď ji hledám v Angličtině. Prostě od začátku do konce super. A to jsem již moc daleko od puberty, chápete, ne?
To je tak protrhlá, wtf jízda, že jí musíte buď naprosto milovat, nebo odložit po první kapitole.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kukuřičný město: Zápisky z konce světa v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 128x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 56x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 4x |
Vůbec netuším, proč jsem se do téhle knihy začetl, je to pomalé, hlavní hrdinové jsou mi celkem vzdálení a je to vlastně celkem nuda. Na zadním obalu bylo přirovnání k Vonnegutovi, pěkná blbost. Ale když se mi to rozleželo v hlavě, napadá mě, že snad nějaká podobnost by tam být mohla - vonnegutovými romány hrdinové taky tak nějak nezúčastněně proplouvají, řeší svoje vnitřní dilemata a absurditu světa, hordy lidí umírajících v pozadí nejsou skoro vůbec slyšet. I když v téhle knize místo filosofických otázek řádí červená královna, sexuální orientace a dospívání. Je to zvláštně divné a nějak zvláštně uklidňující.