Kuna jménem Lotta
Wolfgang Schreil
Maličké, vyčerpané mládě kuny skalní mělo obrovské štěstí: poté, co se opuštěné ocitlo na silnici rozpálené žárem poledního slunce, zachránil ho muž s mohutnou postavou, s plnovousem, v zeleném plstěném klobouku – Wolfgang Schreil, známý také jako Zaříkávač zvířat, Woid Woife či „lesní vlk“. V šumavských lesích na česko-německém pomezí pomohl už mnoha osiřelým a zraněným zvířatům s návratem ke svobodnému životu. Ale jedno z nich – Lotta – se hned od začátku liší od všech kuních mláďat, která doposud odchoval. Jak Lotta dospívá, doprovází Zaříkávače zvířat lesem, sdílí s ním svůj život, a přesto zůstává divokou šelmou, která se stará sama o sebe a zachovává si přirozenou plachost vůči ostatním lidem. Je to pravděpodobně poprvé, kdy divoké zvíře dovolilo člověku nahlédnout do svého života z takové blízkosti. Zkušený průvodce přírodou se díky tomu dozvěděl o kunách věci, o kterých dříve existovaly jen domněnky. Wolfgang Schreil v této knize sdílí se čtenáři velmi osobní příběh o bezpodmínečné lásce a nespoutané vzájemné důvěře, jenž dokazuje, že přátelství mezi člověkem a zvířetem nezná hranic.... celý text
Biografie a memoáry Příroda, zvířata Ekologie, životní prostředí
Vydáno: 2024 , KazdaOriginální název:
Lotta Mardermädchen: Die unglaubliche Geschichte einer außergewöhnlichen Freundschaft
více info...
Přidat komentář


Tato kniha se věnuje převážně kunám,které autor odchovává od miminek až po vypuštění do přírody.
Mládě kuny lidé většinou najdou když začnou přestavovat stodolu nebo půdu,samička buď spanikaří a uteče a nebo nestihne přestěhovat všechna mláďata.Tady nastupuje autor jako náhradní máma,krmí z dudlíku,masíruje bříška.
Když začnou mláďata žrát myši a kuřátka přestěhuje je z pracovny do lesní voliéry a postupně je zvyká na les. Později je voliéra otevřená,protože mladé kuny se do ní na noc vrací. Kuny jsou v péči od jara do listopadu. Kuna jménem Lotta je,ale jiná i když už je v lese jako doma vrací se pro pomazlení až do května následujícího roku kdy se loučí.
Kniha mě přímo nadchla. Autor píše krásně srozumitelně,má smysl pro poutavé vyprávění. Knihu doprovází spoustou krásných barevných fotografií z přírody a ze života kun.


Co si představíte, když se řekne kuna? Roztomilé zvířátko, co vám za soumraku přeběhne přes silnici před autem? Nelítostný poděs kurníků? Nebo snad jejich charakteristický parfém? Wolfgang Schreil vás zavede do soukromého života jedné výjimečné kuní slečny a ukáže vám, že tyto lasicovité šelmy jsou mnohem zajímavější, než byste si mysleli!
Woife je báječný vypravěč, zaujme vás od první stránky a s láskou a nadšením vás seznámí s Lottou, hlavní hvězdou této knihy. Maličké kuní miminko, bez matky, zachráněné člověkem. Takto začíná příběh kuny skalní, jenž sledujete stránku po stránce. Zažijete její první přisání k dudlíku s mlékem, nejisté krůčky, procházku lesem, pokusy o šplh a konečně i úspěšný lov.
Ačkoli byla Lotta odchována člověkem, neztrácí nic na své divokosti a umožňuje nám nahlédnout do procesů přírody, které normálně nemáme šanci spatřit. Kniha vás nabije znalostmi, které nenajdete v žádné učebnici, touhou vypravit se do lesa a, jak autor i já doufáme, láskou k těmto krásným tvorům. Vyprávění je doprovázeno mnoha fotografiemi, které Woife pořídil během svého času s Lottou a které vám ukazují život z pohledu úžasné mladé kuny.
Mockrát děkuji Nakladatelství Kazda za vydání tohoto titulu a za výtisk k recenzi
Opět krásné povídání, tentokrát o jedné výjimečné kuní slečně. Tenhle zarostlej chlápek má v sobě nejen nesmírnou lásku k přírodě a schopnost porozumět zvířecí říši, ale i dar slova, jeho knížky dokáží zaujmout od první stránky. Nádhera. Miluju. Deset hvězd, kdyby to šlo.
- Ve světě zvířat nikdo nepanikaří. Všichni jsou ve střehu, ale neztrácejí hlavu - pták ví, co má dělat a udrží nervy na uzdě, i když je hned vedle kuna. Takhle se příroda vypořádává s nebezpečím. Jen my lidé si představujeme, že musíme před tímto krutým lovcem ochránit všechny ptáky, veverky a myši a zajistit v lese klid tím, že budeme kuny střílet…