Wolfgang Schreil

Nová kniha

Maličké, vyčerpané mládě kuny skalní mělo obrovské štěstí: poté, co se opuštěné ocitlo na silnici rozpálené žárem poledního slunce, zachránil ho muž s mohutnou ... detail knihy

Populární knihy

Zaříkávač zvířat

Kuna jménem Lotta

Nové komentáře u knih Wolfgang Schreil

Kuna jménem Lotta

„Tato kniha se věnuje převážně kunám,které autor odchovává od miminek až po vypuštění do přírody. Mládě kuny lidé většinou najdou když začnou přestavovat stodolu nebo půdu,samička buď spanikaří a uteče a nebo nestihne přestěhovat všechna mláďata.Tady nastupuje autor jako náhradní máma,krmí z dudlíku,masíruje bříška. Když začnou mláďata žrát myši a kuřátka přestěhuje je z pracovny do lesní voliéry a postupně je zvyká na les. Později je voliéra otevřená,protože mladé kuny se do ní na noc vrací. Kuny jsou v péči od jara do listopadu. Kuna jménem Lotta je,ale jiná i když už je v lese jako doma vrací se pro pomazlení až do května následujícího roku kdy se loučí. Kniha mě přímo nadchla. Autor píše krásně srozumitelně,má smysl pro poutavé vyprávění. Knihu doprovází spoustou krásných barevných fotografií z přírody a ze života kun.“... celý text
— zalozmyska

Zaříkávač zvířat

„Tato kniha na mě vyskakovala na FB a zaujala mě. Poptala jsem se v naší malé knihovně a když byla k mání, hned jsem si jí vzala domů. Autor žije na německé straně Šumavy. Už to je hezké, že je nám tak blízký a má rád přírodu a zvířata v ní. Je fajn, když se koníček stane prací. Dříve z práce do lesa utíkal, teď tam může trávit celé dny, sledovat chování zvířat a pak nám o nich psát, fotit je a pomáhat jim. Je to člověk s dobrým srdcem. Ráda jsem si přečetla o jeho setkání se zvířaty, ale do své knihovničky bych si knihu nepořídila. Čtení bylo spíše o tom se něco dozvědět a znovu už bych se asi nezačetla. Dobré odpočinkové a nenamáhavé čtení.“... celý text
— Crazyberuska

Kuna jménem Lotta

„Co si představíte, když se řekne kuna? Roztomilé zvířátko, co vám za soumraku přeběhne přes silnici před autem? Nelítostný poděs kurníků? Nebo snad jejich charakteristický parfém? Wolfgang Schreil vás zavede do soukromého života jedné výjimečné kuní slečny a ukáže vám, že tyto lasicovité šelmy jsou mnohem zajímavější, než byste si mysleli! Woife je báječný vypravěč, zaujme vás od první stránky a s láskou a nadšením vás seznámí s Lottou, hlavní hvězdou této knihy. Maličké kuní miminko, bez matky, zachráněné člověkem. Takto začíná příběh kuny skalní, jenž sledujete stránku po stránce. Zažijete její první přisání k dudlíku s mlékem, nejisté krůčky, procházku lesem, pokusy o šplh a konečně i úspěšný lov. Ačkoli byla Lotta odchována člověkem, neztrácí nic na své divokosti a umožňuje nám nahlédnout do procesů přírody, které normálně nemáme šanci spatřit. Kniha vás nabije znalostmi, které nenajdete v žádné učebnici, touhou vypravit se do lesa a, jak autor i já doufáme, láskou k těmto krásným tvorům. Vyprávění je doprovázeno mnoha fotografiemi, které Woife pořídil během svého času s Lottou a které vám ukazují život z pohledu úžasné mladé kuny. Mockrát děkuji Nakladatelství Kazda za vydání tohoto titulu a za výtisk k recenzi“... celý text
— Jekysek

Zaříkávač zvířat

„Skvělá kniha, moc krásné povídání. Text možná nejde úplně do hloubky, jak zde někdo vytýká, ale je to vyprávění člověka, co miluje les a zvířata celou svou duší, zkrátka srdcaře, a to je mi mnohem sympatičtější a pro mě přínosnější než nějaké suchopárné encyklopedické informace. I tak se toho dozvíte mnoho zajímavého, a protože nejsem odborník ani myslivec, tak i dost nového. Navíc místy je vyprávění i vtipné, je vidět, že autor má v sobě nadhled, lehkost, zdravou flegmatičnost a nechybí mu přímost. Speciální dík za mimořádně zajímavé pasáže o jestřábech, rysech a krkavcích. A ještě speciálnější dík za kapitolu o bobrech. I když neveselou. Jednoznačně pět hvězd.“... celý text
— Calinda

Zaříkávač zvířat

„Knihu jsem si chtěl původně koupit, ale pak jsem si ji půjčil, když byla příležitost. Nelituji, že jsem si ji nekoupil. Není to taková kniha, ke které bych se chtěl někdy vracet. Je psána lehkým stylem, najde se v ní ledasjaké poučení, i překvapivé, ale kniha nejde do hloubky. Je to takové vyprávění, které u nás bývá typické pro každého druhého myslivce, prostě napsat své zážitky z pozorování přírody a k tomu něco informací o zvířatech. Vadí mi ta povrchnost. Takřka všechny zde uvedené komentáře hýří superlativy, recenze rovněž, jen já mám nějaký pocit, že to není až tak skvělé, ale přitom nechci napsat, že kniha je špatná. Není, to ne, ale je to kniha spíše pro větší děti. Tak by se k ní mělo přistupovat. Jsou to takové krátké sloupky z novin. Na druhé straně, pokud by autor připsal o zvířatech ještě nějakých pár desítek stran navíc, o jejich chování, více nám přiblížil jejich život, pak by to bylo mnohem lepší i pro ty děti.“... celý text
— Dzis.Vagriski

Přejít na knížky autora