Kurt Knispel - Nejúspěšnější tankový střelec 2. světové války

04.06.2022

Tohle je spíš polotovar, než biografie. Souhlasím se všemi výtkami předřečníků, text je jeden velký chaos a překlad to dorazil. Autor si s knihou moc práce nedal, v knize třeba úplně chybí popis Knispelova dětství a mládí. Knispel se jednoduše narodil a o pár řádků později rovnou narukoval. Co se jinak dozvíme o rodinných poměrech? Otec pracoval v autodílně. Matka se mihne při příjezdu na dovolenou. Sourozence neměl vůbec? To se nedozvíme. A že by se autor trochu rozepsal o národnostních poměrech na Jesenicku, o tom si fakt můžeme nechat jen zdát. Doslov je ale opravdu výborný a ještě lepší je, že kolektiv autorů spolu s panem Schildbergerem vydal nedávno o Knispelovi vlastní práci. U té by bylo asi lepší začít.

27.04.2021

Kniha o poněkud kontroverzním vojákovi, který hlavně v některých skupinách vyvolává bouřlivé emoce. Jde o dost možná nejlepšího tankistu Wehrmachtu, který se narodil v Československu a jako Sudeťák skončil v armádě Říše. Povahou byl údajně trochu rebel, proto to nedotáhl na Rytířský kříž, ačkoli byl několikrát nominován a zasloužil si ho měrou vrchovatou. Pro zdejší osazenstvo by mohlo být zajímavé, že nebyl nacista a v Krakově napadl vojáka, který se nechoval slušně k eskortovanému vězni. Jinak je kniha dost obsáhlým přehledem jmen nositelů nejvyšších vyznamenání, spousta akcí je dost detailně popsána a člověk se nestačí divit, copak je to za vojáka. Pokud je všechno, co v knize píšou, pravda, musel to být opravdu zajímavej kousek. Zemřel na území Protentokrátu koncem dubna 1945 a pohřben je v Brně na vojenském hřbitově. Pokud mám nějaké info špatně, tak je to klidně možný.
Za mě osobně: V knihovně určitě neurazí

23.05.2018

Kniha je pro mne velkým zklamáním, malou výpovědní hodnotu knihy snižuje ještě katastrofální překlad do češtiny, kdy často některé věty skoro nedávají smysl, natož aby tvořily nějaký prolínající se celek. Knihu berte spíše jako hold německému tankistovi s kořeny v Sudetech. Kniha ho popisuje jako vojáka, který si důsledně plnil svoje vojenské povinnosti, ale nepodlehl nacistické ideologii a odvážně proti ní vystoupil, když se na jednom nádraží zastal mláceného vězně dozorcem. Samozřejmě z toho byly problémy a kdoví jak by dopadl, kdyby se ho nezastal velitel jednotky. Zřejmě právě kvůli jeho postoji ho vyšší velitelé nechtěli moc vyznamenávat i přes jasně dokázané úspěchy na vojenském poli a návrhy jeho přímých nadřízených se často někde výš "ztrácely".
Jinak je kniha napsána strašně chaoticky a nepřehledně - autor například označuje Knispelovu jednotku pořád pod číslem útvaru v kterém vznikla i když sloužila pod jiným útvarem a uvádí tak například dvě označení jednotky za sebou. Vadilo mi i neurčení tanku v kterém na začátku jezdil - z chaotického popisu asi rovnou Panzer IV ? Poté jezdil již s tanky Tiger I a II což je v knize neopak nesmyslně několikrát opakováno. Popisy nasazení a bojů vycházejí ze vzpomínek Knispelových spolubojovníků, kteří přežili - daly by se popsat jako tank vyjel a bum - zničený ruský tank, velitel Kurta pochválí a ten skromně řekne: dělal jsem jenom svou práci (tato jeho odpověď je v knize zmíněna několikrát).
Knispel zničil 168 spojeneckých tanků (samozřejmě některé z nich na vzdálenost, na kterou ho protivníci nemohli ohrozit - výhoda německých tanků Tiger I a II a jeho kanónu 88mm, kterým mohli ničit tanky na vzdálenost i 2,5km....tuším, že v knize se popisuje i zničení tanku ve vzdálenosti 3km), podle spolubojovníků měl perfektní vidění, odhad situace, výborně se uměl orientovat v terénu a měl cit pro taktiku a pro ukryté nebezpečí - to jim několikrát umožnilo přežít a dělalo z něj výborného tankistu. Zemřel na konci války na českém území poblíž Znojma při tankovém boji.
Dodatek knihy je od českého badatele pana Schildbergera mladšího, který vypátral Knispelův hrob - a na základě důkladné analýzy ostatků a vzpomínek přeživšího spolubojovníka z posledního Knispelova boje, který se přihlásil, objasnil pan Schildberger poslední hodiny Kurta Knispela, které se v do té doby vydané literatuře popisovali úplně jinak....

Souhlasím Inozuka, předně bych však chtěl podotknout, že to nebyl Němec ale Československý občan, narodil se ve Slezsku v Salisově. Německé státní občanství získal až po záboru Sudet v roce 1938. ;-)