Kurýr na jih / Noční let
Antoine de Saint-Exupéry
Kurýr na jih (1929, přel. Tomáš Kybal): Román o osudu letce Bernise a ztroskotání jeho lásky ke Genevivě. Hlavní dějovou linkou románu je přerod Bernise, jeho vztah k létání a úvahy nad otázkami po smyslu lidské existence a odpovědnosti. Noční let (1931, přeložil Jiří Konůpek): Za svého bohatého života dělal Antoine de Saint-Exupéry také ředitele malého letiště. A právě odtud zřejmě pochází inspirace k románu Noční let. Příběh o muži, který prosazuje létání v noci, často bez ohledu na bezpečí pilotů, má zvláštně smutnou atmosféru. Nechybí ani vyznání lásky k létání a obdiv k práci pilotů. Tragický příběh protknutý tesknou náladou není stejně jako Kurýr na jih nebo Citadela snadným a odpočinkovým čtením třeba do vlaku. Ale jsou večery, ve kterých Saint-Exupéryho humanismus rozhodně potěší.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2004 , Levné knihyOriginální název:
Courrier Sud / Vol de nuit
více info...
Přidat komentář
Z dvojice próz, tvořících tuto publikaci, mě určitě víc zaujala Země lidí, svou melancholií a typickou Exupéryho lidskostí.
Vzpomínky na dětství, na přátelství a na první lásku, tragédie obyčejného života, nebezpečí a osamělost létání, ale i krása pouště, hluboké filozofické momenty a nakonec smíření - s tím vším přilétá noční kurýr. Obyčejné příběhy napsané s takovou poetikou a krásou, kterou dokáže svým jazykem vykreslit snad jen autor Malého prince.
Exupéryho myšlenkově hluboký svět si mě získal už dávno. Za všechny knížky, co jsem od něj četla, zmíním Noční let jako asi neoblíbenější věc. Hluboká člověčina s voláním po obyčejné blízkosti z toho sálá jak hřejivý ohýnek … Krása.
Část díla
- Noční let 1931
- Pošta na juh 1929
Autorovy další knížky
1962 | Noční let |
1965 | Země lidí |
1967 | Válečný pilot |
1976 | Moje planeta |
2009 | Malý princ (komiks) |
Co tu dělám? Noc co noc píšu dopisy: nespím, mám dost svíček. Ale když mi jednou za šest měsíců dojde pošta, už se to nehodí jako odpověď: a tak začnu znova."
Bernis si jde se starým četařem zakouřit na terasu. Jak je poušť pustá v měsíčním svitu! Copak tu střeží z téhle pevnosti? Možná že hvězdy. Možná měsíc
Vy jste tu četařem hvězd?"
Neodmítejte, kuřte, tabák mám. Pro kapitána jsem neměl."
O tom poručíkovi, o tom kapitánovi se Bemis dověděl všecko. Mohl by opakovat jejich jedinou chybu, jejich jedinou ctnost: ten první hrál, ten druhý byl zas až příliš hodný. Také se dověděl, že poslední návštěva mladého poručíka u starého četaře ztraceného v moři pískuje něco jako milostná vzpomínka.
Vysvětloval mi hvězdy"
Ovšem," řekl Bemis, svěřil vám je, abyste je hlídal."
A teď zas vysvětloval hvězdy Bemis. A četař, když se dovídal, jak je která daleko, myslil na Tunis, který je také velmi vzdálen. Přísahal, že Polárku příště pozná podle obličeje, stačí, když bude hledat trochu vlevo. Myslel na Tunis, který je vlastně docela blízko.
A my k těm hvězdám padáme závratnou rychlostí" A tu se četař ještě včas zachytil zdi.
Ale vy znáte všecko!"
Kdepak, četaři. Měl jsem četaře, který mi dokonce říkal: Že vám není hanba, syn z dobré rodiny, vzdělaný, vychovaný a půlobraty dělá pod psa!"
Inu, za to se nestyďte, to je opravdu velice těžké " Utěšoval ho.
Četaři, četaři, podívej, tvá strážní svítilna "
Ukazoval mu měsíc.
Co více říci...