Kvalita života
Jana Rečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379601/mid_kvalita-zivota-RAs-379601.png
5
10
10
Kvalita života Jany Rečkové je pro autorčinu tvorbu typická tím, že je atypická a těžko zařaditelná do šuplíků. Máme tu před sebou její vzpomínky, deníkové záznamy, syrovou zpověď člověka vzdorujícího rakovině. Z této autobiografické zpovědi vyrůstají tři samostatné příběhy, tři povídky, které se jako liány obtáčejí kolem kmene vyprávění a jsou s ním propojeny slokami drsně pravdivé poezie. Není však jisté, co z těchto linií je liána a co kmen; jsou do sebe vrostlé a je těžké je od sebe oddělit.... celý text
Přidat komentář
Fantasy moc nemusím, potřebuji při čtení reálné jádro. Protože jsem o této knížce předem nic nevěděla, tak mě první kapitoly trochu zmátly. Pak jsem si vyhověla, vynechávala jsem vkládané povídky a četla plynule jen autorčin deník, což je žánr, který naopak vyhledávám. Hodnotím potom spíš život člověka než to, jak autor píše. A před tímto životem si klekám a lituji, že už skončil. Taková síla a zároveň taková skromnost! (...Mám nějakou cenu? Ne. Vždycky jen povinnosti. A chyby. Vady. Hříchy...) Přitom její povolání lékaře a úžasná spisovatelská plodnost dokazuje pravý opak. Obdivuhodná žena!
Paní Jana Rečková popisuje svůj život s nevyléčitelnou nemocí a tristní stav českého zdravotnictví, kdy onkologicky nemocní pacienti musí trávit nekonečné hodiny v přeplněných čekárnách, kde není ani dost židlí, a pracně se pídit po informacích. Autorka svůj text psala do šuplíku s vědomím, že nikdo nebude toto její bilancování chtít vydat, tudíž si nebrala servítky a také poměrně otevřeně popsala své lásky i mindráky. Velmi mě dojaly i její verše, které psala ze žalu nad úmrtím svého manžela. Ze tří vložených povídek se mi líbila nejvíc Vražda v Hajii.
Smekám před paní Rečkovou, že se i v těch nejtěžších chvílích pokoušela psát a neztrácela naději, že se nějaký lék sežene. Kam se hrabou tak vychvalované Hvězdy nám nepřály, toto je česká realita.
Jana Rečková napsala knihu, kterou jsem v pubertě četla snad šestkrát. Vydala jí tenkrát pod pseudonymem. Až někdy na vysoké škole jsem se dozvěděla, že má zbožňovana Joanna Railly je Jana Rečková a od té doby jsem jí měla ve velké úctě. Když jsem úplnou náhodou (existují vůbec?) narazila na tento titul, věděla jsem, že si ho musím přečíst. A kniha mi potvrdila, jak byla Jana geniální.
U první povídky mě bavily víc ty části z Janina života ale u druhá povídka mě lapala do osidel a u třetí jsem, přiznám se, přeskakovala deníkovou část, abych se dozvěděla, jak to dopadne na Haťi. Psát uměla výborně a při čtení děníku mě moc mrzelo, to trápení se tloušťkou, vzhledem.
Číst Kvalitu života bylo strašně zvláštní a po celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že nahlížím do textu, do kterého bych nahlížet neměla. Příliš osobní, příliš niterný. Poslední rozloučení Jany Rečkové není jen souborem jejích soukromých vzpomínek prolínajících se na přeskáčku se třemi povídkami. Je to výkřik: „Já chci ještě žít!“ který na vás volá z každé stránky, z každého slova a vy cítíte, jak je smrt najednou blízko a jak může být ošklivá.
Znáte-li autorku a chcete-li nahlédnout do jejích posledních let plných bolesti, do života plného strastí, dobrých i špatných momentů, nahlédněte. Sama vám otevřela cestu do své duše. Neznáte-li autorku, těžko říct, jestli vás bude text zajímat. Ponechávám bez hodnocení, protože něco takového se hodnotit nedá.
Štítky knihy
rakovina, nádory vzpomínky umírání deníkové záznamy podle skutečných událostí nevyléčitelně nemocníAutorovy další knížky
| 2003 |  Kniha prokletých |
| 2008 | Pohřbeni na Soldafaru 1 |
| 2015 |  Virtuální vrazi |
| 2011 | Dračí mor |
| 2017 | Jáma a dům |
Knížky Jany Rečkové mám rád, i když jejich kvalita byla hodně rozkolísaná. Proto jsem nezaváhal a přečetl si i její poslední knihu. Rozhodně to nebylo jednoduché čtení, už jen než jsem se na začátku zorientoval a zjistil, že se prolíná povídka a povídání o autorčině životě. Ale rozhodně nelituji toho času. Její realistické líčení života s rakovinou bylo hodně silné. Součástí knihy jsou i tři její fantasy povídky. Přičemž ta první se mi nelíbila, druhá byla lepší a třetí asi nejlepší.