Kvílení

29.08.2024

Zlí jazykové tvrdí, že podobné stavy vzteku, úzkosti a šílenství může v části americké populace vyvolat i nadměrné užívání Coke Zero s Veggie burgerem :-)

13.02.2024

Mé druhé setkání s beatnickou literaturou (první bylo "Na cestě" od Kerouacka) dopadlo podstatně lépe. Líbí se mi styl psaní Ginsberga, jeho poezie je velmi evokativní, a i když příliš nedokážu pochopit styl život, který vedl (či se ztotožnit s jeho filozofií), stejně ve mně jeho dílo něco vyvolalo a zanechalo. Rád se k této sbírce někdy vrátím. Nejvíce se mi líbila "Samoobsluha v Kalifornii".

Kvílení samotné jsem četl jíž vícekrát. Vždy poněkud zaražen jeho... estetikou a podáním. Tentokrát jsem si ji však přečetl knižně, spolu s dalšími básněmi autorovými.

Nu, bylo to samozřejmě zvláštní jako obvykle. Víte jak, nejsem zvyklý na modernější poesii, většinou nejdu za českou avantgardu, takže jsem si nestačil zvyknout a stále platí, že Ginsberg je velice speciálním autorem. Nebo takhle, nic jiného jsem od beat generation nečetl, takže nevím, jak moc extrémní byl v jejich skupině.

Ale je to pěkné. Tedy recitováno nahlas (v Ginsbergově originálním podání to má obzvláštní kouzlo), potichu čtena je tato báseň přeci jenom trochu méně působiví. A mimochodem, je pravda, že je to báseň do značné míry nepřeložitelná, ale úplně hrozné to není, Zábranův překlad má kouzlo. Dovolím si demonstrovat na patrně nejvýraznější scéně:

"who let themselves be fucked in the ass / kteří se nechali mrdat do prdele" Jako uznejte, čeština má... ehm... svůj zvláštní ráz.

Ale kupodivu se mi báseň zdála spíše esteticky působivá, nežli záhadně neinterpretovatelná. Jistě, některé scény odkazující k životům Ginsberga a jeho přátel, nemá člověk vůbec možnost pochopit - ale to není jeho vina, s tím se dohromady moc nedá dělat. Nu a mimo tuto rovinu sama báseň na čtenáře interpretaci křičí. Asi nejhlasitěji zde:

"kteří si třikrát a vždycky bezúspěšně podřezali žíly na zápěstí, rezignovali a museli si otevřít starožitnické krámy, kde si mysleli, že zestárnou, a zaplakali,"

Nu a pokud by to čtenáři náhodou nestačilo, báseň Ameriko už vám prostě hlavním tématem básně pleská po obličeji.

Kdybych měl lépe vystihnout své pocity... Jak píši, je to působivé a člověka to tak nějak táhne. Molochu, Molochu! Ale že by mě celková poetika beat generation nějak ohromila, to mě tedy asi neohromila. Trochu ufňukané, možná upřímné, ale stále trochu moc umělé, člověk to těm chlapcům nějak nevěří, alespoň tedy Ginsbergovi ne. Ano, ano, nejlepší hlavy generace zničené šílenstvím, ale kdo si za to mohl? Kdo fetoval až hanba? Kdo se podílel na zločinu a nechal se zavřít do mentální léčebny? Neříkám, padesátá léta v USA se nezdají jako nejpohodlnější místo k životu pro mladého člověka, ale přiznejme si to, kluci jsou trochu uplakaní. Jako ano, ano, nuda, upjatost, stereotyp, ale dohromady vzato jim nehrozilo vězení za vydání básně, nehrozilo jim oběšení za vyjádření názoru... Říkám, působí to tak nějak neopravdově. Nu ale co, zanechali po sobě svérázné a zajímavé dílo, které je zajímavé číst a které může na člověka jistě zapůsobit. Tak co já to tu kecám?

01.07.2023

Jednou za čas ráda sáhnu po beatnicích. Kdo zná dějiny Ruska a významné osobnosti i literární díla, přijde si tu na své a pochopí narážky v textu. Ze začátku jsem byla nadšená, ale texty se musí dávkovat. Jinak je hodně rychle patrné, že Ginsberg píše stále o tom samém, v překladu (předpokládám, že i v originále) se vlastně v textech opakují stále stejná slova s drobnými obměnami.
Kdo chce zkusit, rozhodně doporučuju :-)

Crazy syntéza básnictva, beatnického hedonizmu, to všetko v obraze pop-kultúry, príznačnom schyizoidnou politikou doznievajúceho mccarthizmu.

Poetická reinkarnácia Munchovho "Výkriku" v paradigme 60-tých rokov minulého storočia.

21.05.2022

"Hard cock never lies." (A. G.)

18.05.2022

Čím je človek mladší, tým lepšie sa stotožní s Kerouacom. Čím je starší, tým lepšie chápe Ginsberga. Hlasná trúba beat generation, slovný impresionista, intelektuál, nekomformista. Vytie je ako slam poetry: (na tú dobu!) nekonvenčne formulovaný prúd myšlienok, ktoré na seba nadväzujú v neočakávaných akrobatických metaforách. Aby boli pochopené, mať všeobecný prehľad je nevyhnutné. Pretože Ginsberg v nich ako zanietený komentátor doby odkazuje na veľké množstvo kultúrno-spoločenských reálií, spadajúcich do oblastí umenia, politiky, náboženstva, histórie...aj tej osobnej. A v jej spoetizovanej forme je verný samému sebe. Je v nej umelcom kráčajúcim po nevydláždenej ceste, homosexuálom medzi puritánmi, synom schizofreničky žijúcim v krajine, ktorá sa rovnako ako jeho matka zmieta v schizofrénii 50. rokov (ale tej politicko-spoločenskej), kráľom medzi bláznami, ktorý si však stále udržiava zdravý rozum a nadhľad. To všetko ako člen beatnickej svorky, v ktorej ako samotársky vlk vyje na mesiac.

14.12.2021

Moje nejoblíbenější kniha, za krátkou dobu toho stihne strašně moc. Miluju jak všechna slova co mi napoprvé připadala náhodná teď dávají perfektní smysl. Nad nějakou částí kvílení přemýšlím každý den. Jan Zábrana je překladatelský bůh. Nekonečná studna inspirace.


Kteří uhořeli zaživa v nevinných flanelových oblecích na Madison avenue mezi eplozemi olověného verše a umělým dusotem ocelových regimentů módy a nitroglycerinovým vřískotem reklamních buzerantů a yperitem neblaze inteligentních redaktorů, nebo byli přejeti taxíky Absolutní Reality

zlámali si vaz když zvedali molocha k nebesům

18.06.2021

zkurveně skvělý ale asi není překvapením že se mi to bude líbit když jsem mladej umělec žejo, Ginsberg umí skvěle využít sprostý / sexuální obrazy tak aby zapadaly do kontextu básně a nebylo na nich jen čistě vidět že chtěj šokovat, to samý umí s vulgarismy třeba Krchovský, ale ten zas není dobrej na ten rozlítanej volnoverš

10.04.2021

Solomon umírá

Po bombovém útoku na WTC 1993
Allen Ginsberg jede metrem D do Bronxu
navštívit v nemocnici veteránů svého
kostlivého přítele s tělem
plným lézí…
Carl bojoval s démonem smrti
namáhavě se nadechoval kyslíkovou hadičkou
a básník z Patersonu se k němu láskyplně
sklonil něžně mu sundal brýle s širokými obroučkami
a vyčistil je
Vize
Čistota
Carl zvedl oči + Allen nahlédl do jeho vyčerpané
duše
Pak se shýbl k umírajícímu příteli a požádal ho
o odpuštění
„že ho přivedl do světla reflektorů a učinil z něj
v Kvílení
exemplární příklad univerzálního utrpení“
„Jsem s tebou v Rochlandu
v mých snech z tebe kape jak jsi cestoval po moři
a kráčíš po dálnici napříč Amerikou v slzách
ke dveřím mého domku v západní noci“
Carl zůstal tichý a při umírání
„klidně surrealistický“ ...

So it goes...

14.03.2021

Celé dílo je protkáno tísní, která na mě místy působila velmi silně. Na první dobrou mě zaujala expresivita, s jakou autor pracoval, a surovost, možná spíš brutalita některých textů. Dílo hodnotím jako zajímavý počin, který si pohrává s morálkou a uzpůsobuje ji vlastním potřebám.

20.02.2021

Tíha světa je láska.
Pod břemenem samoty,
pod břemenem nespokojenosti
tíha,
ta tíha, kterou neseme,
je láska.
Kdo to popře?

14.01.2021

Co dalšího napsat ke knize, jejíž titulní báseň jsem kdysi uměl nazpaměť (ach, kde jsou ty časy)... Láska na celý život? Studnice citátů pro všechny příležitosti? Ač mě nyní už Ginsbergovy obžaloby kapitalistické americké společnosti poloviny minulého století nechávají chladným, jeho vystihnutí útrpných životních pocitů bude aktuální vždy. Škoda jen, že jednotlivé básně jsou kvalitativně tak nevyrovnané. Ale i kdyby Ginsberg napsal jen Kvílení samotné (dobrá, Kadiš k tomu), stále by byl nezapomenutelný.
P. S.: Zábranův kongeniální překlad jednoduše nelze dostatečně ocenit.

16.12.2020

Naprosto zdrcující sbírka skýtající mnoho vrstev, které nemusí na první pohled nebo po prvním přečtení vyplynout na povrch, a o to je to zajímavější. Rozhodně je ku prospěchu vědět něco o Ginsbergovi a beatnícíh obecně, ale i bez znalosti kontextu vás tahle sbírka semele, a to hned na začátku, asi jsem doposud neviděl silnější „opening“. Nezapomenutelná zkušenost... ještě bych rád dodal, že zážitek z básní je o to intenzivnější, když si pustíte video/audio, ve kterém předčítá sám Ginsberg.

08.11.2020

dárek na vojně a jedna ze srdečních záležitostí.I když,pravda,ne čtení "pro každý den":-)

17.07.2020

Nástup nové básnické sensibility - tak je nazývána generace beatniků 50 - ých let ....

Kdo rozuměl Kerouacovi - porozumí i Ginsbergovi - kvílení je jeho pohled na svět ....

"Básníci jsou prokletí, ale slepí nejsou, vidí očima andělskýma ...."

I když je jeho náhled syrový a intimní - musíte se nad ním zamyslet - je to opravdu tak ?

Básník je tvor, který trpí rozpolceností - a mně byl nejblíže zde :

ano, ano, to je to, co jsem chtěl, co jsem vždycky chtěl,
já se chtěl vždycky vrátit zpátky
do těla,
kde jsem se narodil....

Já prostě chci být jen svůj .....

03.07.2020

Překvapilo mě nakolik je Kerouacova próza podobná Ginsbergově poezii. Taky, že je vedla stejná idea, ovlivňovalo stejné prostředí a lidé. Nechci, aby to bylo nějak zavádějící, formou i jazykem je Ginsberg opravdu básník a velký básník. Kerouac byl však také básníkem, jen píšící svou poetiku formou prózy.
Ginsberg ve svém magnus opus - čtyřdílné básni Kvílení - vystavuje na odiv světu vše, co se v něm nahromadilo. Vše špatné, vše dobré, vše šedé. Bylo toho moc, aby mohl povědět opravdu vše. A lidé, kteří nejsou s to vše povědět, něco těžkého, ti kvílejí. Řekl bych, že jednotlivé kapitoly nám odpovídají na základní otázky: 1. Co je pro A.G. realita? 2. Co nenávidí? 3. Co miloval a nenáviděl? 4. Co miluje? (Jako 4. díl beru poznámku pod čarou).
Nejsem věřící a nevěřím v anděly, ale kdyby tu mezi námi Beatnici byli, zeptal bych se jich: ,,Allene, Jacku, Neale jste andělé?''

Opravdu bych ze sbírky vyzdvihl ještě Slunečnicovou sútru.

09.03.2020

Dezertér literární morálky udeřil na půdu absurdity světské vrchnosti. Ten požitkář, nestydaté múzy vyvolávač, dekadence flámovač. Nemá zábran. Co je zač? Svým přednesem předběhl čas. Slova se změnou obsazení obléká do novátorské, neotřepané stylizace znovu a zas. Okázale se snaží zvěstovat - ve jménu volnosti veršů z nitra se valících. "To jest řetězec myšlenek mé epochy, mé emoční hodnoty. Má řeč, má výpověď, mé jáství - žádný kýč." Odvraťme ten mýtus umělecké konformity. Je nasnadě přijmout dílo dané tvůrčí exkluzivity.

06.03.2020

Četl jsem jen jakýsi výtrh o asi 20 stranách, kvílení, Moloch, sfinga... ale bylo to celkem působivé, možná zkusím celou tuto sbírku.