Kvítí

Knížku jsem četla pod názvem Nové kvítí. Vyšla v roce 1938. Jde o tytéž epigramy (z časopisu Musea království českého z roku 1850), jen je jich o něco méně.

F. L. Čelakovský vyjádřil v některých případech vlastnosti té které rostlinky, v jiných jej květiny inspirovaly k nejrůznějším úvahám - ponejvíce vlasteneckým. Například:

Jaterník
První zvěstovatel jara usmívá se jaterník:
medle čemuž se šibal kožíškem oděl?

Lví tlama (jinak hledík)
Srdce lvího není, i pazour i hříva zanikly;
lví tlama pustozubá jen po Čechách se daří.

Novověká Flora
Nač nám květnice, nač staroklassické ty voňavky,
nard, hyacint, narcir, růže, fioly a thym?
Zhyňte! volá břichopasý duch času: řípa reální,
dýně, okurky, tabák zajměte místo jejich!

Vavřín a lípa
Vzhůru nyní vznáším od louky a záhonu pohled:
aj, se kterého přeješ si stromu, srdce, haluz?
Prahnu po Dafně jenom řecké a po lípě slovanské;
všecko mi ostatní jak dřevo tak dřevo jest!