Kyselá těšínská jablíčka: Československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1938, 1945
Jiří Bílek
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388838/bmid_kysela-tesinska-jablicka-ceskoslove-zpH-388838.jpg
4
36
36
Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. Vždyť jaképak plané sliby či naděje nebo marné utěšování, jak si každý pod těmi jablíčky představí. A přece asi nejlépe vystihují obsah knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko a našly pro to dostatek historických, ekonomických i etnických argumentů. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši, jíž se v Polsku říká Olza. Části Těšínska, která připadla Československu, se proto v Polsku začalo říkat Zaolží a její návrat se stal jednou z konstant polské zahraniční politiky a především československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a v dalších měsících tu proti sobě na obou stranách hranice stála mohutná vojska čekající jen na rozkaz k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu, ale hraniční otázky definitivně vyřešily až o jedenáct let později. Těšínsko s jeho pestrým národnostním složením prožilo mezi léty 1918 a 1947 opravdu hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali na vlastní kůži Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje. Ta těšínská jablíčka byla často opravdu hodně kyselá…... celý text
Přidat komentář
Narodit se na území Těšínska v první polovině minulého století, máte o zábavu postaráno, a je jedno, zda jste Čech, Polák, Němec, Žid nebo Šlonzák. Je téměř neuvěřitelné, že těšínský problém vyvolal pouze jednu jedinou válku, tu sedmidenní, která navíc byla vlastně zbytečná.
Kniha popisuje proces dělení Těšínska od konce první světové války až po Stalinovo donucení obou stran k podpisu smlouvy o přátelství. Politická rozhodnutí jsou dobře popsána v kontextu tehdejší situace v Evropě, ať je to polsko-sovětská válka, Mnichov, druhá světová válka, poválečné mírové konference, nicméně nejzajímavější je sledovat, jak politická rozhodnutí a propaganda proti sobě staví lidi, kteří vedle se žili v míru po několik generací. Děsivé ..
Velmi zajímavý a ucelený sled událostí na Těšínsku. Ač jsem studoval tuto problematiku na internetu a v jiných publikacích, tak jsem v této knize našel spoustu nových informací.
Skvělé doplnění beletrie Karin Lednické. Čtivé, pohnuté vyprávění o specifickém regionu, kde jsem doma. Škoda jen těch pravopisných chyb a překlepů.
Ucelený přehled nedávné historie tohoto svébytného koutu naší vlasti. Velmi podrobně se zde popisují události, které formovaly pestrost zvyků, názorů a naturelu zdejšího obyvatelstva. Hodně mě překvapila organizovaná polská propaganda, jež si moc nezadala ani s tou německou.
Buďme vděční, že zdejší konflikty nepřerostly v druhou Jugoslávii, občas tomu mnoho nechybělo.
Jako Třinečanka současně žijící v Českém Těšíně jsem cítila nutnost přečíst si tuto knihu a jsem ráda, že celkově potvrdila mnoho mých názorů a o mnohé je ještě obohatila. Jsem obzvláště ráda i za stručný přehled celkové historie Těšínska a za občasné širší souvislosti, kterých bych možná uvítala ještě víc. Zároveň mi v druhé části knihy nesedly výčty jednotlivých pluků a vojenských jednotek, na soustředění a vnímání textu to pak bylo náročnější.
Po knize jsem sáhl ,protože jsem si chtěl doplnit obrázek Zaolží v r .1918,který načrtla v knize Šikmý kostel Karin Lednická, a protože v téhle oblasti odmala žiji. Na hranici to mám dva kilometry.Leccos nelichotivého o Polácích jsem párkrát slyšel od starších sousedů a moc se mi tomu nechtělo věřit.Po přečtení knihy jim musím dát za pravdu a začínám se na naše přeshraniční přátelství dívat s určitou obezřetností.Mám obavy, že tyhle sto let staré věci a křivdy jen tak nevyhasly.V určitých místech kolem Frýdku a asi nejen tam ,se někteří z Poláků chovají,jako by jim to tam patřilo.
Každopádně poučné a velmi zajímavé.Doporučuji.
Knížka popisuje historickou tvorbu našich severních hranic a neustálé spory o tato území s naším sousedem Polskem. Nejvíce mne asi zaujalo použití protičeské propagandy Polskem v letech před 2. světovou válkou - v mnohém podobající se té nacistické....
Velmi podrobný výklad o historii Těšínska..doporučuji všem kdo se o tuto oblast zajímají a všem, kteří mají i nemají rádi Polsko a polské občany...já osobně jejich fanoušek rozhodně nejsem a mám k tomu své důvody.
Kniha, která mi vysvětlila to, o čem se tady na Těšínsku v posledních padesáti letech neučí a téměř nemluví. Mám mezi zdejšími Poláky hodně přátel, zdánlivě je v našem regionu národnostní klid a přátelství. Pamětníci poslední polské zrady a jejich velikášství postupně umírají. Konečně jsem se dočetla, co se vlastně dělo v době mládí mých rodičů. Pochopila jsem útěk celé početné rodiny z domova, najednou polského, kousek dál k příbuzným na ještě české území (i když později se stalo protektorátem). Mám v uších ty polské pokyny i ten pohrdlivý a trochu nenávistný tón mé matky, když o tom vypravovala nebo nazývala určitý honosný dům v naší obci "Polská křivda" a přidala i vysvětlení, jak to tehdy bylo. Jak hamižnost a náhlá nadřazenost nových vládců udělala ze sousedů nepřátele. A je opravdu s podivem, že ti, kteří ta příkoří zažili, byli pak po válce schopni žít vedle jeho strůjců. S pachutí, ale snahou moc neovlivňovat své potomky. Bylo to hrdinství nebo zbabělost? Protože tady nedošlo k žádnému odsunu. Zůstali zde Poláci i čeští Němci s "volkslistou" i většinoví Češi. Celá historie Slezska je velmi zajímavá a opomíjená stránka našich dějin, v mnohém velmi poučná.
Vždycky jsem měl Poláky rád, ale tato kniha mé mínění trochu upravila - v první polovině minulého století se jejich chování vůči Československu nedá označit jinak než za podlé a zrádné, s vrcholem před druhou světovou válkou, kdy nám vrazili kudlu do zad. Již chápu, proč má Nohavica ve svých písních snahu smiřovat oba národy.Kniha obsahuje tři zásadní konflikty s Polskem o Těšínsko, včetně sedmidenní války v roce 1920. Historie, kterou jsme se ve škole v 80. letech neučili, na Ostravsku se o ní nemluvilo a z chování Těšíňáků by jeden nepoznal, co se tam dříve dělo - snad je to doklad toho, že vzájemné vztahy jsou nyní již dobré a stejné to bude i v budoucnu.
Zajímavé čtení, doporučuji všem a hlavně obyvatelúm Těšínska. Ti by to měli mít jako povinnou četbu.
Poutavá kniha se spoustou méně známých i neznámých informací o Těšínsku a vytyčování hranice Země Moravskoslezské na hranici s Polskem.
Štítky knihy
česko-polské vztahy pohraničí české dějiny historie a fakta Těšínsko, Těšínské Slezsko
Zase kniha, ze které by se mělo učit na středních školách. Pro moji generaci tohle neexistovalo. Snad jen pár suchých poznámek od kantora po roce 1968, že po zabrání Sudet, došlo k stejné akci od Poláků. O krátkodobém záboru Slovenska, o válečném stavu v roce 1945 samozřejmě nic. Natož, že jsme chtěli zpět část Kladska. Bohužel velká část národa má díky Nohavicovi a jeho naivním nostalgicko-bratrským textům (Těšínská, Jacek) zcela zkreslenou představu. Pro mě byla poslední kapka sedět týden v Lúčkách u stolu s Polákem narozeným v ČR a 60 let tam žijícím, který neuměl ani žbleptnout česky. Jídelní lístek ve slovenštině mu překládala manželka. Zkuste si zadat české školy v Polsku a polské v ČR. To uvidíte rozdíl. A přesto jsou pořád nespokojení.