Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Kyselé třešně série
1. díl >
Na jaře roku 1944 přichází do malotřídky v Lověšicích, malé železničářské vesničce u Přerova, nový učitel. Venkovská škola znamená pro Petra Skálu seznámení nejen s dětmi, ale také s jejich rodiči – zejména pak s vdovou Lotou Kiliánovou, maminkou osmileté Helenky. Jejich rodící se vztah, ale také Helenčin něžný dětský svět a láskyplné prostředí domova, se střetávají s krutou realitou válečných a poválečných dnů. Historické prameny, záznamy v kronikách, vzpomínky pamětníků – to všechno autorce dopomohlo k napsání strhujícího příběhu, postaveného na pravdivých základech.... celý text
Přidat komentář
Dávám deset hvězdiček z pěti. Toto byla pecka, knížka přesně podle mého gusta, i když velmi smutná. Řadím si ji mezi své nejoblíbenější.
Knihou jsem naprosto uchvácená. O událostech, popsaných v knize, jsem vůbec nevěděla, přestože bydlím nedaleko. Výborně popsané, čtivé, moc zajímavé. Byla to moje první kniha autorky a určitě ne poslední.
Velmi čtivý psychologický román zasazený do konce II.světové války do železničářské vesnice Lověšice u Přerova.V knize se seznámíme s hlavními osobami Petrem Skálou-místním učitelem , vdovou Lotou Kiliánovou a její osmiletou dcerkou Helenkou.I další obyvatelé tohoto příběhu musí čelit své nelehké situaci a podle toho se odvíjeli i jejich osudy,Opět skvělá kniha i když s velmi smutným koncem.
Působivá a skvěle napsaná kniha, o to zajímavější, že popsaná historie v příběhu je pravdivá. Příběh Loty, Helenky a Petra mne dojmul, kniha patří k těm, na které se nezapomíná. Tohle by chtělo filmové zpracování. Události z konce války na Přerovsku nejsou až tak známé, takže by si našly (myslím si) nejen čtenáře, ale i diváky. Konec knihy je šokující, ale nechci spoilerovat.
Šestá kniha od Chalupové, kterou jsem četl. Zatím se jedná o nejlepší dílo, což je dáno také historickým pozadím románu. O dějinách Přerova v letech 1939-1945 něco vím a oceňuji spolupráci autorky s několika regionálními historiky. Našel jsem jen velmi málo nesrovnalostí (nyní si vybavuji jen tyto: v internačním/koncentračním táboře v Kojetíně byly vězněny různé osoby - nejen vyloženě nebezpečné "případy", fronta byla 1. 5. 1945 vzdálena od Přerova 20 km, nikoliv 80 - avšak tento údaj autorka vložila do úst postavám knihy). Samotný děj knihy končí smutně, ale to je u románů Chalupové běžné a čtenář s tím musí počítat. Oceňuji, že autorka na rozdíl od jednoho regionálního historika prezentuje účast mužů z Lověšic na masakru Němců dne 19. 6. 1945 tím způsobem, že je bere za další oběť zvěrstva, provedeného slovenskými příslušníky čs. východní armády. Pouze jeden muž z Lověšic se podílel na střílení Němců a takto je to správně prezentováno rovněž v ději románu.
Od autorky jsem kromě dvou prvních knih četla všechny, moc se mi líbily, ale tahle je jednoznačně nejlepší. Začetla jsem se téměř okamžitě, moc mě bavilo sledovat osudy těch lidiček z Lověšic, kteří si žili své neobyčejně obyčejné životy navzdory probíhající válce. Ovšem konec mě naprosto odvařil. Nechci spoilerovat, jen dodám, že jsem neměla vůbec ponětí..., donutilo mě to však dohledat si k tomu spoustu dalších informací.
Na tuto knihu určitě nezapomenu.
Od Lenky Chalupové jsem už pár knih četla a musím říct, že se mi její tvorba hodně, hodně zamlouvá. Kyselé třešně mě hodně překvapily, určitě by si je neměli nechat utéct fanoušci příběhů v hlavní roli s obyčejnými lidmi prožívajícími neobyčejné životy.
Další ze skvělé řady knih Lenky Chalupové. Román se odehrává ve skutečných kulisách II. světové války, ale zaměřen je na osudy obyčejných lidí.
Velice zajímavá kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Dozvěděla jsem se věci, které jsem vůbec neznala. Osudy postav mě bavily a musela jsem číst dál a dál, protože jsem potřebovala vědět více. Skvělé.
Tak takové vyústění jsem opravdu nečekala. Skoro celou knihu to byl takový spíš poklidný příběh, který se volně odvíjel prostřednictvím několika hlavních postav a rodin. O tom, co se událo v Přerově a okolí těsně po válce, jsem neměla žádné povědomí. Postavy jsou sice smyšlené, ale popisované události se skutečně staly. Chválím autorku nejen za perfektní vylíčení postav, z nichž měla můj největší obdiv Lota Kiliánová, ale i za nastudování skutečných dobových reálií. Byl to moc hezký, i když smutný příběh, který mi asi na dlouho utkví v hlavě.
Vysvětlí mi někdo, jak to, že jsou tu komentáře, když všude v knihkupectvích píšou, že kniha vyjde až zítra? Možná mi něco uniklo...??
Štítky knihy
česká literatura války učitelé, učitelky, pedagogové mezilidské vztahy Přerov Přerovsko poválečné odsuny Němců české rományAutorovy další knížky
2020 | Kyselé třešně |
2022 | Páté jablko |
2014 | Pomněnkové matky |
2023 | Svatojánské ořechy |
2016 | Tyrkysové oko |
Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem letos přečetla a na niž dlouho nezapomenu. Výborně napsaný příběh o konci druhé sv. války a o osudech lidí v Lověšicích u Přerova.