Páté jablko
Lenka Chalupová
Kyselé třešně série
< 2. díl >
Rodinná sága, odehrávající se v Předmostí u Přerova. Anděla a Fabián Francovi vlastní v srdci úrodné Hané ovocný sad, mají kousek od kostela svaté Máří Magdalény obchod – a spoustu plánů do budoucna. Skončila druhá světová válka, a oni se nadechují svobody. Chtějí pozvednout své sadařské řemeslo i krámek s ovocem, jenže synové Teodor a Eduard mají jiné představy… a ani doba takovým záměrům nepřeje. Nenaplněné sny, bouřlivý osmačtyřicátý rok a nastupující padesátá léta divoce míchají kartami jejich osudů. To, že přijdou o půdu, nasycenou potem a krví předchozích generací, se nakonec v sérii životních událostí ukáže jen jako malá hořkost. Osud pro ně přichystal něco mnohem děsivějšího…... celý text
Přidat komentář
Tak to bylo zase něco...Spisovatelka umí krásně vtáhnout do děje a ten název je úplně trefný.
Neskutečně těžké období po druhé světové válce. Konkrétně rok 1948 na Přerovsku. Další kniha, která stojí za přečtení. Těším se na třetí díl...
Už jsem četla několikátou knihu od autorky a nikdy !! mě nezklamala. Není to lehké čtení, ale je to čtení krásné.
Doporučuju a těším se na další
Páté jablko se mi líbilo možná ještě o malinko víc než Kyselé třešně. Stránky mi ubíhaly před očima, ani jsem se nenadála a už byl konec. Román jsem si užila, i když vypráví o nelehké době. Jen je škoda, že knížky autorky nejsou tolik vidět, určitě by si víc pozornosti zasloužila.
To bylo skvělé!! Jak mně se z rodiny Francových nechce odejít! Až po dočtení oceňuji důmyslně zvolený název knihy...není jablko jako jablko. Ale nebudu raději nic prozrazovat. Vřele doporučuji, jako ostatně všechny knihy autorky.
Příběh odehrávající se od února 1946 do února 1950 byl hodně emotivní. Lidské osudy jsou často velmi složité, někteří si s ním poradí lépe, pro některé je to nad jejich síly. Do života našich hrdinů zasáhl navíc komunismus, který národ oloupil o majetek a hlavně o svobodu. Závěrečná kapitola z července 1990 je taková souhrnná a dovysvětlující. Román je velmi dojemný a dávám si ho do doporučených.
Citace: Pro všechny lidi z Předmostí byl jejich foxteriér Hakenkreuz, oni mu doma už kvůli tomu odpornému slovu říkali zkráceně. Hak se stal na začátku války symbolem podivného odporu místního mladého malíře proti nacistům - na bílý hřbet mu hnědou barvou namaloval hákový kříž... Malíře gestapo sebralo a psa přikázali zastřelit nebo odvézt do Přerova rasovi. Podhrabal se k nim do sadu a už zůstal. Andělka mu hákový kříž z drsné srsti vydrhla a pro jistotu také oholila žiletkou, ale na hřbetě zůstal jakýsi viditelný výbrus. Prostě hakenkreuz. Sousedé jim prorokovali, že za neuposlechnutí příkazu je může stihnout trest, ale oni nedbali. Hak už byl jejich, zbavit se ho neuměli. Co by to byli za lidi?
Po Kyselých třešních další krásná kniha Dějem se dostáváme na Předmostí u Přerova v době po 2. sv.válce , rok 1948, nástup aktivních komunistů, normalizace. Sadař Franc s manželkou Andělou, dvěma syny a chráněnkou Valjou.. .. Co vše je v brzkých časech čeká. Je to velmi špatná doba, která mnohdy rozdělila rozdílnými názory i rodiny.
L.Ch. čtenáře svým stylem psaní vtáhne do děje. Postavy popisuje i s jejich charaktery tak, že bych některým při čtení dala tzv. přes h...
A opět název knihy "Páté jablko". Při zjištění , proč autorka dala opět tak výstižný, pro někoho při pohledu na knihu, banální název? Pro mě hluboké zamyšlení.
Krásný příběh, který stojí za přečtení. Autorka je skvělá vypravěčka. Až v závěru je objasněn název knihy a to velmi trefně. Mám novou oblíbenou spisovatelku.
Po neuveritelne dlouhe dobe, kdy se mi nedarilo narazit na kloudne ctivo, jsem ciste nahodou objevila tuto ceskou, mne zcela neznamou, autorku. Prvni setkani - a hned trefa. Pate jablko je velmi povedena knizka, kterou stoji za to vzit do ruky (a pokud jste z Moravy nebo dokonce z Hane, bude vam pribeh jeste blizsi). Zadny akcni trhak, nic prehnaneho, presto je tam dramaticnosti az az, presne tak, jak to ten nejobycejnejsi zivot umi prinest. Paralel s osudy mych prarodicu a jejich rodin by se naslo nepocitane, zasazeni do doboveho ramce je vypracovano vic nez zdarile. Myslim, ze pani Chalupova bez uzardeni snese srovnani s takovou K. Tuckovou, psani ma hloubku a kvalitu.
Nelze hodnotit jinak než 6*. Za mě ještě o fous lepší než první díl a upřímně moc nerozumím tomu proč jméno autorky nerezonuje českou literární scénou stejně, jako jména ostatních spisovatelek zaměřujících se válečná-poválečné témata.
Příběh jedné rodiny na Přerovsku zasazený do doby, kdy se u moci usazovali komunisté a začali spřádat své plány, aby se jim žilo lépe - mnohem lépe. Název knížky, ten jemný náznak, který máte celou dobu na očích mě osobně napadl až ke konci příběhu. Napsáno velice čtivě, bez zbytečných klišé a otřepaných frází prostě, tak jak lidský život šel a běžel, rovně, do zatáček a výkrut, nahoru, ale i strmě dolů.
Knížku jsem přečetla nějakou chvíli po Kyselých třešních a moc se mi líbila. Dobře vykresleny dej, postavy. A hlavně vykreslení doby komunismu. Překvapil mě konec. Těším se na Svatojánské ořechy.
Blížící se padesátá léta a rodina sadaře France. Tak trochu víte, co je čeká, a že to není nic dobrého. A rodina Fabiána a Anděly si větší míru štěstí vyčerpala. Oba synové se pouští cestami, které rodinu skoro rozklíží, kmotřenka Valinka dostává od osudu jednu ránu za druhou. Občas zasvitne slunce a i Francovi zažívají spokojené chvíle. Ale moc jich s ubíhajícími roky není.
Název Páté jablko je velmi trefný a souvislost se vlastně dozvíte až skoro na konci. A stojí za to se k němu dočíst.
Román volně navazující na Kyselé třešně, opět skvěle vykreslené postavy, osudy, nelehká doba po 2. světové válce.
Páté jablko jsem četla jako třetí v pořadí a největším zážitkem pro mě z této série asi zůstávají Kyselé třešně.
Kniha krásně a výstižně zachycuje nelehké období odebrání rodových majetků poctivě pracujícím lidem v socialismu. Lidé se s tím snažili vyrovnat různým způsobem, ale ne vždy to bylo šťastné.
Kniha popisuje historii rodu majitele sadu, který s rodinou žil v Předmostí u Přerova. Moc krásně napsáno. Doporučuji!
Kniha je výborně napsaná. Roky po válce byly opravdu šílené. Komunisté rozeštvávali, rodiny byly rozdělené. Příběh je velmi věrohodný. Určitě si přečtu od autorky další knihy.
Tak tohle bylo velké překvapení a pro mě zatím nejlepší kniha letošního roku. Na Lenku Chalupovou jsem narazila náhodou a mám v plánu přečíst si od ní i další knížky.
S těmihle rodinnými ságami z dob války a poválečných let se v posledních letech roztrhl pytel a je to jen dobře, protože mě ohromně baví. A Páté jablko podle mě patří mezi ty nejlepší z nich. Zatímco Mornštajnová mě pomalu a jistě přestává bavit, tohle by mohla být autorka, která nastoupí na její místo. Těším se na další její knihy.
Tak to se čte samo, i když se děj odehrává v nelehké době. Život se s rodinou Francových nemazlil, ale víra a láska jim pomáhala přežít. Jak je zvykem na konci se dovíme, jak se jejich osud vyvíjel o padesát let později. Nevím, kde se paní Chalupová pro mě ukrývala, jsem ráda, že jsem ji objevila. Myslím, že by si zasloužila, aby se o ní více vědělo.
Letos v červenci jsem četla od autorky Kyselé třešně, moc se mi líbily, asi o trochu víc než tato knížka, ale ta je také naprosto výborná. Pro mě je autorka letos objevem roku, výborné knihy. Určitě si chci přečíst i Svatojánské ořechy. K této knize - je krásně napsaná, zajímavý děj, výborně vykreslené postavy a v neposlední řadě se mi líbí, že je děj zasazen do doby, jaká byla a navíc jsem se opět dozvěděla něco z historie obce u Přerova - tentokrát Předmostí. Také se mi líbilo, že je v ději i Lota Kiliánová z Lověšic. Před čtením první knížky jsem si říkala, zda mě bude bavit číst o okolí Přerova a městu jako takovém, když de facto ani k městu, ani k okolí nemám nějaký vztah, ale ano, určitě ano. U této knihy opět nečekaný závěr. Určitě doporučuji.
Štítky knihy
rodina 50. léta 20. století kolektivizace ságy Přerovsko oběti komunismu domluvené manželství kolektivizace zemědělství české romány
Autorovy další knížky
2020 | Kyselé třešně |
2022 | Páté jablko |
2014 | Pomněnkové matky |
2023 | Svatojánské ořechy |
2016 | Tyrkysové oko |
Už teď, před přečtením třetího dílu, vím, že tato celá série se zapíše mezi mé knižní NEJ :) Opravdu skvěle popsané a vzájemně se proplétající životy členů jedné rodiny spolu s dalšími obyvateli Předmostí, a to na pozadí bouřlivého období těsně po druhé světové válce. Konečný dovětek z roku 1990 je jen třešničkou na dortu. Přečteno jedním dechem :)