Páté jablko
Lenka Chalupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489192/mid_pate-jablko-xr8-489192.jpeg
5
556
556
Kyselé třešně série
< 2. díl >
Rodinná sága, odehrávající se v Předmostí u Přerova. Anděla a Fabián Francovi vlastní v srdci úrodné Hané ovocný sad, mají kousek od kostela svaté Máří Magdalény obchod – a spoustu plánů do budoucna. Skončila druhá světová válka, a oni se nadechují svobody. Chtějí pozvednout své sadařské řemeslo i krámek s ovocem, jenže synové Teodor a Eduard chovají diametrálně odlišné představy… a záměrům jejich rodičů nepřeje ani doba. Nenaplněné sny, bouřlivý osmačtyřicátý rok a nastupující padesátá léta divoce míchají kartami jejich osudů. To, že přijdou o půdu, nasycenou potem a krví předchozích generací, se nakonec v sérii životních událostí ukáže jen jako malá hořkost. Osud pro ně přichystal něco mnohem děsivějšího…... celý text
Přidat komentář
Krásný příběh. Od paní Chalupové mám přečtené vše, co napsala. Nikdy mě nezklamala.
Příběh o síle i slabosti člověka, o vlivu nepříznivé doby, která je pro hrdiny knihy zkouškou, v níž ne každý uspěje..zajímavá rodinná sága a současně obrázek doby, která je pro mnohé už jen smutnou vzpomínkou..
Volné pokračování Kyselých třešní. Přišlo mi intimnější, kvalitou velmi srovnatelné, možná i trochu lepší. Závěr skvělý a nečekaný.
40. léta byla pěkně náročná. Sotva se u nás člověk oklepal z nacistů, vystřídali je zprvu přátelsky tvářící se komunisté. Věřím tomu, že mnoho z nich na začátku plně věřilo myšlence o ideální společnosti, ale kolik poctivých a i inteligentních a progresivních lidí kvůli tomu pocítilo příkoří a bylo potíráno, to není možné už opakovat. Toto období zanechalo na vývoji našeho státu velikou jizvu, která se stále zahojuje.
Chalupová mě oběma knihami velice mile překvapila.
Jak léta přibývají, ráda se vracím do historie naší země ....
A venkovské příběhy mám obzvlášť v oblibě .... a tento je působivý a opravdový....
Prožila jsem s několika generacemi život v polích a sadech ....a sdílela jejich rozčarování z kolektivizace a nástupu komunismu ....
Otázku pátého jablka jsem ovšem hledala spíše v rodové řadě ....
a proto mne její vysvětlení překvapilo ....
Velmi pěkné a čtivé - doporučím.
Moje první kniha od autorky a moc se mě líbila,čtivá,rodinné ságy mám moc ráda,vztahy,tajemství ,zvraty,no konec mě dost překvapil a vše bylo uzavřené,vysvětlené,,už se těším na další knihy autorky...
Skvělá knížka, ke které jsem se dostala náhodou. Četla se tak lehce a nutilo mně se rychle dozvědět jak to dopadne. A ten konec....
Opět autorka nezklamala a napsala krásný příběh odehrávající se v nelehké době. Musela to být strašná beznaděj přijít ze dne na den o majetek a sloužit komunistům. Postavy byly výborně charakterizované, že jsem měla pocit, že je vlastně znám osobně. Škoda, že příběh nepokračoval až do 70. let.
Těšila jsem se na novou knihu, protože Kyselé třešně se mi hodně líbily. Sadařská rodina mi přirostla k srdci, každá postava je něčím zajímavá, nejvíc jsem si oblíbila Valinku. Je to tak lehce, civilně napsané. Přitom se na rodinu hrnou samé nepříjemné zkoušky. Charaktery postav a popis období, které přichází je moc hezky popsané. Občas jezdím za spolužačkou do Předmostí a když čtu, jak to tam vypadalo, to musela být krása. To zbydou opravdu jen vzpomínky. Ke konci knihy jsem si vysnila svůj závěr a nepočítala jsem, že mě autorka tak dostane. To by mě prostě nenapadlo. Četla jsem třešně a jablko. Řeknete si ovoce, ale teď když si na ně vzpomenu, tak mě mrazí.
Kniha měla spád, dobře se četla, osudy postav dobře promyšlené, prostě bavila mě. Mám dvě věcné připomínky, takové drobnosti: dosti pochybuji, že by zbožní katolíci na Hané na Bílou sobotu tak hodovali - klobásky, nádivka, apod., to všechno se patří až po Vzkříšení. A dále, v poválečných letech se nikdo nemohl modlit ke svaté Zdislavě, protože v té době nebyla svatá.
Knížka se mně moc líbila, spisovatelčin styl mně úplně nesedí.
Velmi dobře napsaná kniha o celkem nedávné minulosti, o které se zase tolik nemluví. Autorka skvěle ovládá jazyk a knížka se moc dobře četla. Zápletka se dala tušit, ale požitek z knihy to nijak nezmenšilo. Doporučuji
Další rodinná sága, která popisuje těžké časy Fabiánových v poválečném období. Dobré časy se střídají s těmi horšími. Všichni se musí přizpůsobit době, ale každý to řeší po svém. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale pak mě knížka bavila. Odhodlání všech postav vypořádat se s režimem a víra v lepší časy byly pro všechny hnacím motorem.
Tak těžké téma, tolik smutku a beznaděje a zároveň nádherně napsáno, čtivá kniha.. Jedna z těch, kterou když dočtete, neumíte se začít do jiné..
Knihu jsem pořídila na doporučení v jedné čtecí skupině na internetu. Zpočátku jsem se knihou trochu prokousavala, nevim proc, ale pořád se mi pletla jména Fabian, Theodor a Eduard. Taky mi úplně nevyhovují delší kapitoly.
Uz někdy v půlce knihy mě napadla souvislost mezi názvem knihy a přikázáními (jak to bylo někdy v začátku příběhu zmíněno), tak jsem se děsila, zda-li budu mít pravdu. A ono jo.
Postavy se mi líbily, příběh je smutný, krutý, ale je mi jasné, ze v teto době bylo takových lidských osudů nepočítaně.
Komunismus je opravdu zlo. Jak tento režim nakládal s lidmi, kteří s ním nesouhlasili...ale vlastně i se svými vlastními lidmi.
Valji mi bylo líto, tehdy se asi na spoustu věcí pohlizelo jinak, v dnešní době by asi bylo jedno, že byla nevěsta odmitnuta, asi by to nebyl takový skraloup.
Překvapilo mě, jak bylo z počátku pohlizeno na Irenu, a ona to vlastně byla velice sympaticka a hodná osoba.
Moc se mi líbilo, jak byla v textu zakomponovana slova místního nářečí. Sice jen sem tam, ale bylo to příjemné oživení.
K Přerovu mám lehce vztah, krátkou dobu jsem tam jezdila pracovně, tak jsem se snažila si vybavit i některa jednotlivá místa, která jsou v knize popisovana, alespoň přibližně, i do mapy jsem se dívala, ale zase tak moc jsem tam nepobyla a částí Predmosti jsem vlastně jen projizdela. Ale díky knize už na Přerov budu pohlížet jinýma očima.
Kniha se mi líbila a určitě budu doporučovat dále a těším se na další příběh od autorky.
Až moc trápeního na jednu rodinu. A zase ta zatracená padesátá léta. Skvělý příběh, za dva dny jsem to přečetl a rezonuje v hlavě stále. Moc se to autorce povedlo.
Skvělá rodinná sága mapující nepěkné období našich dějin. Tentokrát na mě kniha působila dost depresivně (rozhodně víc než Kyselé třešně), ale možná to bylo způsobeno i mým osobním nastavením. Na Lenčiných knihách se mi líbí, že postavy nejsou nikdy černé nebo bílé, ale mají v sobě dobrou i špatnou stránku tak, jak je tomu i ve skutečném životě.
Oproti románu Kyselé třešně pozvolnější, i když ani tento román z poválečného Přerova není příliš optimistický díky době a nástupu komunistického režimu. Symbol jablka, který má více významů provází celou knihu až do samotného závěru. Autorka velmi dobře pracuje s historickými událostmi a obyvatele Přerova musí její knihy obzvlášť potěšit.
Všechny knihy od Lenky Chalupové se mi líbily, přestože jsou každá úplně jiná.
V Pátém Jablku je věrně popsaný krátký úsek našich nepěkných dějin, nástup praktik komunistických špiček - totality. Po každé "čtenářské" zkušenosti s touto dobou jsem ráda, že jsem ji nezažila na vlastní kůži a obdivuji všechny, kteří se ctí přežili tyto roky. Na několika letech jedné rodiny si krásně můžeme udělat obrázek o tom, co je nesvoboda a jak si neumíme vážit současnosti.
Štítky knihy
rodina 50. léta 20. století kolektivizace ságy Přerovsko oběti komunismu domluvené manželství kolektivizace zemědělství české rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Kyselé třešně |
| 2022 | Páté jablko |
| 2014 | Pomněnkové matky |
| 2023 | Svatojánské ořechy |
| 2016 |  Tyrkysové oko |
Přečtěte si