Labutě, labutě...

04.01.2023

Moje milovaná kniha z dětství.

13.09.2020

Dojemné, autentické, nikoli kýčovité povídání o labuti (tuším že jménem Honzík), spíše pro mládež než pro děti (i když v anotaci stojí že je to určené už pro čtenáře od 9 let). Na některé scény v životě nezapomenu ani na dojem, jaký ve mě kniha zanechala a to jsem jí viděla naposledy před listopadem 89.
P.S. ... A pak mi zase někdo vyprávějte, že zvířata nemají duši, v policejním a právnickém slovníku to jsou věci... a podobné hlouposti!

29.12.2019

Z dětství si ji pamatuji s nostalgickým pocitem. Nedávno jsem ji četla dcerce a tu tolik tato kniha nezaujala, už proto, že mnohým věcem nerozuměla, jsou tam složitější popisy. Téma neotřelé, jedinečné.

11.06.2018

Nádherné fotky a k nim milý příběh. Napsáno s citem a úžasným pochopením pro přírodu. Četla jsem ji poprvé jako dítě a stále má v mé knihovně čestné místo.

28.05.2017

Knihu jsem četla jako docela malá. A už tehdy mě zaujal autorův krásný vztah k přírodě. V knize byly i krásné fotografie. Do dnes je mi smutno ze lhostejnosti a krutosti lidí.

27.07.2016

Nádherná kniha o pochopení přírody. I labutě mají své smutky a štěstí a dokonce i různé charaktery. Krásná kniha o přírodě a pomoci jí.

12.03.2014

Moje zamilovaná kniha z dětství ke které se dá vrátit i po letech a znovu se začíst do osudů labutí rodinky. Laskavé čtení.