Labutě na nádraží nepatří
Michal Bartoš
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/542891/bmid_labute-na-nadrazi-nepatri.jpg
4
68
68
Seberozvojový román, ve kterém prožijete cestu na dovolenou velmi zvláštním, luxusním vlakem z Prahy do Janova. Čtivou a zábavnou formou vám umožní překódovat vaše vztahové vzorce. Ženám pomáhá více pochopit muže a mužům ženy. Kniha ukazuje, jak vědomě tvořit svůj život i své vztahy. A pro zajímavost:) Labutě v názvu knihy neznamenají ani ptáky, ani pouťovou atrakci a přesto název dává velký smysl…... celý text
Přidat komentář
Kdo čeká beletrii, příběh s lehkým motivačním poselstvím, bude zřejmě zklamán. Je to přesně naopak. Jedná se o motivační knihu, která vám to místo napřímo naleje v podobě jemného příběhu. Řekla bych, že knihu by si měli přečíst hlavně muži, ale nevím, kolik z nich po ní vzhledem k obálce a anotaci sáhne.
Docela by mě zajímala aplikace v praxi na lidi, kteří nemají vlastní firmu, vydělávají 20 tisíc měsíčně nebo méně, třeba by chtěli cestovat, ale mají problém našetřit apod.
Každopádně kniha se četla dobře. Věci k zamyšlení v ní jsou.
Krásný příběh, velmi čtivá se spoustou věcí k zamyšlení. Skvělá kombinace!
Rozumím záměru poučit moudry o tom, jak lépe žít, bohužel to ale tomuto příběhu nesluší. Zajímavý začátek si “sedá na zadek nejpozději nástupem do vlaku, kde se náznaky příběhu vytrácí a kniha se mění pouze v dialogy chytrého s nevědomým. Postavy se posouvají pouze v promluvách typu “Aha, už rozumím, odteď budu žít jinak. Všechny rádoby proměny se dějí mávnutím kouzelného proutku a koho při prvním setkání s labutěmi napadlo, jak to celé dopadne, měl v podstatě pravdu. Autorský záměr poučit asi naplněn byl, ale příběhově to prostě kvalita není.
Knížku jsem si koupila na doporučení a díky kladným recenzím. Nebyla jsem schopna ji přečíst, nudila mě, ale kvůli vysoké ceně jsem ji po kouskách dočetla.
Netuším pro koho byla psaná. Žádná z postav mi nebyla sympatická, hlavní hrdina byl jak hloupé děcko. Žádné ponaučení jsem v knize nenašla.
S autorem jsem se setkala poprvé na facebooku, na rozdíl od jiných rádoby vztahových kaučů, kteří víceméně citově vydírají a dostávají své labilní posluchače do další závislosti , tady jsem pochopila, našla, co jsem potřebovala slyšet a jsem vděčná životu, že jsem tam, kde jsem.... děkuji a jsem velkým fanouškem Bartošových...nemažou med kolem pusy, jsou realističtí a já děkuji za jejich cestu,,, jakmile člověk dostane strach, je na nejlepší cestě prohrát...
Kniha velmi zajímavě napsaná, čtu také již podruhé, abych vstřebala vše, co je podstatné a důležité!
Rozvojová kniha, kde se do jednoduchého příběhu rozvinou asi nejčastější otázky z gaučů terapeutoven.
Na jednu stranu jsem si říkala, že by to mohlo sednout několika lidem v mém okolí na druhou se mi to moc číst nechtělo, nutila jsem se a ten příběh mi skřípal.
Nečtu často tyto knihy o seberozvoji, vztazích atd, takže nemám příliš srovnání... Nicméně: kniha se četla poměrně dobře, příběh na pozadí je úplně jednoduchý, ale popravdě bych řekla, že o příběh tady úplně nejde... Někdy ta moudra o životě a vztazích přicházejí tak trochu moc na sílu, ale to se u tohoto typu knihy dá očekávat.
Z knihy jsem si odnesla pár zajímavých vět, myšlenek, bodů k zamyšlení...
Vcelku mohu doporučit k přečtení, pokud vás tento typ knih zajímá.
Dovedu si představit, že v určité životní fázi dokáže tato kniha nasměrovat k smysluplné cestě.
Štítky knihy
partnerské vztahyAutorovy další knížky
| 2018 |  Smysluplné vztahy: Klíč ke svobodě |
| 2021 | Zrozeni k propojení |
| 2024 |  Labutě na nádraží nepatří |
| 2023 | Cesta příběhů |
Kniha se čte dobře, děj volně plyne a nic se tu zbytečně nenatahuje. Velkou část už znám sice z jiných knih a sledování příspěvků na Facebooku a Instagramu, ale i tak jsem za přečtení ráda. Jen mě kniha v pár věcech zklamala. Příběh knihy skončil aniž by využil svůj plný potenciál. Například jak by se nyní vyvíjel vztah hrdiny s jeho dětmi? Exmanželkou? A dalšími postavami? Za mě kniha měla mít buď ještě pár kapitol anebo aspoň dovětek, který by shrnul, co se dělo dál. Anebo mohla končit větou "Pokračování příště", protože by z toho šlo udělat třeba trilogii? Dále je škoda, že ona cesta vlakem trvala pouze cca 24 hodin. Pro přirozenější vývoj postav a rozvíjení jejich vztahů by bylo příhodnější, kdyby cesta pokračovala ještě tak dva tři dny. Tak třeba to vyjde příště, kdy místo do vlaku hrdina nastoupí třeba na týdenní plavbu. ;-)
Jinak jak tu už někdo poznamenal v komentářích, tahle kniha je spíše pro muže, ale vzhledem k názvu, obálce a anotaci končí spíše v rukou žen. Jinak se mi ale koncept knihy líbí a autor může napsat další takovou.