Labyrint
Pavel Renčín
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/287307/bmid_labyrint-lql-287307.png
4
109
109
Městské války série
Skupina lidí, které denně potkáváme na ulici a jimiž klidně můžeme být i my sami - účetní, student, důchodce a další - se probouzí v tajemných hlubinách labyrintu pražské kanalizace. Netuší, jak se zde ocitli, proč tady jsou a hlavně, co se od nich očekává. Tak začíná strastiplná cesta zpět na povrch, plná nebezpečí, smrti, temnoty a bizarních tvorů, postav i míst, na jejímž konci už nikdy nemůže být všechno jako dřív... Román Labyrint, tvořící prolog k cyklu Městské války, vznikal původně v on-line podobě na internetu, kde se do jeho tvorby aktivně zapojovali i čtenáři. Kniha tak jako bonus obsahuje kromě samotného textu i nejzajímavější příspěvky z diskuse, torzo metalové opery Labyrint, komiksové stripy - a jako překvapení zbrusu novou povídku Král olší, která na román volně navazuje.... celý text
Přidat komentář
Bylo několik týdnů před 6.červnem 1944. Schylovalo se k okupaci, která zcela změní průběh války.
Tak hned v úvodu, mi tento prolog zamotal hlavu. O čem to tedy ve finále vlastně celé bude...? Jakou to má mít spojitost s příběhem...? No a pak, zcela upřimně to bylo o fantastické fantasy, o polapených "lidech - nelidech" a jejich nevšedním bytí a snaze přežití v místech, kam bych se opravdu nikdy dostat nechtěla.
Pavel Renčín píše dost autenticky, až jsem při čtení ten pomyslný puch, úzkost a děs z kanalizace cítila... To podtrhují i obrázky v ní, které za sebe vnímám, jako trefný bonus.
Těm co se nebojí temnoty, všelijaké havěti..., netrpí možnou klaustrofobií, tak právě těm, tenhle Labyrint směle doporučuji.
Pavel Renčín má opravdu fantazii skvělou. Vůbec si raději nepředstavuji, jak tam dole spali a jedli. Začátek mi ale připadá dost rychlý na to, aby proběhl během několika dní. I závěr je docela dobrý a naznačuje i zápletku navazujících Městských válek.
Dostat fantasy do současného světa a dokonce přímo do srdce České republiky, aniž tím autor sníží "důvěryhodnost" neuvěřitelného příběhu v očích čtenáře, je velké umění. Na tuto knihu rád vzpomínám a jsem moc rád za obohacení, které mi (spolu se sérií Městské války) přinesla. Obohacení v tom, co je v literatuře možné, a jak může člověk snít o světě kolem sebe.
Věřím, že si fanoušci užili online psaní, ale kniha jako hotové dílo za mnoho nestojí.
Vážně skvělá kniha. Trochu připomíná Nikdykde, ale je jiná. Je to první česká urban fantasy, kterou jsem četla. Směle doporučuji k přečtení.
Tak toto bylo skvělé. Příběh mě zcela pohltil a nepustil, dokud jsem to celé nedočetla. Pan Renčín má u mě další plus. Doporučuji.
Přečetla jsem to jedním dechem. Jazyk, kterým hrdinové v českých fantasy mluví, často působí nepřirozeně, tady ne. Akce střídá akci. Chvílemi je na tom znát, že to je prequel psaný zpětně. Těším se na další díly, tady se možná i odrazil ten zvláštní způsob psaní knihy, kdy se jej účastnili fanoušci, což jakožto neznalá hlavní trilogie těžko docením. Možná by byl lepší způsobe četby v tom pořadí, jak byly knihy napsány. Tři hvězdičky dávám proto, že ten podzemní svět je fakt hnusný a já nemám ráda hnusné knihy. Tak doufám, že v té hlavní trilogii se najde taky trochu světla, tady se našlo vlastně až v poslední kapitole.
Moje prvotina od Pavla Renčína a plně doufám, že seženu jeho další knížky. Jsem z něj nadšená. Kombinace několika žánrů.. A co bude dál s Ritou? Tu jsem si oblíbila a chtěla bych znát její další osud. Ale docela jsem ráda, že jsem tohle dílo nenašla jako internetový román, to napětí bych nevydržela a žila bych jen každou kapitolou.
pre čitateľov fantasy... prečítal som len po tú časť, kde jedna z postáv nasadla na potkana veľkosti poníka a odcválala...
Hlavními hrdiny Labyrintu je nesourodá skupinka obyčejných lidí, kteří byli z neznámého důvodu uneseni do nitra pražské kanalizace. Kdo a proč je pro ně hádankou, na kterou se snaží nalézt odpověď, tedy hned poté, co se dostanou ven. Jestli přežijí. Záhy totiž zjišťují, že stoky nejsou opuštěné a už vůbec ne mírumilovné. Navíc čím déle putují v hlubokých temnotách, tím více se jim podzemní svět dostává pod kůži a přeměňuje je k obrazu svému...
Tenhle nezávislý prolog k cyklu Městské války vznikal původně on-line na internetu, kde se do jeho tvorby aktivně zapojovali i čtenáři. Kniha tak jako bonus obsahuje kromě samotného textu i nejzajímavější příspěvky z diskuse, torzo metalové opery, komiksové stripy - a jako překvapení - zbrusu novou povídku Král olší, která na Labyrint volně navazuje. Pro mě bez diskuzí perfektní čtenářský zážitek, jak pro autorovu imaginaci, tak kvůli propracované gradaci, zapříčiněné nutností s každým dalším pokračováním děj někam posunout. Maximální spokojenost.
S Labyrintem jsem se setkal na stránkách časopisu Pevnost, kde byl postupně uveřejňován. Kombinace typů postav a spád děje si mne rychle získaly. Paralelní tajný svět pod povrchem je nabit nápaditými prvky (v kanálech je příliv ráno a večer, kdy se lidé ve městě hodně myjí a splachují; gilda mafiánsky ovládající podzemí a využívá otroky; atd. )
Pro mne to bylo první setkání s městskou fantasy a subžánr si mne získal.
Bylo to mé první setkání s žánrem fantasy, ale i přesto mě kniha neuvěřitelně rychle vtáhla do děje a nebyla jsem schopna ji odložit. Oceňuji autorovu představivost a schopnost paralelní svět vykreslit tak, že na čtenáře skutečně dýchne atmosféra temného podzemí. Navíc je sympatické, že některé události se odehrávají v konkrétních pražských lokalitách (Národní třída, Václavské náměstí). Charaktery jednotlivých postav jsou také skvěle vyobrazeny, člověk si je musí oblíbit všechny. Pravděpodobně budu pokračovat ve čtení Městských válek. Autorův styl psaní mě vážně moc baví, víc takových...!
K téhle knize jsem se chystal už velmi dlouho, protože mě zajímalo, jak se vyvíjel formát, který byl psaný vlastně na "objednávku" po internetu a myslím si, že se tímto Renčínovi povedl husarský kousek. Postavy jsou fajn a postupně jsem vzal na milost i tu blbou barbie, ale favoritem rozhodně zůstala přeze všechno Rita. Příběh odehrávající se pod Prahou v labyrintu tunelů, kanálů a chodeb mě fascinoval a vlastně jsem si i utvrdil, že rozhodně chci číst Městské války a že se Pavel Renčín nadobro stal mým oblíbencem ke kterému se budu vracet.
Labyrint se zpočátku jeví jako čistokrevný brak, který ve mě asocioval filmové horory typu Saw, Kostka, a mnoho dalších. Vemte pár lidí, šoupněte je do nepřirozeného prostředí, neodhalujte manipulátora a dívejte se, jak se s tím poperou. Naštěstí i v tomto pojetí mě to postupně začalo bavit, jelikož Renčínovo styl popisu mi prostě sedí. Poté co přešlo počáteční "survival" v uzavřených místnostech, otevřel se před námi jiný svět, při kterém jsem se bál, že bude jakousi kopií, proslulého Nikdykde od Gaimana. Nakonec se tak nestalo a Renčín si našel svůj svět, který dýchal jak svojí krásou, tak hnusem. Oceňuji i to, že zapojil své čtenáře a dovolil jim okrajově ovlivňovat svůj příběh na internetu. Z Renčína se stal tak trochu Pán jeskyně a rozjel Dračí doupě ve svém stylu. Charaktery postav byli sympatické a jejich vývoj plynulý. Postava Rity mě bavila především díky palcátu nazvaném: Expres kurýr na smrt, který při každé ráně hláškoval. Např. když se při dobití jednoho z nepřítele rozeřval:,,FATALITY!", nemohl jsem se ubránit smíchu. Kdo nehrál Mortal Kombat, nepochopí. Nejzdařilejší vývoj postavy vidím, ale ve Zdenalovi. Nejprve mě rozčiloval svazek časopisů Pevnost, jako trapná reklama, ale pak už se psalo pouze o Grimoáru, tak jsem vychladl. To, že za každé kouzlo Zdenal trpí, je spravedlivé rozdělení "hmoty" a je to lepší, než čerpat sílu z ničeho. Také dialogy mezi postavami a jejich pocity jsou uvěřitelné a působí dojmem přirozenosti. Samozřejmě to musíme brát s nadhledem, když kolem nás poletují obří masařky, lezou po nás brouci plivající kyselinu a mrtví ožívají. Závěrem chci podotknout, že i když dal nějaký ten prostor Renčín svým fanouškům na internetu, musel to mít promyšlené od začátku až do konce a to vidím jako veliký um. Posuďte sami. Např.Poslední kapitola je v pořadí 73 (Sedmtrojka), což je přezdívka jednoho z postav, která se objeví už na začátku :-)
Autor čtenáře stále udržuje v napětí, takže není těžké nemoci se rozhodnout, kdy si dát ve čtení pauzu. Ač dějová linka není na první pohled nijak komplikovaná (a že mám ráda spíše složitější literaturu), příběh mě vtáhl a vytvořil příjemnou atmosféru, která by měla být základem každého čtenářského zážitku. Ovšem postupem času se začal objevovat místy laciný humor (na můj vkus) a trochu ztřeštěné chování hrdinů - což mi ne vždy přišlo úplně vhodné a částečně to pro mě příběh degradovalo. Závěr se mi zdá poměrně slabý, čekala bych odhalení nějakého hlubšího tajemství. Pokud jde o pozadí knihy, věřím, že postavy si mají žít vlastním životem, takže se mi příliš nezamlouvá moderní interaktivita románu. Hlasování o vývoji děje se mi pak vyloženě nelíbí, považuju to za neslučitelné se svou představou o literatuře rodící se z čisté inspirace. Na druhou stranu tento nápad oceňuju za jeho odvahu a invenci. Pokleslých městských světů znám z literatury několik (zde vidím podobnost především s Gaimanem a Greenem) a nevadí mi, že tato kniha se k nim přidává. Ovšem mám pocit, že zrovna autoři jmenovaní v závorce svá tajemná dobrodružství pojali lépe. I přes některé výhrady k této knize se však těším, až se mi do rukou dostanou Městské války. A jak občas mírně rasisticky říkám: "na Čecha dobrý".
Příběh se vyvíjel dobře, ale konec byl dost rychlý a nedořešený. Nakonec nejlepší na tom byly snad ty komenáře lidí. Při jejich čtení jsem se často pobavila.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vězněná |
| 2018 | Klub vrahů |
| 2010 | Labyrint |
| 2008 | Zlatý kříž |
| 2009 |  Beton, kosti a sny |
Renčín má velice bujnou fantazii a mě to nesmírně bavilo. Kromě toho dovede až skoro nelidsky zaútočit na všechny čtenářovy smysly. Během zběsilé jízdy dějem budete cítit odporný puch kanálu, pocítíte žaludeční nevolnost, budete se otírat od vší té špíny a krve, kterou na vás cestou vychrlí. Je to sice neuvěřitelný příběh, ale s naprosto uvěřitelnými postavami, jež jsem si dokázala velice živě představit. Závěr na mě příliš otevřený a příběh místy překombinovaný, ale i tak klobouk dolů.