Pavel Renčín

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1977

Populární knihy

/ všech 10 knih
Vězněná
Vězněná
Klub vrahů
Klub vrahů
Labyrint
Labyrint
Zlatý kříž
Zlatý kříž

Nové komentáře u knih Pavel Renčín

Vězněná Vězněná

„Hodně dobrá kniha, která vás pohltí svou temnotou a atmosférou plnou hrůzy a strachu. Příběh se vyvíjí s napětím a vyvolává mrazení až do samotného konce. I když by možná závěr mohl být o něco jiný, tohle je i tak velmi silné a emotivní čtení. Pokud máte rádi knihy, co vás udrží na hraně napětí a donutí se zamyslet, rozhodně doporučuji.“... celý text
— vihar

Vězněná Vězněná

„Kniha nebyla špatná. Myslím, že příběh malé Marie i stojí za přečtení. Jen ten konec mi tam moc neseděl. Trochu se to zvrtlo do takové fantazy a moc to knize neprospělo.“... celý text
— mrliš

Vězněná Vězněná

„Nesmírně silná kniha, drsná jako pilka zakusující se přímo do lebeční kosti. I když se nejedná o zrovna tlustý román, čtení jsem si musela dávkovat. Znala jsem příběh kolem bestiálního "převaděče" Huberta Pilčík, kterého si autor vzal jako předobraz Švápa. Tím hůř se mi o tom všem četlo. Realističnost příběhu však lehce zastřel prvek nadpřirozena, což bylo dobře, protože to otupilo hrany až nesnesitelně působící hrůzy. I přesto jsem měla během čtení první poloviny knihy opravdu ošklivé noční můry. Křičela jsem ze spaní tak, že jsem tím křikem sama probudila... Tohle není příběh pro každého, ale je setsakra skvěle napsaný.“... celý text
— Madla81

Vězněná Vězněná

„„Tatínek se malátně ohnal rukama, měl však stále zavřené oči a akorát se tak rozhoupal. Šváp si ho nevšímal a provedl to samé s maminkou, kterou pověsil asi půldruhého metru od tatínka. Rodiče tak vedle sebe viseli jako šišky, jako slepice, s nohama sevřenýma v kovových kleštích linky masokombinátu.“ Kniha má na obalu přirovnání autora ke Kingovi. A já si říkala – jak se někdo opovažuje? Přirovnávat českého autora ke Kingovi? Nojo, zase předsudky. Všechna čest Renčínovi, protože tohle bylo sakra děsivé čtení! A o to více mi jezdil mráz po zádech, že je na motivy skutečné události a zločinů, které spáchal šílený Hubert Pilčík. Začátek knihy mě zmuchlal jak koza seno a postupně drtil a drtil. Sledujeme příběh zdánlivě pohodového učitele, který ale začne šílet a čtenář zjišťuje, že něco nehraje. A někdo je tady solidní magor. Je to učitel, nebo čtenář? „Sekundy běžely, z nože kapala tmavá krev. Ten tvor uvnitř se lačně díval skrze jeho oči. Vychutnával si její bezmoc a hrůzu. Její nenávist a vzdor. A pak jí oba ublížili. Tak strašně, jak může někdo ublížit dítěti…“ Druhá linka je čistokrevný psycho horor. Dívenka Marie se setká s tím největším zlem, jaké Země dokáže vyflusnout – s ČLOVĚKEM. Jen člověk dokáže ubližovat jen tak, protože může. To, co se Marii dělo? Nebudu lhát, čtení jsem vždy na chvíli musela odložit, protože mi bylo fyzicky zle. Míra brutality a stále nové a nové způsoby trýznění bez naděje na záchranu mi nejednou vehnaly slzy do očí. Kniha určitě není pro každého, svojí mamce bych jí třeba nikdy nedala. Už obálka a anotace slibují nářez, ale až takovou emocionální bombu jsem nečekala. Linka Máji byla neskutečně uvěřitelná, každou další stránku jsem otáčela s obavou, co sakra ještě může ta holka vydržet?! Příběh učitele mě zpočátku děsil, autor dokonale popsal stav šílenství a bezmoci, kdy člověk ztrácí sám sebe. Ke konci mě ale jeho linka začala nudit. No a bohužel poslední čtvrtina knihy lehce zkazila zážitek ze čtení. Příběhu by podle mě mnohem více slušely jen prvky nadpřirozena, které by umocnily strach čtenáře a nechaly ho tápat. Takhle mi to přišlo příliš překombinované a až fantastické. I tak jde ale rozhodně o pro mě nečekaný objev a hodnotím 4/5 a doporučuji k přečtení. „Visela a nohy i ruce ji bolely čím dál víc. Z kloubů se stala ohniska požárů, která se šířila celým tělem. Mája hořela jako suchá tráva, hrdlo mělo vyprahlé tak, že ji stále nutilo ke kašli, kašlat ale nemohla, a tak se jen napůl dusila roubíkem. Na hlad si už dávno zvykla, žízeň teď byla mnohem horší. Šlehala ji ostnatým bičem, oteklý jazyk ji dusil, představa vody v ní vyvolávala takovou touhu, že by pro ni udělala cokoli.““... celý text
— PosPol

Klub vrahů Klub vrahů

„Slušný rozjezd, kniha mě již od začátku dokázala zaujmout. Chvílemi tedy děsivá tím, co popisuje, ale celkově se mi ta popisnost líbila. Konec knihy byl z mého pohledu slabší, chtěla jsem dát jen 3 hvězdičky, ale doslov to vrátil zpět na 4 hvězdičky. No a samozřejmě zmioňované množství knih v příběhu... Za to si autor tu čtvrtou hvězdičku rozhodně zaslouží. Miluji příběhy, kde se s příběhem protkává láska ke knihám a kde se setkávám s dalšími knihami.“... celý text
— Sitting-Bull

Přejít na knížky autora