aishimizu komentáře u knih
Podivná. Nedokážu úplně hodnotit. Zajímavé rozklíčování, ale samotný příběh mi nesedl.
Ach jo, Símko. Proč ty nechtěné děti i přes to všechno tolika prahnou po matčiné lásce… Úzkostné čtení, taková jednohubka.
Bolestivé. Díky za podělení se o zkušenosti… i když nechtěné. Úzkost, která autora musí dennodenně provázet, je nepředstavitelná.
Čekala jsem něco, co se podobá knihám Kariky - částečně splnilo očekávání. Chybělo mi ale větší propojení se samotnou Šumavou (i přestože se mi líbilo propojení s pověrami, legendami, úplně to nestačilo). Ale jinak fajn, i mráz po zádech to vyvolalo.
No, četla se docela rychle, ale že by to byla hitparáda, to se říct nedá. Taková rychlovka na jeden večer, člověk si nevytvoří pořádně obrázek o postavách a o vztahu k nim se nedá ani mluvit. Příběh klasika, nic převratnýho.
Začnu tím, co mě štvalo - chybějící přímá řeč.
Ale když tohle pominu, jedná se o knihu plnou témat, které nás v běžném životě provázejí a často si je v každodenním shonu ani neuvědomujeme. Autorka se dotýká mnoha důležitých oblastí života, jako je alkohol, šikana, děti, stárnoucí a umírající rodiče, rodinné vztahy, první lásky, sebepoškozování, rozhodování o budoucnosti, kariéra, schopnost říct si o pomoc a přijmout ji, tradiční názory... Je to zakomponovaný do příběhu tak, že to nutí k zamyšlení a reflexi vlastního života. Dík.
Kniha měla spád, ale přesto mi tam něco chybělo. Možná, že ta rychlost, kterou kniha ubývala, byla až příliš vysoká a nestihla popsat detaily...
Čím dál častěji hledám příběhy, které mě pohladí po duši, i přes těžkosti, které prožívají hlavní postavy.
"Nevím, jestli jsi ty ve mně, nebo já v tobě, nebo jestli mi patříš. Myslím, že jsme oba uvnitř té druhé bytosti, kterou jsme si stvořili a která se jmenuje "my"."
Jakmile si na knihu vzpomenu, pocítím uprostřed hrudi nesmírnou úzkost.
Konec možná maličko přepálenej, zbytek až hrozivě reálnej.
Mně se kniha zdála milá, jemná, příjemná. V době neskutečného stresu ideální, odpočinková. Líbila se mi její myšlenka, nenásilné propojení s filozofií a poslání - abychom byli rádi za to, co máme, i když si myslíme, že můžeme dělat víc pro sebe i pro ostatní, snažit se víc, víc pracovat a zároveň víc odpočívat, milovat, učit se, číst, usmívat se i plakat, tvořit a cestovat... A přitom stačí jenom být.
Díky.
Autorka se ve čtenáři snaží vyvolat otázky ohledně morálního postavení hlavního hrdiny a zanechala otevřený konec, který nás nabádá k zamyšlení nad tím, zda je hlavní postava spíše obětí či viníkem... Osobně vnímám, že by kniha mohla lépe prozkoumat různé aspekty zmiňované problematiky - ale to bych pravděpodobně měla zvolit jiný typ literatury.
Ze začátku skvělý, drsný a chladný, pak dost zmatený a chaotický. Nevim, možná jsem nebyla v úplně ideálním rozpoložení na čtení této knihy, ale fakt jsem se dost ztrácela.
Snažím se tyhle knihy nečíst, ale občas mi to nedá...
Děkuju.
(SPOILER) Na knihu jsem se chystala snad už od puberty, ale bála jsem se, že bych její obsah nemusela správně pochopit a dostatečně ocenit. Nebudu lhát - dost mě odrazoval počet stran.
Ale teď, když jsem se k ní dostala, myslím, že splnila má tajná očekávání (i přestože by mi nevadilo, kdyby měla o 400 stran méně).
Postava Sugar, inteligentní prostitutky, mi utkví v paměti na dlouhou dobu. Bohužel však ani její intelekt nedokázal zlomit "kletbu", kterou na ni seslala její matka. Dokonce ani jedinečná šance od Wiliama nedokázala změnit její osud.
Otevřený konec se snaží obalamutit moje přesvědčení, že skončila jako rozkládající se mrtvola ve špinavých ulicích Londýna.
Sbohem.
Celkem fajn kniha s příjemnými hlavními hrdiny a příběhem, ve kterém se nestaly žádné nevysvětlitelné a neuvěřitelné příhody, jak to v knihách tohoto typu bývá...
Autora znovu vyhledám.
Zas a znovu jsem dala na vysoké hodnocení knihy a zas a znovu jsem z četby zklamaná. Nenašla jsem v celém příběhu ani jednu jedinou spojitost s klekánicí, nedokázala jsem pochopit, proč kniha nese takový název. Celkově celý příběh na sebe vůbec nenavazoval. Všechny události se děly tak podivně nahodile. Pravé téma knihy, které bylo lehce poodkryto snad až na posledních 50 stranách knihy, by rozhodně mělo potenciál - ten se však během psaní knihy pohřbil.
Škoda, čekala jsem něco jiného.
Souhlasím s Arwen777.
Nápad skvělý, dalo se rychle začíst, ale během čtení jakoby všechna touha knihu dočíst vyšuměla. Vyústění jsem předpokládala, žádné extra překvapení se nekonalo.
(SPOILER) Pro mě nesympatické postavy, nedokázala jsem se do nich po celou dobu vžít. Nějaká akce začínala až při výslechu podezřelých, což je dost pozdě. Knihu jsem dočítala s touhou zjistit, jak to teda je - nic překvapujícího.
Zasazení do drsných životních podmínek na Falklandách s milým, šťastným koncem. A to je tak všechno, co si z četby odnáším.
Kniha se četla s lehkostí, i přestože příběh Anny až tak snadný nebyl. Je pozoruhodné, co jsou lidé schopni obětovat pro druhé i přes nepřízeň vlastního osudu.