aishimizu komentáře u knih
Dle mého by kniha mohla mít o třetinu méně stran. Začátek byl skvělej a zajímavej, přesně něco pro mě. Příběh ze života spojenej s nádechem mystiky. Ale čím jsem četla dál, tenhle můj dojem se ztrácel a knížka mi přišla neskutečně dlouhá a nezábavná. A konec o ničem, najednou useknutej, nedodělanej, jakoby došel nápad. Škoda.
Kniha, která reaguje na problém bezdomovectví, nespravedlnost dospěláckého života, osamění a dětskou naivitu. Všechno se dá změnit, ale ne vždy tak, jak bychom si přáli. Pak naším posláním je, brát to tak, jak to je...
Nesmírně znepokojivá kniha. Tolik jsem doufala, že návrat Sally bude sluníčkovej a šťastnej... a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Dva dlouhý roky čekala, až se bude moct vrátit domů. Při čtení jsem cítila neskutečnou bezmoc. Ten úzkostnej pocit mě jen tak neopustí.
Kniha se četla opravdu sama a snad v nejbližší době vyrazím do lesa, abych umocnila pocity z přečteného příběhu. Knihu jsem v podstatě vybírala naslepo a chyba to nebyla. Mně naopak, oproti ostatním, konec vyhovuje a líbí se mi otevřená vrátka, která autorka nabídla. Určitě to není poslední dílo, které od ní hodlám číst.
Asi jsem první knihu od autorky vybrala špatně. A nebo mi celkově tenhle styl nesedí. Naštěstí krátká kniha a nemrzí mě ztracený čas. Chybí mi tam ten wooow pocit...
Knihy s tématy holocaustu či druhé světové války příliš nečtu. Ale protože je pan Karika můj oblíbenec, nemohla jsem Na smrt vynechat.
Každá strana knihy byla tíživá. I po dočtení v sobě cítím neskutečnou úzkost.
Ze začátku jsem knihu chtěla odložit, ale nakonec jsem ji dala šanci a během chvilky ji dočetla. Složitý vztahy obyčejný rodiny. Hanka mě od začátku vytáčela, konec překvapil.
Snad po každé přečtené stránce mi přeběhl mráz po zádech. Dostalo mě to.
(SPOILER) Asi jsem čekala víc. Místy mi připomínala Sběratele od Fowlese. Květa byla šílená a nebavila mě. Jediný co tak nějak ušlo, byla linka Akiko.
Málokdy se stane, že knihu nedočtu. Tahle kniha je toho příkladem. Podle recenzí tady jsem se asi nepřehoupla do tý části, kdy to mělo bejt záživný. A nebo jsem kus ledu. :D Příběh z bažiny mě fakt nezaujal...
Mathildina část byla úžasná. I přesto, jak nemilosrdný a hořký to bylo.
Původně jsem čekala úplně jiné čtení, nakonec to bylo opravdu příjemné a milé.
"Bytí je něco úžasného, víte to?"
Ona asi žádná kniha od Kariky Trhlinu nepřekoná. Strach byl slabej, ale Propast - ta byla ještě slabší. Naprosto neosobní a nesympatický postavy, zdlouhavej děj o ničem.
Dost divná knížka, ale zatraceně mě bavila. Kolikrát jsem si říkala, jakou práci musel překladatel mít.
Po dočtení se cítím poněkud prázdná - těším se na pokračování...
Na můj vkus moc krátké... ale citlivé a něžné!
Dokud jsem četla knížku večer, byla fajn, až mi běhal mráz po zádech. Přes den jsem jí dočítala a hrozně jsem se k tomu nutila. Karika má lepší knížky.
Knížka mě zaujala v knihovně. Pak jsem se mrkla na hodnocení a říkala si, že jí i přes nízký hodnocení stejně dám šanci.
Udělala jsem dobře.
Líbil se mi styl, jakým to bylo napsané, četlo se to moc hezky. Thriller to není teda ani omylem, ale člověk se při čtení fakt zamyslel. Kolikrát stačí maličkost a člověku se z minuty na minutu úplně překope život...
Nic moc, průměr. Ale četlo se to celkem dobře a rychle. Ale že by mě uchvátila, to ne.