aishimizu
komentáře u knih
Znič to jméno
Jana Jašová
Ze začátku jsem si musela napsat, kdo je kdo. Za mě velkej chaos, nerealistická a nevěrohodná kniha. Způsob, jakým byla psaná, byl ale fajn.
Vězněná
Pavel Renčín
Dovedu si knihu představit o něco méně nechutnější, ale o to více strašidelnější. Těšila jsem se na propojení dějových linek, ale nakonec to bylo spíše zklamání.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Útrapné, zoufalé, bolestivé, přesto svým způsobem podivně něžné.
Tři Sekery
Kateřina Surmanová
Za mě kniha obsahovala vše, co od dobré knihy čekám. A ta přirovnání a češtinářské obraty? Nejen téma mě oslovilo, příjemné a zároveň šokující čtení.
"Svět je oblé místo a všechno se k sobě dřív nebo později skutálí."
Zpovědi
Kanae Minato
Podivná. Nedokážu úplně hodnotit. Zajímavé rozklíčování, ale samotný příběh mi nesedl.
Símka
Lucie Hušková
Ach jo, Símko. Proč ty nechtěné děti i přes to všechno tolika prahnou po matčiné lásce… Úzkostné čtení, taková jednohubka.
Řeka v temnotě
Masadži Išikawa
Bolestivé. Díky za podělení se o zkušenosti… i když nechtěné. Úzkost, která autora musí dennodenně provázet, je nepředstavitelná.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Čekala jsem něco, co se podobá knihám Kariky - částečně splnilo očekávání. Chybělo mi ale větší propojení se samotnou Šumavou (i přestože se mi líbilo propojení s pověrami, legendami, úplně to nestačilo). Ale jinak fajn, i mráz po zádech to vyvolalo.
Království z kostí
J. D. Kirk (p)
No, četla se docela rychle, ale že by to byla hitparáda, to se říct nedá. Taková rychlovka na jeden večer, člověk si nevytvoří pořádně obrázek o postavách a o vztahu k nim se nedá ani mluvit. Příběh klasika, nic převratnýho.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Začnu tím, co mě štvalo - chybějící přímá řeč.
Ale když tohle pominu, jedná se o knihu plnou témat, které nás v běžném životě provázejí a často si je v každodenním shonu ani neuvědomujeme. Autorka se dotýká mnoha důležitých oblastí života, jako je alkohol, šikana, děti, stárnoucí a umírající rodiče, rodinné vztahy, první lásky, sebepoškozování, rozhodování o budoucnosti, kariéra, schopnost říct si o pomoc a přijmout ji, tradiční názory... Je to zakomponovaný do příběhu tak, že to nutí k zamyšlení a reflexi vlastního života. Dík.
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Kniha měla spád, ale přesto mi tam něco chybělo. Možná, že ta rychlost, kterou kniha ubývala, byla až příliš vysoká a nestihla popsat detaily...
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Čím dál častěji hledám příběhy, které mě pohladí po duši, i přes těžkosti, které prožívají hlavní postavy.
"Nevím, jestli jsi ty ve mně, nebo já v tobě, nebo jestli mi patříš. Myslím, že jsme oba uvnitř té druhé bytosti, kterou jsme si stvořili a která se jmenuje "my"."
Pláňata
Petra Dvořáková
Jakmile si na knihu vzpomenu, pocítím uprostřed hrudi nesmírnou úzkost.
Konec možná maličko přepálenej, zbytek až hrozivě reálnej.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Mně se kniha zdála milá, jemná, příjemná. V době neskutečného stresu ideální, odpočinková. Líbila se mi její myšlenka, nenásilné propojení s filozofií a poslání - abychom byli rádi za to, co máme, i když si myslíme, že můžeme dělat víc pro sebe i pro ostatní, snažit se víc, víc pracovat a zároveň víc odpočívat, milovat, učit se, číst, usmívat se i plakat, tvořit a cestovat... A přitom stačí jenom být.
Díky.
Zahrada
Petra Dvořáková
Autorka se ve čtenáři snaží vyvolat otázky ohledně morálního postavení hlavního hrdiny a zanechala otevřený konec, který nás nabádá k zamyšlení nad tím, zda je hlavní postava spíše obětí či viníkem... Osobně vnímám, že by kniha mohla lépe prozkoumat různé aspekty zmiňované problematiky - ale to bych pravděpodobně měla zvolit jiný typ literatury.
Hlubina
Jozef Karika
Ze začátku skvělý, drsný a chladný, pak dost zmatený a chaotický. Nevim, možná jsem nebyla v úplně ideálním rozpoložení na čtení této knihy, ale fakt jsem se dost ztrácela.
Osvětimská ukolébavka
Mario Escobar
Snažím se tyhle knihy nečíst, ale občas mi to nedá...
Děkuju.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
(SPOILER) Na knihu jsem se chystala snad už od puberty, ale bála jsem se, že bych její obsah nemusela správně pochopit a dostatečně ocenit. Nebudu lhát - dost mě odrazoval počet stran.
Ale teď, když jsem se k ní dostala, myslím, že splnila má tajná očekávání (i přestože by mi nevadilo, kdyby měla o 400 stran méně).
Postava Sugar, inteligentní prostitutky, mi utkví v paměti na dlouhou dobu. Bohužel však ani její intelekt nedokázal zlomit "kletbu", kterou na ni seslala její matka. Dokonce ani jedinečná šance od Wiliama nedokázala změnit její osud.
Otevřený konec se snaží obalamutit moje přesvědčení, že skončila jako rozkládající se mrtvola ve špinavých ulicích Londýna.
Sbohem.