Komturova smrt přehled
Haruki Murakami
Možná, že jednou budu s to zachytit podobu nicoty… Bezejmenným vypravěčem románu je výjimečný portrétista, který dokáže vystihnout tvář člověka tak, aby se líbil sám sobě. Všechno funguje téměř dokonale, dokud ho nenavštíví muž bez tváře s žádostí o portrét. A dokud ho neopustí jeho žena. Vnitřní rovnováhu nalezne v horské samotě, odhodlaný s tvorbou podobizen navždy skoncovat. Nečekaně však přichází další nabídka – taková, která se opravdu nedá odmítnout. Následuje vír událostí, které s ním cloumají ze strany na stranu: Jaké tajemství skrývá obraz Komturova smrt? Kdo přesně je tajemný pán „z domu odnaproti“ a jaká je jeho minulost? Proč si za horentní sumu objednal svou podobiznu? A jak je možné, že právě jeho portrét prolomí vypravěčovu tvůrčí krizi a probudí v něm uměleckého ducha? Haruki Murakami ve své fenomenální románové partii opět úspěšně buduje stále spletitější síť otázek, nejistot a pochybností. Nad tím vším ovšem kraluje otázka, která se v díle opakovaně vrací: Co je špatného na tom, když umělec ztvárňuje jen to lepší z nás?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OdeonOriginální název:
騎士団長殺し Kišidančo goroši, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Komturova smrt. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (155)
Vystihnout v krátkosti tuhle knihu mi dalo chvíli zabrat. Navíc je to druhá kniha od tohoto autora (nepočítám krátké povídky), co jsem četla. Děj je v podstatě velmi jednoduchý. Ale autor věnuje i hodně prostoru psychologii a motivaci samotných postav. Tím vytvořil komplexní celek, který se krásně čte a zároveň je to napínavé. Dovedete si dokonale představit prostředí i postavy. Nechybí ani trocha té mystiky. Celkově je to povedená kniha, která odrazuje maximálně počtem stran. Ale doporučuji nenechat se odradit, pokud se vám práce tohoto autora zalíbila.
(SPOILER)
Murakamiho příběhy se mi začínají lehce plést. Přečetla jsem od něj skoro vše, co se postupně v češtině vydává, a i když mne příběh vždy velmi zasáhne, postavy, sled události kolem nich a různé motivy se v principu už příliš opakují a po čase mi splývají. Je to sice spisovatelova značka, ale odtud potud, což? Zase se tu leze do tmy/díry/jiných úrovní světa, zase jsme na horách, zase je hrdina k činu donucen vnějšími okolnostmi.
Stejně tak jsou pro Murakamiho charakteristické otevřené konce a nezodpovězené otázky. Což mi samo o sobě nevadí, ale tady mi vzhledem k rozsahu a pomalému tempu knihy připadá, jako by zrychlený konec byl cílený posměch.
Stejně ale dávám čtyři hvězdy. Bavila mne malířská linka, linka "temná díra " I linka rodičovství. Od chvíle, kdy se poprvé ozvala rolnička, se mi nechtělo se čtením přestat. A ten temný spodní proud mám na jeho dílech úplně nejradši.
Související novinky (2)
Říjnové knižní novinky (22. - 28.)
22.10.2018
Blíží se Knihománie
08.10.2018
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2019 -
Kniha roku - Čtení tě mění
(Umělecká próza)
Kniha Komturova smrt v seznamech
v Právě čtených | 43x |
v Přečtených | 824x |
ve Čtenářské výzvě | 200x |
v Doporučených | 51x |
v Knihotéce | 346x |
v Chystám se číst | 367x |
v Chci si koupit | 92x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
malířství japonská literatura magický realismus
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
No ty kráso! Já to přečetla, juchú! Nekonečných 752 stran ... Takhle. Murakamiho tvorba se mi celkem zamlouvá tou neobvyklostí vším, čím disponuje, ať je to příběh, postavy s jejich povahami či neobvyklý závěr příběhu. Myslela jsem, že knížku jsem četla od ledna 2024, ale ne, byl to květen tohoto roku. Za kapitolou 42 jsem se sekla a nešlo to dál několik měsíců. Využívaje prodlouženého víkednu jsem to dočetla prakticky na jeden zátah. Proč? To bylo tak poutavé-chytlavé-nechtělo mě to pustit! Určitě mám k tomu toho tolik, ale teď se mi v hlavě všechno víří dokola a nechce si to sednout. Bylo to opravdu zajímavé. Ta rodící se přátelství mezi všemi postavami (i těmi ideemi a metaforami). Nemůžu se ubránit tak trochu pocitu, že ty japonské ženy jsou opravdu jiné nátury a Murakami je vždy vykreslí tak, že bych řekla, že nejsou normální. Pak tam máme taky ty neustálé sexuální narážky a narážky na prsa. No, bez toho bych se obešla. Ale zas v příští knize to bude celé o penisech a koulích, protože tady toho bylo málo :o), takže si moc nevyberu. Ráda bych se prokousávala Murakamiho tvorbou, ale nejsem schopná jeho romány číst více než jeden kus za rok. Je to celkem síla. Ta rozvláčnost stojí jednu hvězdičku, ale jinak dobrý (a jsem na sebe hrdá :o) ). Líbí se mi překlad Tomáše Jurkoviče a jeho doslov, který napomůže i pochopení autorova díla.