Haruki Murakami

Přidat do oblíbených Koupit knihy

japonská, 1949

Populární knihy

/ všech 28 knih
Norské dřevo
Norské dřevo
1Q84: Kniha 1 a 2
1Q84: Kniha 1 a 2
Kafka na pobřeží
Kafka na pobřeží
O čem mluvím, když mluvím o běhání
O čem mluvím, když mluvím o běhání

Nové komentáře u knih Haruki Murakami

Hon na ovci Hon na ovci

„Ovce, uši, Hokkaidó, Myšák, profesor Beran a ovčí mužík... Na první pohled by se mohlo zdát, že se bude jednat o nějakou komedii, očekávejte ale spíše pečlivě vystavěný, mysteriózní příběh o jednom neobyčejném pátrání.“... celý text
— zdenek3042

První osoba jednotného čísla První osoba jednotného čísla

„Autora jsem zvolila, protože jsem na něj četla jen chválu a chtěla jsem od něj něco přečíst, jestli se mi zalíbí. Tuhle knihu jsem zvolila, protože je tenká, ale nakonec mi trvalo dva roky, než jsem ji konečně dočetla. Vůbec jsem se nedokázala začíst. Příběhy jsou plochý, nudný, nezajímavý, takže pomalu nevím o čem byly…“... celý text
— M.anon

Norské dřevo Norské dřevo

„" I once had a girl Or should I say she once had me She showed me her room Isn't it good Norwegian wood? She asked me to stay And she told me to sit anywhere So I looked around And I noticed there wasn't a chair I sat on a rug biding my time Drinking her wine We talked until two and then she said "It's time for bed" She told me she worked In the morning and started to laugh I told her I didn't And crawled off to sleep in the bath And when I awoke I was alone This bird had flown So I lit a fire Isn't it good Norwegian wood?" ...Jsem prostě taková. Škrtátko, o které se zapalují ostatní. Ale mně to vyhovuje. Vůbec mi to nevadí. A radši budu prvotřídní škrtátko než druhořadá sirka." Mládí je dojemné, vlastně bylo. A mně se líbilo to mé i to uvízlé v bahně Murakamiho příběhu. 5*“... celý text
— Tvurce001

Afterdark Afterdark

„Přečtena do výzvy.“
— marketa9252

Spánek Spánek

„Rozhodně zajímavá povídka. Na jednu stranu působí velmi depresivně - žena uvízlá v domácnosti pod kletbou každodenní opakující se rutiny, že jí, po tom, co přestane mít potřebu spánku, začne připadat, že snad pomyslně spí ve dne, mechanicky vykonávajíc své běžné povinnosti s prázdnem v hlavě. Z knihy je proto místy cítit úzkostné zoufalství, z velké části díky skrytým významům, kterých tam není pomálu a které si každý může interpretovat dle svého. Nicméně zajímavá to představa, nemuset spát... Já osobně spím jako špalek, těžko si tedy představím stav neustálé bdělosti, ovšem čokoládu u Anny Kareninové bych si tedy dala.“... celý text
— evasmem

Přejít na knížky autora