Haruki Murakami

Přidat do oblíbených Koupit knihy

japonská, 1949

Populární knihy

/ všech 28 knih
Norské dřevo
Norské dřevo
Kafka na pobřeží
Kafka na pobřeží
1Q84: Kniha 1 a 2
1Q84: Kniha 1 a 2
Na jih od hranic, na západ od slunce
Na jih od hranic, na západ od slunce

Nové komentáře u autorových knih

Muži, kteří nemají ženy Muži, kteří nemají ženy

„Murakami - to je podivny, zvlastni, tajemny svet.... je videt, ze umi psat i povidky..“
— DomYell

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

„Takový klasický Murakami. Poklidné vyprávění o životě jednoho japonského mladíka, plné úvah a rozjímání. Příjemné čtení. 75%, 25. 5. 2024.“
— mgeisselreiter

Norské dřevo Norské dřevo

„Tak tohle je ten slavný postmodernismus? Moderní literatura? Jo,přípomínalo mi to podobné prázdné žvanění jako u Coelha a podobných mudrců... iracionální chování, banální vztahy, nulové napětí, rozvláčný děj, protivné postavy, dialogy jak z absurdního dramatu, ubrečenost snad v každé scéně, rádoby filozofická moudra pronášena bez jakékoliv příčiny, souvislosti....opravdu, proč tohle má takovou popularitu?!? Jen proto, že to je zde západní kultura, otevřená sexualita, melancholie, hippies, tak to je jako dneska fancy číst?? Tak duchaprázdnou knihu jsem opravdu dlouho nečetl, připomíná to plytkost americké literatury, takže ta inspirace je opravdu znát... nějakou uměleckou hodnotu zde hledám bohužel marně, je mi líto. Vrátím se raději ke klasice, takový Dickens, Feuchtwanger, Flaubert, Dostojevskij to je skutečná literatura, která platí i dnes za vrcholnou.“... celý text
— vaclav3708

Sputnik, má láska Sputnik, má láska

„Asi 3,5*. U jiného autora bych asi se 4* neváhal, ale na Murakamiho mi to přišlo "odfláknuté", až jsem si občas říkal, že takhle by to napsal někdo, kdo by se ho pokoušel napodobit. Prostě taková light verze Honu na ovci, kterou napsal skoro o 20 let dřív, přesto mi přišel vyzrálejší. Jinak klasičtí hrdinové, odlišující se od svého okolí, uvědomující si svou jinakost a z toho plynoucí osamělost, s tradiční dávkou mysteriózna v závěru.“... celý text
— vlkcz

Na jih od hranic, na západ od slunce Na jih od hranic, na západ od slunce

„Pro mě zatím asi nejkrásnější zážitek z Murakamiho knihy. Klasický murakamiovsky zvláštní název se mi během dojemného a vcelku každodenního milostného příběhu intuitivně projasnil; je to myslím taková svérázná metafora dvou světů, co leží za světem přítomnosti... Svět ideálů, představ, možností, které nikdy nebyly; a svět toho, co zaniklo, vzpomínek na mrtvé. Kromě nevšední lásky je to také příběh o vzpomínkách a lítosti nad tím, co se rozpadlo, co vzalo konec, co jsme třeba i my sami zničili. A ještě důležitěji nad tím, co nikdy nebylo a možná ani nemohlo být, jen v představách (viz moje pochopení názvu). Ale vážně ta knížka funguje i jako prostý milostný příběh s trochou tajemna a neprojasněných okolností. To, že murakamiovské divnosti je tu opravdu velmi málo, mně třeba v případě tohoto titulu vůbec nevadí.“... celý text
— plačkynadheglem

Přejít na knížky autora