Tvurce001 komentáře u knih
tohle v současné době nedám...promiň kamaráde...str 102...tak snad někdy příště
Vskutku líbezná propaganda. Za věčného socialismu Buchtík = během krátkého kapitalismu Buchting. Ten první nýmand k pohledání, ten druhý nýmand, který se našel. Jediné, co se mi na té knize líbilo a proč nemohu dát mínus, nýbrž plus 5 * , je ten, že jsem byl tehdá dítě a uvěřil jsem Neználkovi jeho stesk po Sluníčku. Teda doufám, že to tehdy bylo Sluníčko a ne jen jakýsi zářný příklad zítřka s knírkem ? ;) Dnes bych nedal ani ten odpad, jen krátké přeupřímné Tfuj.
"Tuhle krabici nikdy neotvírej." říkal si kdysi asi v Duchu Bůh, jenže se neposlechl a pak to s největší (ne-li větší) pravděpodobností dopadlo tak, jak to možná je. Tedy tak, jak to je i není. Přeji zábavné čtení. ;)
Poesie je, byla a bude vždy jen líbezným zpěvem ptáka k přivábení partnera. Ať už je pod tím peřím slov skryto cokoli. A Nezval teď nejspíš svádí anděly v nebi.
Eco přemýšlel skrze slova o slovech prostřednictvím bezbřehé krásy slov. A to je myslím jeho odkaz. Nejzásadnější byla vždy ta slova, která navenek postrádala význam, jenže ve společnosti všech slov ostatních se záhy proměňovala, jako by mávnutím kouzelného proutku, v absolutní myšlenkový skvost.
"Přežije pouze ten, kdo přežije." S láskou Kalašnikov a Darwin.
"Kdo jsi?"
"No, já jsem asi já?"
"Tys' jen jedna z mnoha lží a pravd!"
"A ty jsi kurva kdo?"
Kdo jednou šlápne na minu, má o čem do konce života přemýšlet. Nemyslel tím autor náhodou to efektní dělení buněk po aktu stvoření? Inu, náhle se zdá, jako by smrt byla pouze nevyhnutelnou součástí našich úsměvů. Doporučuji čísti v průběhu dorůstání končetin ega, ale až po šestému pivu. 5*
Římané vybudovali vědění Evropy, umění vědění, na které se téměř zapomnělo, leč nezapomnělo. Číňané vystavěli rozum Asie, který se neztratil, jen zemřel a nyní se probouzí v jiné inkarnaci. Tímto vzdávám hold a dík Římanům, kteří byli tak napřed, že se mohu dnes i já (dosud neobjevený druh pseudoroztoče) vyjadřovat formou psaného slova. Což, například kosatky, údajně nedokážou, jak tvrdil už Plinius. ;)
Svébytně tendenční a laskavě krásné, ale tento způsob projevu asi patřil k té době. (Ostatně, jako by tomu bylo někdy jinak ;). Krása musí být tendeční, už z ujeté podstaty pojmu krása. V "podstatě" jí nic jiného nezbývá. Jinak by totiž krása jen mrhala talentem. 5*
Já Nemám slov. Přečetl jsem mnoho, ale...zde už není co dodat. V mé knihovně se konečně objevil piedestal i s hrdinou. Sakra.
Četl jsem, viděl jsem, miloval jsem...
S láskou jSen.
Peníze nejsou všechno, ale téměř všechno se za peníze rádo schovává. Baf! ;) Obohacující kniha. 4*
Bílá hora vymazala podstatnou část národní identity, možná dokonce všechnu. A ty následné historické peripetie jen dovršily zkázku našeho sebeuvědomění. Obrodit společnost bude ještě dlouho trvat. Vlastně to možná ani nebude už možné, národ zbavený elit je prostě předurčen k úpadku. Je to smutné, ale s lúzou, které je umožněno vládnout, musí zákonitě vývoj společnosti stagnovat, pokud, jako koráb bez kapitána, rovnou neztroskotá hned při další dějinné přeháňce.
... " Jak by se někdo mohl nestat zlým, s tolika bombami na dosah ruky?" tohle napíšu Putinovi na pohlednici, až mu ji budu z pekla posílat i s čertem. Kniha samotná je půvabná, jako víla. 5*
Čas nehraje v životě, podobně, jako ve fyzice, vůbec žádnou roli. Ovšem pouze za předpokladu, pohybuje-li se světlo rychlostí světla. Což je z principu nemožné myšlenkově správně uchopit. Z toho by se jeden zbláznil. Jenže Amis o tom píše až nehezky hezky. 5*
...a bude hůř...a bude líp...to si kuř...bude-li co pít...;) já osobně mám tu knihu rád, bo tak trochu tuším, o co tenkrát mohlo jít...minulo mne to vlastně jen o vlásek, přesně takhle těsně...;) 5*
Život je blbost... a má existence jest tohoto tvrzení nezvratným důkazem.
Když jsem tehdy roku 1983-4? rozbalil jeden z těch těžších vánočních dárků, tak se mi Tak rozzářily oči, že musel Ježíšek určitě zalapat leknutím po dechu. Ale jakápak záře, byl to přímo ohňostroj radosti. Tuto Knihu jsem zbožňoval a toulával jsem se tím neuchopitelně krásným dávnověkem tak často, dokud se z knihy nestal úplný salát listů, poněvadž jsem si ji sebou brával i na skálu a do lesa, kde právě probíhala drobná lokální válčička mezi klukama ze dvou znepřátelených paneláků. ;) Listoval jsem si v ní před bojem a pak po boji. Už ani nevím, kolika bitev a výletů se se mnou vlastně zůčastnila. Rozhodně jich bylo mnoho, ale knize to na kráse nikterak neubralo, protože krása je věčná, stejně tak, jako bude věčná krása této knihy. 10* + jedno srdce.