zdenek3042
komentáře u knih
Norské dřevo
Haruki Murakami
Na knihu jsem narazil v jedné restauraci, kde měli pár knih vystavených pro veřejnost. Styl psaní autora mi vyhovuje, přestože popisuje běžný život středoškoláka, tak je to psané čtivě a kniha nenudí. Watanabe je sympatická postava kluka, který se proplétá vztahy, a ty ne vždy dopadnou podle jeho představ. Bavil mě jeho spolubydlící na koleji ale i další postavy se svými příběhy, které dobře zapadají do celého děje.
Všichni krásní koně
Cormac McCarthy
V rámci žánru výjimečná kniha. Často se píše, že knihy tohoto autora nekončí dobře. Nemyslím, že je to pravda, spíše se v nich vyhýbá zbytečnému patosu. Příběh se pak zdá uvěřitelnější. Tradičně silné dialogy hlavních hrdinů, dobře vykreslené postavy a příběh jsou nosnými pilíři této knihy. Z hraniční trilogie se jedná o druhou přečtenou knihu, a jak mne nezklamala Hranice, tak i zde musím dát plný počet hvězdiček.
Škvár
Charles Bukowski
Líbí se mi, když Bukowski do svých děl zapracovával prvky scifi a absurdna. Vznikají tak opravdové povídkové unikáty a v případě Škváru skvělá kratší novela. I když už se hlavní hrdina nejmenuje Chinaski, tak ho tam stejně každý znalý čtenář vidí. Boj s každodenní existencí, rozmluvy se smrtkou a šetření pseudo případů, do kterých se hlavní hrdina ponoří svým osobitým způsobem, jako by šlo o vyšetřování vraždy. Poslední kniha vydaná za autorova života je určitě důstojným zakončením jeho spisovatelské kariéry, ve které zůstal věrný svému stylu.
"Existence je nejen absurdní, ale je to prachsprostá dřina. Uvědomte si, jak často si v životě oblékáte spodky. Je to děsivé, je to odporné , je to pitomé."
Fantóm Opery
Gaston Leroux
Ve své době muselo být vydání této knihy opravdu senzací. Není to úplně můj šálek kávy, ale kouzlo to má. Inspirace pro muzikál se z knihy úplně nabízí.
Kolíbka
Kurt Vonnegut Jr.
První půlka knihy byla celkem fajn, ale po příjezdu do San Lorenza se příběh proměnil v celkem velký scifi a to mi už tak nesedělo. Fiktivní náboženství a společnost na ostrově pod nadvládou diktátora slouží jako přirovnání k dnešní době a možným rizikům, které přináší. Vše psané zvláštním stylem, nevím, k čemu bych to přirovnal. Nic jiného jsem zatím od tohoto autora nečetl.
Všechny řitě světa i ta má
Charles Bukowski
Dost možná první autor na světě, který se nebál napsat povídku o operaci hemoroidů. Ostatně problém s vyprazdňováním se alespoň okrajově vyskytuje v dosti povídkách Ch.B.. Některé povídky mají, zdá se mi, lehce repetitivní obsah, zvlášť v případě, když už máte přečtené jiné jeho sbírky. Povídka "Tohle zabilo Dylana Thomase" podle mého odkazuje na knihu Jacka Kerouaca - Na cestě, je psána podobnou formou a končí větou: Jsem na cestě. Což asi nebude náhoda.
Den pro Šakala
Frederick Forsyth
Vysoké hodnocení si kniha jistě zaslouží. Příběh krásně graduje a nutí čtenáře stále pokračovat ve čtení až do úplného konce. Hlavnímu detektivovi jsem fandil a přál mu, aby byl v pátrání úspěšný. Sympatická postava, která se vtipně vypořádá i s krysou ve vlastních řadách.
Písečná žena
Kóbó Abe
Když už jsem si myslel, že mě kniha nemůže překvapit, tak přišla bizarní nabídka stařešiny na vysvobození z jámy. Byla to tedy zvláštní vesnice, to vám povím. Autor musel mít opravdu detailně nastudované vlastnosti písku a vše kolem něj, protože ten se prolíná prakticky celou knihou. Kniha je součástí v minulosti vydané sbírky Lidových novin, jinak bych na ni asi nenarazil. Zajímavý příběh, nepříliš dlouhý, který stojí za přečtení.
Tichá dohoda
Elia Kazan
Vynikající kniha, kterou jsem neznal, kromě toho, že se dle ní jmenuje jedna česká hudební skupina. Hlavního hrdinu můžete třeba i nesnášet, ale lhostejní k němu pravděpodobně nebudete. Kdo z nás někdy nepřemýšlel, že se mu život neubírá tím správným směrem?
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Film jsem neviděl, ale okrajově jsem věděl, o čem kniha je. Bohužel mi to nesedlo, na prvních 70 stranách se toho děje pramálo. Přemlouval jsem se, abych četl dál. V moment, kdy se Karl začne seznamovat s nacismem, začíná být i příběh čtivější. Přerodu Karla v zapáleného nácka by možná slušelo podrobnější rozepsání jeho motivů, autor spíš naznačuje a zdaleka ne vše je jasně vyřčené, což byl asi účel. Kopfrkinkgl mě docela vytáčel tím svým neustálým mudrováním, nedivím se, že pan Dvořák kouřil jednu za druhou, když to musel pořád poslouchat. :)
Vražda v Orient-expresu
Agatha Christie
Klasické dílo detektivního žánru, výborná zápletka, kde HP musí napnout všechny své schopnosti k vyřešení případu. Pokud neznáte z TV, pak se to bude číst ještě lépe.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Skvěle sepsaná kniha o tragické kapitole dějin lidstva, která dokazuje, jaké dopady má na člověka výchova v dětství a vliv okolí během dospívání. Těmito okolnostmi však nelze v žádném případě ospravedlnit, co kniha popisuje ve své zhruba poslední třetině. Popsaný smysl pro "vzorné" plnění rozkazů a horlivost při hledání "vhodného" řešení je mimo mé chápání. Toto se opravdu mohlo dít pouze po důkladném vymytí mozků obyvatel za totální absence soucitu a lidskosti.
Snídaně u Tiffanyho / Breakfast at Tiffany's
Truman Capote
Truman Capote bezpochyby psát uměl, až mě trochu mrzí, že toho nenapsal trochu víc. Jeho kniha Chladnokrevně mě svého času hodně oslovila a líbila se mi. Toto je
ale jiný žánr a k hlavním postavám jsem si nějak nemohl vytvořit vztah. Bylo mi tak nějak jedno, jak to dopadne. Atmosféru města a život "smetánky" se však autorovi podařilo vykreslit dobře.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Při čtení této knihy musíte počítat s tím, že příběh je vyprávěný z pohledu dítěte a to nemusí každému vyhovovat. Dle mého se ale autorce podařilo udržet rozumnou hranici mezi světem dětí a dospělých, nedočkal jsem se žádných situací, kdy bych si řekl, takhle by přece dítě nikdy nejednalo. V době vzniku kniha musela budit pozornost především tématy, kterých se dotýká, rasismus, chudoba a všemožné škatulkování. Není úplně zřejmě, jak příběh dopadne, závěr by se mohl třeba vyvíjet i jinak.
Hollywood
Charles Bukowski
Knihu mohu porovnat s autorovou sbírkou povídek "Zápisky starého prasáka, Nejkrásnější dívka ve městě" a románem Faktótum. Oproti těmto knihám je "Hollywood" nečekaně civilní dílo. Samozřejmě, alkoholu se hlavní hrdina Hank Chinaski nevzdává, a dokáže se už vyvarovat excesů, které by čtenář možná jinak očekával. Píše scénář, chodí na dostihy, má jednu ženu s kterou sdílí zálibu v pití a chová kočky, ale jinak žádná divočina. Dokonce si pořídí i BMW a dům. Ve skrytu duše je to ale pořád ten starej dobrej zpráskanej pes, kterej se pere svým vlastním způsobem se životem a je mu jedno, kdo si co myslí.
Cizinec
Albert Camus
Charles Bukowski v jedné své povídce zmiňuje tuto knihu jako dílo, které stojí za přečtení. Nevzpomenu si už na přesnou formulaci ani na konkrétní povídku. Každopádně jsem dal na jeho doporučení a knihu za dva dny přečetl. Postavy obou autorů mají jedno společné, nechají se vláčet životem, události berou tak jak přicházejí, neprojevují moc snahu cokoliv ovlivnit. V mých očích příběh srážejí nelogičnosti v jednání hlavního hrdiny. Jako ukázka toho, že se může kdokoliv z nás dostat do velkých potíží v podstatě bez vlastního přičinění, však kniha funguje dokonale.
Pampeliškové víno
Ray Bradbury (p)
Nejlepší pocit jsem měl z pasáží, ve kterých byli kluci nebo jiné postavy vystaveni nějaké mezní situaci. V těchto momentech se mi kniha nejlépe četla. Například matka hledající jednoho z bratrů, který se nevrátil včas domů, odcházení babičky, ztráta kamaráda či nemoc bratra. Naopak jiné části mi už tak dobré nepřišly. Na čtyři * to však bohatě stačí a jsem rád, že jsem si knihu přečetl.
Prokletí Salemu
Stephen King
Knihu jsem četl dvakrát, jednou jako dorostenec a pak znovu asi po deseti letech. I napodruhé mě to bavilo. Pokud máte rádi tento žánr, je to sázka na jistotu. Čtivě napsaný příběh, který má spád. Některé pasáže jsou celkem drsný, třeba když se upíři zaměřují na dětské obyvatelstvo. Otec Callahan je postava, která mi utkvěla v paměti.
Hranice
Cormac McCarthy
Tvrďák Billy Parham a jeho cesta hranicí Spojených států a Mexika. Příběh s vlčicí je krásně napsaný a čte se jedním dechem. Pokračování děje následně obsahuje řadu dílčích příběhů, které udržují čtenářovu pozornost, ale nijak nenarušují hlavní linku. Je to má druhá přečtená kniha od autora a nezklamala mě. Nejvíc bych ocenil dialogy postav, které mi přijdou strašně čtivě napsané a uvěřitelné.
Zápisky starého prasáka
Charles Bukowski
Autora budete buď milovat, nebo nenávidět. Není to asi čtení pro každého. Osobně mám problém hlavně s povídkami, kde je tématem nekrofilie či pedofilie. Ale toho je zde naštěstí spíše pomálu. Převládají texty o pařbách po barech, sexuálních zážitcích, hledání práce a přežívání na okraji společnosti. Hrdinové příběhů si nad tím však příliš hlavu nelámou a zachovávají ledový klid s vědomím, že vše nějak dopadne i bez jejich přičinění.
