Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování přehled
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230729/bmid_bezbarvy-cukuru-tazaki-a-jeho-leta--cI9-230729.png
4
1155
1155
Cukuru Tazaki byl na střední škole jedním z pěti členů party, která ho ze dne na den vyloučila ze svého středu, aniž mu někdo z jeho kamarádů řekl proč. Tazaki utrpěl ztrátou přátel duševní otřes a zabýval se dokonce i myšlenkou na sebevraždu. Dlouhých 16 let poté přiměje přítelkyně Sára Tazakiho, aby vyhledal své bývalé kamarády a získal odpověď na otázku: PROČ? Ani v tomto díle autor své čtenáře nezklame – charakteristický literární styl vytváří výjimečné dílo a čtenáři jsou znovu pohlceni Murakamiho magickým světem…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , OdeonOriginální název:
Šikisai wo motanai Tazaki Cukuru to, kare no džunrei no toši / 色彩を持たない多崎つくると、彼の巡礼の年, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (210)
Mám ráda Murakamiho knihy, ale tahle patří k těm slabším. Příběh obsahoval řady zajímavých myšlenek a důležitých témat, které jsou velmi pěkně vysvětleny na konci knihy. Nicméně Cukuru a celkově zpracování mě tentokrát tolik nebavilo.
První kniha od Murakamiho. Bylo zvláštní ji číst, nebudu lhát některé pasáže jsou zdlouhavé, stalo se mi, že jsem i něco přeskočila.
Nevím jak to popsat, ale kniha ve mě něco zanechala a přemýšlím nad tím co přesně.
Některé věci se mi nelíbily, některé měly hlubší smysl, který dodal impuls k zamyšlení. Hlavní postava mi vůbec neprirostla k srdci, celkově ty postavy byly takové zvláštní, možná je to tím, že asijskou literaturu moc nemusím, možná mají lidé v Japonsku takové povahy, charakter, kdo ví.
Jsem ráda, že jsem si to přečetla, nemůžu říct zda si ještě něco od Murakamiho přečtu, ale ta kniha mi svým způsobem něco předala.
Související novinky (1)
Připravované knižní novinky (9. - 15. 3.)
08.03.2015
Citáty z knihy (3)
„Ať už skryješ své vzpomínky sebelíp a potopíš je sebehloub, historii, která se s nimi pojí, vymazat nikdy nesvedeš. Aspoň tohle by sis měl zapamatovat. Historie se nedá mazat ani přepisovat. To by totiž bylo stejné jako zabíjet sebe sama.“
„Celé léto po návratu do Tokia ho ovládal podivný pocit, jako by se od základů měnila celá jeho fyzická konstituce. Důvěrně známé věci se mu najednou jevily v docela jiných barvách, jako by byly překryté jakýmsi zvláštním filtrem. Slyšel, co do té doby jaktěživ nezaslechl, nemohl zaslechnout, co do té chvíle docela určitě slýchával. Kdykoli se zkusil pohnout, shledal, že je najednou hrozně neohrabaný. Jako by se kolem něj neustále měnila gravitace. Pět měsíců poté, co se vrátil zpátky do Tokia, prožil Cukuru přímo u bran smrti. Vybudoval si maličký prostor na kraji bezedné temné díry a v tomhle prostoru pak žil svůj osamělý život. V neustálém nebezpečí, že stačí, aby se ve spaní jen trochu převalil, a poletí rovnou do propasti prázdnoty. Nepociťoval ale ani ten nejmenší strach. Jenom si celou dobu říkal, jak by takový pád byl vlastně směšně snadný. Všude kolem, kam jen oko pohlédlo, rozkládala se jenom zoufalá kamenitá poušť. Bez jediné kapky vody, bez jediné travičky. Bezbarvá a bez pořádného světla, které by stálo za řeč. Nesvítilo tu slunce, nezářil měsíc ani hvězdy. Nejspíš tu neexistoval ani žádný směr. Jen se tu v pravidelných intervalech střídalo tajemné šero s bezednou temnotou. Stál tu na nejzazší hranici všeho vědomí. Zároveň to ovšem bylo i místo hojnosti. V hodinách, kdy vládlo šero, sem přilétali ptáci se zobáky ostrými jako nabroušené čepele a nelítostně mu klovali maso z těla. Když ale pokryla zemi tma a ptáci se kamsi vytratili, místo mu vyklovaný prázdný prostor pokaždé tichounce zaplnilo novou tkání.“
„Já dost možná jsem úplně prázdný člověk bez jakéhokoli obsahu, říkává si. Jenomže snad právě proto, že nemám žádný obsah, se zřejmě našli i lidé, co ve mně shledali útočiště. Tak jako si samotářští noční ptáci hledají bezpečný úkryt k dennímu odpočinku někde v neobývaném podkroví. Zřejmě se jim totiž právě ten prázdný, zšeřelý a do ticha ponořený prostor velice zalíbil. V tom případě by měl být Cukuru za svou vnitřní prázdnotu naopak spíš vděčný.“
Kniha Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování v seznamech
| v Právě čtených | 18x |
| v Přečtených | 1 648x |
| ve Čtenářské výzvě | 286x |
| v Doporučených | 79x |
| v Knihotéce | 445x |
| v Chystám se číst | 310x |
| v Chci si koupit | 70x |
| v dalších seznamech | 17x |
Štítky knihy
přátelství Japonsko japonská literatura psychologické romány samota melancholie hledáni sebe sama
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování je kniha, která se ke mne dostal v době, kdy jsem se cítil zavalený každodenním stresem. Její čtení mi poskytlo protiklad k tomu, co jsem zažíval v životě. Pomalé tempo vyprávění pro mne bylo doslova balzámem na duši.
Příběh neobsahuje téměř žádné bizarnosti, což pro Murakamiho není zcela typické. Mně osobně to vyhovovalo, protože jsem se dovedl lépe vcítit do hlavní postavy a neztrácel jsem se v mnohdy obtížně srozumitelné symbolice. Navíc jsem si moc užil krásné dialogy mezi postavami.
Podle mého názoru Murakami vyniká právě v okamžiku, kdy se oprostí o symbolů a soustředí se na mezilidské vztahy. To pak dovede v několika větách krásně vystihnout něco hlubokého a tím mne osloví. V této knize to byl okamžik, kdy se Cukuru Tazaki vyrovnává se svou minulostí a kdy přijme, že lidská srdce nepojí vjedno jen mír a harmonie, ale spíš mnohem hloub je dokážou propojit jejich vzájemné rány. Přesně takto to cítím.
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování je kniha, která se k vám musí dostat ve správném okamžiku. Jinak okolo propluje a neosloví vás. Pokud se ovšem trefíte, tak dostane zdánlivě "obyčejný", ale krásný příběh. Knihu bych doporučil čtenářům, kteří mají rádi příběhy o vztazích mezi lidmi. Dávám plný počet hvězd, protože tohle kniha, ke které se jednou určitě vrátím.