No a já přehled
Delphine de Vigan
Lou Bertignakové je třináct let, má IQ 160 a v hlavě mraky otázek. Pozoruje lidi, sbírá slova, provádí různé pokusy, hltá encyklopedie. Dva školní ročníky přeskočila. Ve třídě je nejmladší a nejmenší, ale dělá si největší starosti. Proč ji matka už nikdy neobejme, proč otec předstírá dobrou náladu, proč „jsou věci tak, jak jsou?“ Když se seznámí s osmnáctiletou bezdomovkyní No, která zdaleka nemá ani to, co má Lou – střechu nad hlavou, jídlo, rodiče – vezme si na svá bedra víc, než unese. A postupně zjišťuje, jak daleko má realita k reklamním billboardům z ulic a metra. S pomocí nejstaršího spolužáka ze třídy a největšího lempla, který už dvakrát propadl, zato má něžný úsměv a velké černé oči, se Lou vrhne do experimentu, který míří proti osudu... No a já je románem o dospívání, které je podrobeno zkoušce reality. Je pohledem na svět očima předčasně zralého, naivního i jasnozřivého mladého člověka, který se nechce jen tak smířit s během věcí.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2011 , OdeonOriginální název:
No et moi, 2007
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize No a já. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (171)
Velmi útlá kniha, jako ostatně většina z pera Delphine. Nicméně příběh, který mě hluboce zasáhnul a bude ve mně dlouho rezonovat. 5/5*
(SPOILER)
Na prvú by sa mohlo zdať, že banálny príbeh. Pri "náhodnom" stretnutí na železničnej stanici sa hlavná hrdinka Lou stretá s 18-ročnou bezdomovkyňou. Ako dievča s vysokým IQ má v hlave plno otázok a ako tínedžera, vieru v ideálny svet. 13-ročná Lou, napriek dobrému finančnému a sociálnemu zázemiu to nemá ľahké. Jej matka trpí silnou depresiou. Nezažíva materskú lásku, pochopenie ani fyzický kontakt – pohladenie, objatie. Všetku svoju energiu vkladá do pomoci bezdomovkyni No, ktorá sa po dovŕšení 18 roku v detskom domove dostáva na ulicu. No je dieťa počaté zo znásilnenia, neprijaté svojou matkou. Hoci tak rozdielne sociálne zázemie medzi Lou a No, spája práve nedostatok materskej lásky a vytvorí sa medzi nimi silné priateľské puto. Počas príbehu sme svedkami životného zlomu Lou, ktorá sa prostredníctvom priateľstva s No zoznamuje s pravidlami dospelých a uvedomuje si, že sama nedokáže vyriešiť problémy ľudstva, že .... „keby každý z nás ubytoval u seba doma jedného bezdomovca, keby sa každý rozhodol postarať o jedného človeka, o jedného jediného, pomohlo mu, staral by sa o neho, možno by ich na ulici bolo menej. “ Postupne však prichádza na to, že človek sa stáva dospelým, jedine tak, že sa musí s niektorými vecami jednoducho zmieriť, prestať ich riešiť, obrniť sa. „Tak to proste je“.
De Vigan majstrovsky zaznamenáva túžbu po láske, pochopenie a domov, pričom ponúka realistický pohľad na komplikovanú realitu.
Související novinky (1)
Knižní novinky (6. týden)
07.02.2021
Citáty z knihy (6)
„Lidi dokážou sestrojit nadzvukové letouny a vypouštět rakety do vesmíru, identifikovat zločince z jediného vlasu anebo nepatrného kousíčku kůže, vypěstovat rajče, které vydrží tři týdny v ledničce a ani trochu neseschne, uložit do mikroskopického čipu miliardy dat. Dokážou nechat lidi umřít na ulici.“
„Vánoce jsou lež, která seskupuje rodiny kolem mrtvého stromu nazdobeného světýlky, lež utkaná z banálního žvanění, zaplácaná kily máslového krému, lež, které nikdo nevěří.“
„Někdy se za náhodou skrývá nutnost.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Ocenění knihy (1)
2008 -
Prix des libraires
Kniha No a já v seznamech
v Právě čtených | 8x |
v Přečtených | 952x |
ve Čtenářské výzvě | 117x |
v Doporučených | 69x |
v Mé knihovně | 334x |
v Chystám se číst | 536x |
v Chci si koupit | 102x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
přátelství, kamarádství zfilmováno deprese Francie francouzská literatura bezdomovci dospívání psychologie mládeže, adolescentů alkoholismus bezdomovectvíAutorovy další knížky
2021 | Děti nade vše |
2011 | Ani později, ani jinde |
2011 | No a já |
2018 | Pouta |
2019 | Vděk |
Od Delphine mám dlouho v merku Děti nade vše, ale ještě na ni nedošlo. Po přečtení téhle se na ni chci vrhnout co nejdřív, protože to jak dokáže kouzlit se slovy je neskutečný. Skvělý příběh, ve kterém mi nic nechybělo ani nepřebývalo. Obzvlášť cením absenci patosu a klišé, téma k tomu svádělo. Perfektní zpracování hlavních postav, do kterých jsem se dokázala rychle vcítit, ačkoli s nimi nemám téměř nic společného. To jak se podařilo zachytit způsob myšlení člověka s PAS na mě udělalo asi největší dojem.