Vděk přehled
Delphine de Vigan
U nás již dobře známá a oblíbená francouzská autorka Delphine de Vigan ve svém zatím posledním díle Vděk navazuje na předchozí knihu Pouta v jakési zamýšlené volné trilogii věnované různým aspektům mezilidských vztahů. Hrdinkou jímavé, ale i humorné knihy je rezidentka domova pro seniory Michele Seldová zvaná Miška. Svérázná stařenka s duší mladého děvčete paradoxně k tomu, že pracovala jako korektorka v novinách, trpí postupující afázií, poruchou řečových schopností. Ztráta slov, která Miška nahrazuje jinými, je sice zdrojem komických efektů, ale zároveň prozrazuje leccos z její dramatické minulosti: její židovští rodiče byli deportováni a v dětství ji vychovávala cizí náhradní rodina. Miška vnímá svůj celoživotní dluh – vyjádřit těm statečným lidem svůj vděk – a cílí k tomu veškerou svou zbývající energii.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vděk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (195)
Vděk je pôsobivým a hlboko ľudským príbehom, ktorý núti čitateľa zamyslieť sa nad hodnotou slov, významom pamäti a tichou silou vďačnosti. Delphine de Vigan opäť dokázala, že má jedinečnú schopnosť zachytiť tie najkrehkejšie momenty ľudského života a pretaviť ich do literárneho diela, ktoré zanechá silný emocionálny odtlačok.
Rozhlasová četba.
Celá škála emocí - humor, smutek, dojetí..
Krásný, dojemný příběh, na který ještě následně stále myslím.
Související novinky (1)
Knižní novinky (38. týden)
16.09.2019
Citáty z knihy (7)
„Už jste někdy přemýšleli o tom, kolikrát za den jste řekli děkuji? Děkuji za sůl, za otevření dveří, za informaci. Děkuji za drobné, za bagetu, za krabičku cigaret. Už jste někdy přemýšleli o tom, kolikrát v životě jste poděkovali doopravdy?“
„Dívám se na ně a říkám si: i ona i on milovali, křičeli, prožívali rozkoš, potápěli se, utíkali, co jim stačil dech, vybíhali schody po čtyřech, tančili celou noc. I ona i on jezdili vlakem, metrem, chodili do přírody, po horách, pili víno, ráno si přispávali, povídali si o všem možném. Rád si prohlížím jejich fotky, když hleděli do objektivu a neměli ani ponětí o tom, jaké škody jednou utrpí - nebo když tahle myšlenka byla jen čistou teorií -, když stáli zpříma a nepotřebovali oporu.“
„JÉROME: Antikvář, prodavač gramodesek, knihkupec, umělecký truhlář. Jaké nadřazené slovo je spojuje? MIŠKA: Vymírání?“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Vděk v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 848x |
ve Čtenářské výzvě | 216x |
v Doporučených | 69x |
v Knihotéce | 266x |
v Chystám se číst | 426x |
v Chci si koupit | 94x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
humor francouzská literatura psychologické romány poruchy řeči senioři rozhlasové zpracování vděčnost stárnutí domov důchodců
Autorovy další knížky
2021 | Děti nade vše |
2011 | Ani později, ani jinde |
2011 | No a já |
2018 | Pouta |
2019 | Vděk |
Nádhera! Dojemné, úsměvné, citlivé, bolavé, klidné, svižné, napjaté, s nadějí i nevyhnutelností...to všechno v té útlé knížce je. Co však musím kromě skvělé autorky vyzdvihnout, je překlad. Umět takto přeložit z originálu hru se slovy, hravě a promyšleně - za mě skvělé až geniální od paní Pflimpflové. Jak je psáno v doslovu - kniha je oslavou jazyka, doslova :-)