Má temná Vanessa
Kate Elizabeth Russell
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447753/bmid_ma-temna-vanessa-m6l-447753.jpg
4
507
507
Láska, nebo manipulace? Kniha, která otřese (nejen) rokem 2020. 2000. Patnáctiletá Vanessa studuje elitní střední školu, ale svět jejích vrstevníků jí připadá cizí. Někdo však rozumí tomu, jak je výjimečná: profesor angličtiny Jacob Strane. Jejich románek brzy přeroste v něco, co Vanessu změní na celý život. 2017. Bývalá studentka obviní Stranea z obtěžování a podporu hledá i u Vanessy. Ta však znejistí: Je možné, že muž, který jí kdysi vyznával lásku, ve skutečnosti zneužil své převahy nad ní?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Kniha ZlínOriginální název:
My Dark Vanessa, 2020
více info...
Přidat komentář
Hodně znepokojivé čtení o tom, jak může ovlivnit vztah s učitelem ovlivnit mladou dívku.
Dávka lásky, posedlosti, nenávisti, nátlaku, využívání a zneužívání.
Tohle ve mně bude ještě chvilku zrát.
Popravdě, já vůbec nevím, co si mám o knížce myslet. Téma jako takové se mi nečetlo dobře, protože mám sama malé dítě a z tohoto pohledu mě opravdu některé pasáže velice děsily. Občas jsem to musela chvíli rozdýchat. A musím říct, že mi některé Vanessy reakce přišly úplně šílený. Nicméně knihu jsem nakonec dočetla celou a mně tam prostě chybělo celkově vyvrcholení příběhu a nelíbilo se mi, že děj byl místy zdlouhavý a často se opakovaly různé věci.
Vzhledem k humbuku kolem knihy jsem byla zvědavá a dlouho jsem si ji chtěla přečíst. Rozhodně je zajímavá, fajn zpracovaná, dobrá psychologie postav, které mně osobně byli strašně nesympatické. Místy se to trochu vleklo, některé věci a myšlenky stále dokola opakované. Podruhé se ke knize asi nevrátím, ale jinak fajn.
Téma klasicky znepokojivé, ale podání nic moc.
Spousta opakování, spousta zbytečností.
Zneužité ženy vždy hledají chybu v sobě, a ještě jsou jim rádoby nedostatky podsouvány predátory.
Čekala jsem víc vzhledem k humbuku kolem knihy.
Přišlo mi to neuctivě odfláknuté.
A jak zde bylo už zmíněno, chyby v textu: dělí nás přesně 30 let, vzápětí se dočteme, že byl o 27 let starší..
Vracím do knihovny pro další natěšené čtenáře, já už si pozítří na knihu ani nevzpomenu. Nijak to mnou nezacloumalo.
Hned na úvod chci říct, že mě iritovalo, jak na různých stránkách byl uveden jiný věkový rozdíl hlavních postav (konkrétně strany 14, 205, 244, 289 ). Jinak byla kniha silná, ale nijak mě nešokovala/nevzala za srdce. Je pravda, že ikdyž se nejedná o autobiografickou knihu, pojednává o situaci tisíce dívek, které si prošly něčím podobným.
Vanessa v 15 letech nastupuje na soukromou školu Browick. Zde se seznamuje se Stranem, profesorem literatury. Ten jí jednoho dne položí ruku na koleno a odstartuje tím sérii vážnějších a vážnějších situací, končíce pohlavním stykem s Vanessou. Šikovně také 15 letou dívkou manipuluje a má neustálé až dotěrné otázky, zda to opravdu chce. To proto, aby měl později na vše argumenty. Ale opravdu to Vanessa chtěla? Anebo jí byl její chtíč vsugerován? Když Vanessa odejde z Browicku, chvíli to vypadá, že poměr se Stranem je u konce. Jenže opak se stal pravdou. Ti dva spolu proplouvají až do Vanessiných 32 let, kdy věci naberou nečekaný (ale byl opravdu nečekaný?) zvrat.
Vanessu i v dospělosti dohání stín minulosti, snaží se pochopit a přijmout, že to, co se jí dělo, bylo opravdu zneužívání. Je to pro ni však nesnadné. Povede se jí nakonec přiznat si, jak to celé bylo?
Za mě byly oba hlavní hrdinové dost nesympatičtí - Strane byl zoufalý ubožák, který využil situaci ve svůj prospěch, měl chování Vanessy zatrhnout hned v počátku. Vanessa mi vadila spíše jako dospělá, kdy žila v neustálé iluzi, což bylo však následkem Straneovi manipulace. Také zde bylo snad až nezdravě moc odkazů na Lolitu. Bylo zajímavé sledovat pohled oběti, která si o sobě nemyslela, že je oběť, avšak knihu si již podruhé nepřečtu.
Daleko lepší, než bych čekala. Příběh vůbec není jednostranný, Vanessu nelze označit za jednoznačnou oběť a Stranea za jednoznačného násilníka. Příběh navíc velice hezky ukazuje, že ani dnes tak adorovaný konsent opět nic neřeší -jak je vidět, Jacob Strane se ptal na souhlas u každého jednotlivého kroku. Vrcholem ironie je, že Vanessa, která s ním měla opakovaně sex se zneužita necítila, zatímco Taylor Birchová ano, ačkoli ji (nejspíš) jen osahával na stehně.
Celý příběh na mě působil dojmem, že zaděláno na malér bylo už celým tím školním systémem. Pokud je možné, aby se odehrávaly semináře i ve složení učitel a dva žáci, je to podle mě krok špatným směrem. Celkově byl systém internátní školy založen na velmi blízkém (za mě přehnaně vlezlém) vztahu učitelů a žáků. Pokud je učitalka Antonova vylíčena jako ta odtažitá, co se drží od žáků dál, dokonce tak daleko, že je ani nezve na oběd k sobě domů, ale jen do restaurace, a přece pak udělá něco tak důvěrného, jako je obdarování Vanessy bonbonovým dárečkem za to, že si Vanessa koupí nový diář (z méno pohledu naprosto soukromá Vanessina věc, do které učitelům nic není), značně to ztěžuje dítěti chopnost poznat, kdy je vztah učitel/žák ještě v pořádku a kdy už je to za hranou (teď nemám na mysli sahání na stehno, to je samozřejmě bez debaty, ale myslím tím Straneovy první rozhovory s Vanessou, půjčování knih, příhodu s javorovým listem a podobné náznaky na samém začátku).
Další problém bych viděla ve Vanessině přehnaném lpění na lidech, na které je zvyklá a které má ráda, jak vidíme na vztahu s kamrádkou Jenny. Všichni si mysleli, že se koncem prvního ročníku ty dvě rozešly proto, že stály o stejného kluka. Jenže ve skutečnosti to bylo tak, že dětinská a na kamarádce závislá Vanessa nepřenesla přes srdce, že už není jediná a musí se o Jenny dělit s jejím novým přítelem.
Zkrátka zapomeňte na to, že studentky se zamilovávají jen do mladých, svalnatých, pohledných učitelů, on to totiž může být klidně taky stárnoucí, tlustý dědek. Co jsem celou dobu nechápala, bylo neustálé nucení okolí Vanessy do role oběti. Jak kamarádka Jenny, tak novinářka na ni útočily, že se přece musí považovat za oběť, že byla zneužita, že musí cítit a udělat to a ono... Ale kde není žalobce, tam není soudce a proč by měla Vanessa dělat něco proti tomu, co sama cítí? Pokud mě někdo zmlátí, znásilní, vykrade,... je to přece moje věc, zda se obrátím na policii. Když to neudělám, jsem sice sám proti sobě, ale nutit mě nikdo nemůže.
Velmi příznačné je i vyznění celého příběhu. Vanessa, která se za nějaký čas po Straneově smrti trochu oklepala a začíná nový život s novým psem, potká na samém konci knihy Taylor Birchovou, která nakonec zjistila, že celá kauza vlastně k ničemu příliš nevedla, jen se teď cítí být zneužita nejen Stranem, ale i senzacechtivou novinářkou, která se jejího příběhu chopila. Takové... ze života. Věřím, že autorka píše z vlastní zkušneosti.
Ze začátku jsem vůbec neměla pocit, že čtu román. Žádná fabulace, pravdivá zpověď. Občas se mi dělalo až fyzicky špatně. Ale dočíst jsem chtěla...
Později, nejspíš díky pasážím se starší Vanessou, se to pro mě změnilo, nějak jsem přepnula do módu "čtu knihu", autenticita zmizela, kouzlo bylo pryč. Škoda.
Kniha se mi moc líbila příběh byl zajímavý a to jsem se nemohla ze začátku vůbec začist.
Tak tato kniha se mi líbila MOC. Jedná se o skvělý psychologický rozbor intimního vztahu mezi patnáctiletou holkou a jejím více než čtyřicetiletým učitelem. Hlavně první polovina knihy, která rozebírá počátky vztahu a prvních pár měsíců jeho trvání, mi přišela tak uvěřitelná a popisy toho, co se honí takovému skoro dítěti hlavou a jaká je za tím schovaná motivace, mi přijdou tak skvěle a hluboce napsané, že si myslím, že to autorka musela sama zažít (ačkoliv v úvodním prohlášení tvrdí, že příběh je smyšlený). Pokračování vztahu Vanessy a jejího v té době již bývalého učitele v dalších letech už mi přišelo uvěřitelné trochu méně (tím netvrdím, že to bylo špatné), takže zde už bych autorce věřila, že je to spíše její spisovatelská fantazie. Ve druhé půlce knihy je zajímavější sledovat spíš současnou dějovou linku, kde je postupně vylíčeno, jaké dopady má takovýto toxický vztah ještě dlouho poté, co skončí.
Je zřejmě chyba vybrat si tuto knihu jako romantické čtení - proto chápu spoustu komentářů od čtenářů, kteří knize na chuť nepřišli. Já bych ji brala spíše jako velmi zajímavé a zároveň čtivé náhlednutí do určitého koutu psychlogie člověka. Já jsem si z knihy odnesla určitý nový pohled na danou problematiku, takže za mě knihu jednoznačně doporučuji k přečtení - zvláště těm, kteří v knihách oceňují především do hloubky popsané chování a motivace postav (o příběhu tato kniha vlastně až tak moc není).
Já upřímně nevím. Téma je to zajímavé, ale to zpracování mě moc nenadchlo. Některé věci se zbytečně opakovaly pořád a pořád. Místy se to trochu vleklo, stále jsem čekala nějaké to vyvrcholení, které nepřicházelo. Vanessa má trauma, které si odmítá přiznat, všichni, kteří tvrdí, že ji milují od ní dávají ruce pryč. Nechají se zahnat a odradit prvním neúspěchem a vždycky jí vlastně ještě navrch utvrdí v tom, jak bezcenná a marná ta holka je...Myslím, že pan profesor nebyl ten největší problém, který měla. Daleko horší byla absence kohokoli blízkého. Je škoda, že vedlejší postavy byly ploché a nedotažené. A vlastně ani u Vanessy si nejsem jistá tím, že ji znám. Jakoby autorka pořád klouzala po povrchu a když se konečně objeví možnost něčeho hlubšího, raději odvede pozornost šokujícím pyžamem s jahůdkama. Za sebe hodnotím jako lepší průměr, protože v tomto žánru a se vším hypem, který kolem knihy byl, jsem čekala víc.
Tak tohle bylo náročné, dokonce jsem uvažovala, jestli knížku neodložím, protože z některých situací mi bylo opravdu špatně. Samozřejmě se nedá očekávat, že téma zneužívání 15leté studentky jejím učitelem bude lehké čtení. A i když Vanessa měla na věc trošku jiný pohled a snad jsem v její osamělosti tu touhu po lásce a uznání určitým způsobem i chápala, s o to větším znechucením jsem vnímala Straneovu manipulaci a jeho cílený výběr nejslabšího článku skupiny. Nicméně zajímavá knížka.
Nebudu hodnotit, protože jsem v půlce přestala číst. Prostě to nešlo, je to na mě moc silná káva.
Hodnocení: 5/5
Vanessa je mladá dívka, která má 15 let a nastupuje na internátní školu pro snoby. Má před sebou úžasnou budoucnost, ale pak potká jeho Stranea. Učitel literatury, který jí změní život a navždy ho poznamená.
Jako obvykle jsem nečetla anotaci a vlastně nic a kniha mě příjemně překvapila.
Rozebírá opravdu těžké téma a to zneužití moci, kterou má učitel nad svým studentem.
Nikdy jsem neměla žádného sexy učitele (až na jednoho na jazykovce, ale to je jiný příběh) a tak jsem nikdy nezažila tohle pobláznění. Každopádně se dokážu do situace mladé dívky, která dostane takovou pozornost, vžít.
Strane je klasický manipulátor. Vše co dělá, dělá s úmyslem získat něco pro sebe. Ze začátku mi přišel jako sympaťák a k tomu vtipný, ale nakonec se mi z něj jen zvedal žaludek.
Pro změnu s Vanessou mlátí puberta a jde vidět, že neví co chce a co cítí. Chvíli ho miluje, pak ho z duše nesnáší. Bylo mi jí líto a zároveň bych jí dala pořádnou facku.
Hodně těžká kniha, ale rozhodně doporučuju se do ní ponořit.
Ufff, silný příběh a silné téma.
Po přečtení mám hodně rozporuplné pocity. Bude to chtít nějaký čas na zpracování.
I když víte, do čeho jdete, stejně vás to při čtení a vlastně i po dočtení dost překvapí. Autorka píše velmi poutavě, hrozně mě to bavilo, ale je to snad poprvé, kdy se mi stalo, že se mi hnusily obě hlavní postavy. Asi to každý vnímáme odlišně, ale za mě byla vážně nemocná a manipulativní i Vanessa, která nenese o nic menší podíl ,,viny", než Strane, ačkoliv on to v první řadě neměl ani dopustit. Silné téma, ale čtivé a důležité. Takhle nějak si představuju Lolitu, i když jsem jí nikdy nečetla. Za mě by kniha měla mít ještě o něco vyšší hodnocení.
Zajímavý příběh, u kterého jsem si opravdu až do samého závěru nebyla jistá, jestli se jedná o lásku nebo manipulaci. Rozhodně stojí za přečtení.
Láska, nebo manipulace?
Javorový list, jahůdkové pyžamko, tajné dotyky, zneužití autority dospělého nad dítětem, chtíč a manipulace.
Příběh osamělé náctileté dívky, do které se zakouká její učitel. Jejich románek brzy přeroste v něco, co Vanessu poznamená na celý život.
Kniha řeší poměrně aktuální téma a nebojí se zobrazit nepříjemnou pravdu.
Moc krásná obálka a desky knihy.
"Přijď, zbožňuji tě, v dlaních ponesu
svou karmínové temnou Vanessu!"
(SPOILER)
Téma aktuální a důležité, promo obrovské, české vydání líbivé, překlad zdařilý, text čtivý... A přestože jsem knihu v kombinaci audio/text (žádné video) vdechla, nedostalo se mi za celých čtyři sta stran to, co jsem čekala.
Vanessa je jako postava skvělá - holka, kterou cíleně nemáte mít rádi a nemá vám být sympatická. Je to oběť, jež odmítá být obětí. A vy ji sice litujete, ale vlastně ji nelitujete. Je to obraz člověka, který si vytvořil kolem traumatické zkušenosti vlastní narativ, aby se z toho nemusel úplně zbláznit. Nicméně ať děláte co chcete, všechny "velké milostné příběhy" vás nakonec tak či ona doženou.
Vanessa je nesebevědomý jedináček, kterého si omotal kolem prstu úchylák se čtyřmi plus křížky na krku a přesvědčil ji, že to vlastně chce. Vždycky to chtěla a on se neochotně podvolil, protože tělo je, jak všichni víme, slabé.
Jenže Vanessou pro mě všechno víceméně zdařilé na milionté variaci na Lolitu začíná a končí. Všichni ostatní jsou nesnesitelně placatí. Hebefilik Jacob "Humbert" Strane je manipulativní úchyl, co má rád mladé holky v jahůdkových pyžamkách (ok, z téhle scény mi bylo dost zle). Rodiče jsou přítomně nepřítomní, objevují se jen tehdy, když se to hodí, ale jinak ve Vanessině životě nehrají žádnou roli. Dost zvláštní na to, jak ji měli mít podle všeho rádi. Dospělí jsou všichni zrádci, kteří drží při sobě. Nenajde se jediný člověk, který by se Vanessy nějak rozumně zastal. A další učitelé-muži jsou jen variacemi na Humberta Humberta. Ergo: chlapi jsou zrádci, úchyláci nebo ubožáci (případně si je můžete z těhle tří ingrediencí sami namíchat dle chuti, paraplíčko v libovolné barvě zdarma!).
Posedlost autorů Nabokovem mě začíná nudit. Stejně jako příběhy, který mizí do ztracena nejspíš proto, že už to chtěla mí autorka po osmnácti letech (!) konečně z domu.
Nakonec nejvíc mrazí z jejího úvodního prohlášení, kdy se zásadním způsobem distancuje od všeho, o čem píše - a přesto víme, jak to s těmi nespolehlivými vypravěči je (a kdyby ne, několikrát nám to v textu popíše, aby to neuteklo i těm v zadním řadám). Takže?
Velmi silné téma, zatím jsem podobnou knihu nečetla. A přiznám se, že mi téma manipulace a zneužívání v této knize moc nesedlo. Kniha má hluboké myšlenky a vzhledem k závažnosti tématu je asi logické, že je příběh založen na rozebíraní pocitů. Na mě to však bylo příliš rozvleklé. Odkaz na Lolitu je zřejmý, avšak tuto klasiku jsem nečetla a zatím to ani nemám v plánu.
Sledujeme příběh románku studentky a jejího profesora, ve dvou časových rovinách, které se prolínají. Jak to tehdy začalo a probíhalo, co se Vanesse honilo hlavou, co si přála a co si namlouvala.
A pak také sledujeme osudy obou hrdinů po letech, kdy už je Vanessa dospělá žena, byť podle jejího chování tak nelze moc soudit. Její profesor je už starší pán a nyní čelí (opět) podobnému osudu jako tehdy s Vanessou. Ale byla to opravdu láska, nebo zneužití? Kdo je oběť a kdo zvrhlík?
Je to zajímavá kniha a pokud vás láká přečíst si něco o tomto tématu zakázané lásky, tak mohu doporučit. Se mnou to však příliš nerezonovalo, hlavní hrdinové mě docela štvali (ona naivka a on čuňák).
Má temná Vanessa
Znepokojivé, ale zároveň i neuctivě odfláknuté, jak píše Aghatte.
Nejlepší komentář napsala Jizi!
Do kamene tesat.
Velice zkreslený je pohled z komentáře Sissi: "Vanessu nelze označit za jednoznačnou oběť a Stranea za jednoznačného násilníka"! To je v případě pedagoga tragický posun reality. Ostatně stejně jako v Lolitě samotné.
"Vanesso, kdykoli jsme spokuz, jako by ty temné stránky ve mně vyplouvaly a spojily se s temnotou v tobě."
Vydržela jsem soustředěně číst do poloviny, ale nepřijde mi to ani extra čtivé. Méně by asi bylo více. Téma je v současnosti velice potřebné i obálka je výborná, ale vše si zasloužilo výrazně lepší zpracování a zejména vyznění. Škoda.
Na druhé straně patnáctiletou (spíš starší vzhledem ke scéně s pyžamkem s jahůdkama, fuj!) vnučku bych to možná (po konzultaci s rodiči) nechala přečíst ?, zvlášť, kdyby jí hrozila 'elitní škola', která v příběhu nese hlavní díl viny!
2/3