Má temná Vanessa
Kate Elizabeth Russell
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447753/bmid_ma-temna-vanessa-m6l-447753.jpg
4
507
507
Láska, nebo manipulace? Kniha, která otřese (nejen) rokem 2020. 2000. Patnáctiletá Vanessa studuje elitní střední školu, ale svět jejích vrstevníků jí připadá cizí. Někdo však rozumí tomu, jak je výjimečná: profesor angličtiny Jacob Strane. Jejich románek brzy přeroste v něco, co Vanessu změní na celý život. 2017. Bývalá studentka obviní Stranea z obtěžování a podporu hledá i u Vanessy. Ta však znejistí: Je možné, že muž, který jí kdysi vyznával lásku, ve skutečnosti zneužil své převahy nad ní?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , Kniha ZlínOriginální název:
My Dark Vanessa, 2020
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha. Autorka odvedla výtečnou práci, kdy nám dala nahlédnout do pocitů nekonečného emočního zápasu, kdy si osoba myslí, že miluje toho, kdo ji ničí. Výborně vykreslené postavy, věrohodné dialogy. Těžko se od rozečtené knihy odchází.
Nějak nedokážu autorce uvěřit v úvodu její nabádání, ze příběh se nestal. Ze je tohle všechno vymyšlený. Mám z románu zvláštní pocit a jako fikce se mi nezdá. O malinko horší je, že jsem si dosadila do hlavních postav své konkrétní lidi a o to hůře se mi celé dílo četlo. Přeci jen ubíram hvězdičku za některé utahané a nudné pasáže.
Velmi zajímavá, čtivá a dobrá. Psychologie postav dobře zpracovaná. Určitě stojí za přečtení a i k zamyšlení. Co více napsat? Přečti si ji.
Složitá...
Komplikovaná...
Náročná...
Výborná!
Když jsem knihu četla, chtěla jsem být už u konce a mít ji za sebou.
Když jsem ji teď dočetla, už se mi po ní stýská.
Je to přesně ten typ knihy, která vás ovlivní natolik, že s ní budete všechny další příběhy s podobným tématem srovnávat. A pokaždé, co toto téma přijde na přetřes, si na ni vzpomenete. Na knihu, jejíž čtení bolí. Na knihu, která vám ale už pár hodin po dočtení chybí.
Za celou dobu čtení se toho ve mně přemlelo tolik, že jsem knihu zaklapla a uvědomila si, že nemám názor. Že tomu prostě nerozumím. Cítila jsem se zmatená...
Pak jsem ale knihou začínala znovu listovat, vypisovat si její části a najednou to pochopila. Jako by mě všechny ty citace, které mě v průběhu knihy zaujaly, dovedly k tomu, jak příběh pojmout.
I přes všechen zmatek a zhnusení jsem z knihy vlastně nadšená. Protože se na téma zneužití a znásilnění díváme jinak, než jak je "zvykem". Protože něco jako jednoznačnost neexistuje. Nebo přeci jen existuje?
Autorka bravurně píše a psychologii postav má zmáknutou tak, jako nikdo jiný.
Také se mi líbilo, že do příběhu zakomponovala Lolitu. Román, který měl na všechno možná mnohem větší vliv, než by se zdálo uvěřitelné.
Jedna z nejpozoruhodnějších a nejtěžších knih mého života.
Myslím, že se na ni nedá zapomenout. Zvlášť ne v této době.
Vanesso - jsi ta nejkomplikovanější literární postava, kterou znám. Asi si tě budu muset přečíst ještě jednou. I když myslím, že vím, možná nevím nic... Co já vím? A co víš ty?
SPOILER: "Musí to být milostný příběh, chápejte, musí." - Vanessa.
Má temná Vanessa je opravdu temný příběh, ve kterém se dost často setkáte s Vanessinou naivitou a ovladatelností ze strany učitele.
Okolo tejto knihy bol na jeseň veľký humbuk. Krátko po vydaní sa vypredala, pred Vianocami vyšlo druhé vydanie a aj to je už vypredané. Všetky tie úchvatné recenzie sľubujúce silný, nezabudnuteľný príbeh neklamali, ale nepamätám si, že by vo mne niekedy nejaká kniha vyvolala toľko rozporuplných pocitov, ako táto. Na strane jednej sa mi veľmi páči autorkin štýl, použitý jazyk, chválim slovenský preklad, veľmi sa podaril. Autorke sa krásne podarilo vykresliť patologický vzťah medzi študentkou a učiteľom. Na strane druhej, nech bol Jacob Strane akokoľvek vypočítavý, zákerný a deviantný, opýtal sa a Vanessa bola tá, čo nepovedala nie. Jednoducho som si za celú dobu nevedel nájsť k Vanesse sympatie. Potom je tu ešte druhá vec, ktorá sa mi nepáčila a to boli veľmi dlhé, niekedy až päťdesiat stranové kapitoly.
Môj subjektívny názor na charakter Vanessy a dlžku kapitol však nemení nič na tom, že táto kniha má svetu čo ponúknuť a emocionálne vás vyžmýka. Ak by som bol bohatý, asi by som bol schopný nakúpiť veľa kusov tejto knihy a potom by som ich rozdával po školách a ľudom, hlavne mladým ľudom na ulici. Mám totiž pocit, že takýchto krásnych, temných a hlavne naivných Vaness chodí po svete veľa. Odporúčam !
Pre niekoho to mohlo byť príliš veľké sústo, no mne sa ho podarilo spracovať. Trochu ako novodobá Lolita, trochu ako niečo uplne nové. Chvíľu bolo pre mňa náročné vybrať si stranu, ktorá bola v tom nevinne, ak taká vôbec bola. Na začiatku mi Vanessa prišla ako tá, ktorá sa nechala podmaniť, ktorá Stranea huckala a dovolila to, no postupom času na mňa velmi psychicky vplýval Strane so svojimi sugestívnymi otázkami, narážkami, z ktorých bolo ťažké pre dieťa, dievča vycúvať.
"Nemám pocit, že ma do niečoho núti, a viem, že môžem povedať nie, ale to nie je to isté, ako niečo riadiť."
A čo ma teda veľmi bavilo bol iný rozmer, ktorý v knihe naberal asi od polovice na sile, teda že v deji nešlo len o vzťah maloletej a učiteľa, ale aj o spoločenské povedomie a samotný psychický život a budúcnosť Vanessy.
E-KNIHA: Tenhle příběh se opravdu těžko hodnotí slovy. Bravurní psychologická práce. Silný příběh. Nečernobílý, plný svých vlastních odstínů šedi. Tentokrát ovšem nemyšleno eroticky. Ačkoli sex tam najdete. Překvapilo mě, s jakou syrovostí jsou některé pasáže popsány. Doporučuji jen silným povahám, ale doporučuji. Příběh o lásce a oddanosti. O sexu a manipulaci. O bolesti i otupění.
Jen dodám, že mě zarazilo hned z kraje, že hrdince je patnáct let. Což je u nás věková hranice zákonného sexu. Tak jsem mrkla na net a zjistila, že tato hranice se v Americe pohybuje mezi 16 - 18 rokem podle příslušného státu. Tenhle kulturní rozdíl ale čtenáři nijak nevadí, neboť hrdinka se mentálně chová spíš na 13 let. Vanessa prostě nebyla na tento typ vztahu zralá, Naivní a zamilovaná - jako když se vám kámoška zakouká do staršího bráchy. Horoucně a většinou platonicky, neopětovaně, znáte to. Ona měla smůlu, že její vyvolený byl na holčičky... A manipulativní zmetek.
Toto bylo opravdu silné, srdcervoucí a neuvěřitelné čtení. Jen těžko se mi chce věřit tomu, že je to autorčin debut, jelikož ten styl vyprávění byl poutavý a velmi mě bavil. Líbilo se mi, jak hluboko do traumatu kniha jde, a také že byla vyprávěna v první osobě.
Má temná Vanessa vypráví opravdu důležitý příběh, který se zabývá vážným tématem a rozhodně stojí za přečtení.
Mladá Vanessa je psychicky labilní a i ve svých patnácti letech mi přišla myšlením a vyzrálostí dost pozadu. Pocity zhnusení jsem při čtení neměla. Dívka spí se svým učitelem a vlastně nechápu proč, když se jí hnusí. Neustále se k němu vrací a nechá ho, aby s ní manipuloval, i když my díky jejím vnitřním monologům víme, že si tuto manipulaci dobře uvědomuje. Jako třicetiletá mi přišla Vanessa ještě tragičtější a zvláštnější, protože stále přemýšlela jako puberťačka.
Knihu bych zkrátila tak o 100 stran, jinak se mi vcelku četla dobře, i když mně osobně moc nezasáhla.
Musím napsat, že jsem v poslední době měla nešťastnou ruku ve výběru knížek ke čtení. Tou jednou je právě Má temná Vanessa. (Se druhou ještě zápasím).
Já vím, jak ji všichni vychvalují a to, že se mi nelíbila, vůbec není dáno mou odvěkou snahou jít proti proudu... :))
Jako ta myšlenka navázat na Lolitu a popsat obdobný vztah ze druhé strany..., dobrá...
Ale copak je Lolita jen o tom vztahu, o tom příběhu? Mně tady tak strašně chyběl jakýkoliv přesah...myšlenkový, jazykový...
Vývoj postavy...ok, byla ovlivněna traumatem..., ale copak se člověku (ať už jakkoliv traumatizovanému) neposunou vyjadřovací schopnosti? Bude pořád přemýšlet a mluvit v kontextu jazykových vazeb, ve kterých přemýšlel už v patnácti? Opravdu? Člověk, který to dotáhl na bakaláře z americké literatury?
Česká verze románu nejspíš taky ubrala, pár překladových kiksů bije do očí...
No a v neposlední řadě mě točí to téma... Vadí mi to zobrazování žen, submisivních chudinek... Pojďme vychovávat silné ženy tím, že silné budeme, ne tím, že budeme neustále poukazovat na chybné počínání mužského pokolení...
Tak jsem jednou zase řekla pravdu a teď do mě... :))
•
“Bereš ten román až moc doslova. Nejsem románová postava a ani ty ne.”
Má temná Vanessa je asi jeden z těch nejsilnějších příběhů, co jsem kdy četla. Nebo minimálně v poslední době. Zároveň je i jedním z psychicky nejnáročnějších příběhů, co se mi dostal do rukou. Většinu knihy jsem četla se staženým žaludkem a při čtení se mi mnohdy dělalo dost nevolno, psychicky i fyzicky.
Kniha se zaobírá velmi závažným tématem, které se nečte vůbec snadno. Před autorkou musím pomyslně smeknout klobouk, protože ač sama v předmluvě uvádí, že nic podobného nikdy nezažila, kniha přesto působí neuvěřitelně realisticky a přesvědčivě. Autorka jde až na dřeň, je syrová, drsná. Na to, že se jedná u debutový román, působí to neuvěřitelně vyzrále, kniha se mi dost silně zaryla pod kůži.
Příběh, psaný z pohledu Vanessy, dává čtenářům možnost nahlédnout do mysli oběti. Ze všeho, co se Vanesse stalo, mi bylo vnitřně strašně úzko a děsí mne pomyšlení, jak drtivě to může člověka vnitřně rozložit a stáhnout na samé dno, když se stane obětí zneužívání. Mladá, křehká a snadno ovlivnitelná duše puberťačky (stále ještě do značné míry dítěte) v rukou manipulativního predátora je v téhle knize zobrazena tak realisticky, že to až bolí.
Kniha rozhodně stojí za pozornost, nicméně pokud se chystáte tento román číst, rozhodně očekávejte temné a emočně velmi náročné čtení.
(SPOILER)
Vanessa je moc pěkně napsaná. Jak tenká je hranice mezi láskou a manipulací, to je vidět už podle komentářů ke knize. Překvapilo mě, kolik lidí si myslí, že to mohla zvládnout sama,nebo že si za to dokonce mohla sama, a to i přes štěpení osobnosti, přes její strašlivý nepořádek (Strane měl vždy uklizeno), přes neschopnost vidět se jako oběť...
Takovou ukázkovou manipulaci jsem dlouho neviděla. A že je to napsané dobře, asi způsobuje i to, že tu manipulaci někdo neprohédne, že uvěří tomu, čemu uvěřila i Vanessa.
Za mě skvělý příběh. Zůstane v knihovně.
Hlavními postavami tohoto románu je VANESSA, která studuje na střední škole a profesor STRANE, který je jejím středoškolským profesorem. Kapitoly se střídají z pohledu minulosti a přítomnosti. Nad tímto příběhem jsem dlouho přemýšlel a jsem stejného názoru jako když jsem v minulosti přečetl knihu LOLITA, kterou napsal Vladimír Nabokov. Autorka tuto knihu také zmiňuje na různých částech tohoto románu včetně knihy BLEDÝ OHEŇ, kterou také napsal.
Dá se říci, že čtu rád knihy ze školního prostředí a obzvláště knihy, ve kterých se odehrávají hodiny literatury a studenti včetně profesora čtou ukázky z knih, pak si o knihách povídají a profesor analyzuje text. K tomu jako třešnička na dortu je, pokud se studentka zamiluje do profesora a profesor do studentky! Určitě je to lákavé téma zejména pro ženy a myslím si, že spíše je tato kniha určená pro ženy, kniha se ženám bude více líbit než mužům. Můj názor je pořád stejný a to, že středoškolský profesor by si za žádných okolností neměl začínat milostný poměr se svými studentkami, byť mohou působit vyspěleji než jejich vrstevnice, anebo pokud připustím i fakt, že dosáhly věku dospělosti. Myslím si, že to nepatří na školní půdu a většinou z toho nevzejde nic dobrého! Z vyprávění vím, že studentka z naší střední školy se zamilovala do profesora, a pak se za něj provdala. Určitě se nejedná o ojedinělé případy a v reálném životě k tomu dochází. Někdy se setkávám s názory, že na věku vůbec nezáleží, není důležitý věkový rozdíl mezi mužem a ženou, ale důležité je, jak se mají rádi, jestli si rozumí a jsou si navzájem pro sebe oporou. Na tomto tvrzení je určitě hodně pravdy, ale když se na to podívám reálně, tak pokud se vyskytuje mezi partnery velmi vysoký věkový rozdíl, většinou vztah mezi mužem a ženou za určitý čas skončí a rozejdou se. Často dochází k tomu, že ženy okouzlí muž, který je starší, je bohatý, má určité postavení ve společnosti, a to je pro hodně žen lákavé. Muž je za to rád, ale po čase se ukáže, že tento vztah není perspektivní. Samozřejmě existují výjimky, ale řekl bych, že v naprosté většině tomu tak je.
Profesor Strane má 45 let a Vanessa má 15 let. Věkový rozdíl je 30 let! Skutečně může existovat láska mezi mužem a ženou, když je tak velký propastný věkový rozdíl?! Větší část viny dávám profesorovi, protože by měl mít rozum a měl by být příkladem pro ostatní studenty. Vanessa, ač vyspělá a inteligentní, patří mezi nejlepší studenty ve škole, se zamilovala, a pak podlehla profesorovým slovům, jeho šarmu a osobnosti a začali si románek. Pokládám si otázku, jestli Vanessu jen zneužíval, jestli byla jen jeho obětí, která musela dělat všechno, co přikázal, musela se podvolit a nemohla nikdy říci slovo NE?! Je možné se dívat jen takto přímočaře?! Nenese Vanessa také alespoň nějaký kousek viny?! Největší podíl viny zasluhuje profesor, který nikdy neměl připustit, aby k něčemu takovému vůbec došlo! Měl zachovat profesionalitu, a pokud si chtěl nalézt mladší ženu, měl hledat v jiných vodách! Určitě bych mu doporučil ženu přiměřeně jeho věku, i když se obávám, že by moje rady nebral v potaz, poněvadž jeho zájem se soustředil především na mladší ročníky, nejlépe pokud jsou dívky nymfičkami. Připadá mi to úchylné. Nemůžu se s tím v žádném případě ztotožnit, že k něčemu takovému došlo mezi Vanessou a profesorem a případně dochází v běžném životě! Možná v minulosti bych se na to díval jiným pohledem, pokud bych viděl, že profesor skutečně miluje studentku, cítí k ní lásku, přitahuje ho nejenom krásou, ale celkově její osobností, ale Strane bohužel takový nebyl. Vím, že když je člověk zamilovaný, řídí se především srdcem a nechce poslouchat rozum, žije v jiné dimenzi a co je nejdůležitější, věří v opravdovost lásky a jejího setrvání do konce života. Tato představa je hodně romantická a hodně lidí má nasazeny růžové brýle a jsou pohrouženi do jakéhosi závoje milostného citu, kterými je zamilovaná dvojice prostoupena. Ale stejně si myslím, že mladé dívky mají celý život před sebou, mohou si nalézt partnera přiměřeně svému věku nebo i staršího, záleží to na jejich preferencích, ale rozhodně z mého pohledu není správná volba zvolit si profesora, který nás vyučuje. Většinou se to vyvíjí jiným směrem, než o jakém sní dívky. Profesor by měl mít rozum, kdo jiný?!
Kniha je docela dlouhá, ale myslím si, že kniha stojí za přečtení, i když se v ní také našly nedostatky. Někdy se mi zdály některé části hodně zdlouhavé až opakující se, někdy mě hodně štvala i Vanessa svým chováním a přístupem k životu, a myslím si, že pokud by zaujala jiný postoj k celé situaci a vyvarovala se jistých věcí, tak by ji to rozhodně prospělo. V knize se nachází romantika včetně sexuálních scén. Jedná se o první knihu (debut), kterou autorka napsala. V závěru knihy jsem se dočetl, že autorka na této knize pracovala 18 let?! Buď je to překlep, anebo je to skutečnost. Myslím si, že o této knize se povede hodně vášnivých debat a určitě na tento příběh budu dlouhou dobu vzpomínat. Knihu hodnotím na 80 %.
Kniha má pěkný přebal.
Ach jaj, mňa táto kniha skoro umučila.Téma bola zaujímavá, ale nemyslím, že bolo nutné ju rozpisovať na 408stranách. Je mi v podstate jedno, aký vekový rozdiel je medzi dvomi milencami, pokiaľ ten mladší má dosť na to, aby si bol vedomý do čoho ide a že do toho chce ísť. U hlavnej hrdinky som to ale nevedela. Najprv po profesorovi túžila a potom sa jej zároveň hnusil a obviňovala ho zo znásilnenia. Myslím, že si slečna i napriek svojmu veku, mohla plne uvedomovať dôsledky. Nejak sa neviem zbaviť dojmu, že Vanessa mala psychické problémy, pretože sa nedokázala cez svoju mladosť preniesť ani v dospelom veku, a v určitej časti knihy dokonca obviňuje rodičov za to, čo prežila. Uznávam určitý druh manipulácie zo strany profesora, ale koniec koncov Vanessa mala vždy posledné slovo a veľakrát bola ona ten iniciátor. Nazývať obeťou niekoho, kto si plne uvedomuje svoje zbrane a dokonca ich rád využíva, je troška scestné, nie? Naozaj asi neviem túto knihu doceniť. Hodnotím len na základe chuti do jej čítania.
Dlouho jsem sbírala odvahu tuto knihu si koupit a přečíst, ale protože pojednává o tématu, o kterém je třeba psát, přemýšlet, diskutovat,..., četla jsem a bolelo to. Kniha je skutečně výborně napsaná, čtivě, srozumitelně, emotivně. Zároveň ji nemůžete rychle přelouskat (alespoň já jsem to tak měla), protože musíte přemýšlet, ptát se, odpočinout si. Uvědomujete si, jak je takový patnáctiletý teenager pod slupkou drsoně, co má všechno na háku, ještě nedozrálé lehce zmanipulovatelné dítě a jak je důležité koho v životě potká a kdo se podílí na jeho životě a jak ho může ovlivnit i v době, kdy už s ním nebude. Tuto knihu budu doporučovat, nechám si ji v mé knihovně, ale číst znovu už ji nesvedu...
Vynikající, nejednoznačné a strašné čtení o zneužívání pohledem té, kterou Nabokov nazýval "nymfičkou"; o manipulaci, pronásledování (kontaktním, písemném, mediálním, digitálním) a zneužívání obecně. O tom, jaké má následky, jak postihuje, jak zabíjí. Konkrétně - to zásadní se vlastně začne dít až ve chvíli, kdy Vanessa opouští Browick. A nejhorší je poslední třetina knihy, která ukazuje, jak jí "to, co přece chtěla" zdeformovalo myšlení a zploštilo emoce. Že není sympaťačka? Pardon, ale to takto zranění lidé bývají málokdy... "Musí to být milostný příběh, chápejte, musí. Protože pokud tohle není láska, co to potom je?" (s. 346) Už dlouho jsem nebyla po dočtení románu tak otřesená. A kombinovat ho s Lolitou fakt nebyl dobrý nápad... p.s. Co se týče čtenářské výzvy - viz dopis na stránce 354. Koncentrovaný hnus...
Kniha vypráví o vztahu patnáctileté studentky Vanessy s jejím o hodně starším profesorem. Vanessa navštěvuje soukromou elitní školu, kde se cítí osamělá, moc nezapadá do kolektivu, a proto má pocit, že jediným, kdo jí chápe, je její profesor, ke kterému se začne upínat. Vznikne mezi nimi vztah - nerovný a nezdravý. Prolíná se zde minulost, tedy rok 2000, kdy je Vanessa ještě studentkou a vzpomíná právě na to, co prožila a jak tento vztah vůbec vznikl... a současnost, tedy rok 2017, kdy je Vanessa už dospělou ženou, ale se svojí minulostí se pořád nemůže vyrovnat, neustále ji pronásleduje a její život je dosti neuspořádaný.
Téma silné a vážné, občas jsem měla co dělat, abych četla dál, protože se ve mě všechno bouřilo. Jsou zde hodně detailně popsány emoce a myšlenky hlavní hrdinky, což se mi líbilo a čtenář tak mohl nakouknout do hlavy této dívky, co se v ní odehrávalo. Musím ale říci, že ke konci knihy mi to přišlo už pořád dokola a hlavní hrdinka se pořád dokola užírala svými "démony" (což se dá asi pochopit), ale mě už to přišlo takové ohrané a už mě to trochu iritovalo. Také Vanessa jako dospělá mi někdy připadala jako malá holka, její chování mi připadalo někdy neadekvátní a štvalo mě. Malé Vanessy mi bylo líto, byla naivní a nechala se využívat, neměla zkušenosti a člověk s ní soucítil. Dospělá Vanessa - její chování jsem občas nechápala, jak neustále profesora omlouvala a zastávala se ho... jako-by se nechtěla podívat pravdě do očí, jako-by si neustále něco nalhávala. I když na druhou stranu, přiznat si tuto krutou pravdu asi nebylo snadné, takže nechci jí nijak tvrdě soudit. Šokoval mě přístup školy k záležitosti, pokud to takto chodí na soukromých elitních školách, tak to potěš... doufám, že ne.
Celkově tuto knihu hodnotím 3*, možná i 3,5.... nebylo to špatné, rozhodně zajímavé a neotřelé téma, hodně k zamyšlení, ale já se s hlavní hrdinkou nějak nedokázala ztotožnit, svým způsobem mě i trochu štvala a kniha by klidně mohla být za mě o kousek kratší (jak se Vanessa dokola pitvala ve své minulosti/pocitech, to už pak nepřinášelo nic nového).
Štítky knihy
americká literatura zneužívání pedofilie střední školy posedlost učitel a žák posttraumatická stresová porucha
Má temná Vanessa
U téhle knihy mě vážně bolí napsat, že byla dobrá. Pojednává o hrozně těžkém tématu, a i když jsem to čekala, nečekala jsem, jak moc mě to nakonec stejně dostane. Mrazilo mě už z autorčiny předmluvy, i když v ní píše, že příběh není inspirován skutečnými událostmi a v průběhu knihy mi bylo několikrát tak špatně, že jsem ji musela odložit a rozdýchat (a taky jsem párkrát měla chuť na Vanessu pořádně zařvat, ať se vzpamatuje, uteče ... a tak.) Tahle kniha není pro každého, ale mluví o tématu, o kterém se ve společnosti ještě pořád dostatečně nemluví (nebo aspoň v mojí bublině).
Původně jsem dala knize čtyři hvězdičky, protože se mi v některých momentech zdála moc vleklá, ale když se teď snažím vyjádřit svůj názor, dochází mi, jak všechny ty pasáže byly důležité pro to, aby autorka vystihla myšlenkové pochody Vanessy, její vývoj, všechno to, s čím se na ní spousta lidí ztotožní a v čem jí bude chtít obejmout, nebo možná profackovat, co já vím.
Kniha se často odkazuje na Lolitu. Bez mučení přiznávám, že tu jsem nečetla a viděla jen film, takže nevím, na kolik je kniha stravitelná pro dnešní (náctileté) čtenáře, ale tohle bych klidně doporučila jako povinnou literaturu do škol.