Losos v kaluži
Markéta Lukášková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353794/bmid_losos-v-kaluzi-d6e-353794.jpg
4
1661
1661
Cynická Bára není typ holky, která se ráno probudí se sexy rozcuchem, protáhne se a na první pokus vyfotí #nomakeup selfie, za kterou dostane 200 lajků, než dojde do koupelny. Je spíš ten typ holky, která se ráno bojí podívat do zrcadla, na zůstatek účtu a do lednice. Její život se otočí vzhůru nohama, když jí umře babička a „odejde do nebe“. Bára ale zjistí, že smrtí nic nekončí, naopak jí všechno začíná!... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Kolem padesáté strany jsem se začala zajímat o to, co vůbec čtu (knihu mi půjčila kamarádka). Takže když jsem zde našla, že je to dívčí román, tak jsem pochopila, že nejsem cílovka. Dávno mi není náct, ale své dvacetileté dceři bych to tedy taky nedoporučila. Bylo to fakt strašné. Hloupá a naivní Barbora, puberťácká babička, do toho povedený přítel... Kniha plná klišé, protiřečení a naivity. Hlavně pocit, že tohle všechno už tu bylo. O nebi se ani zmiňovat nebudu. Ten konec jsem nepobrala. Jak se Bářin přítel mohl dostat do bytu po babičce, co takhle výpis z katastru, právník pomáhající z USA, který nezná místní zákony a takhle bych mohla pokračovat. No, každý nějak musí začít a Markéta Lukášková začala takto.
Bára si zakládá na svém cynismu, ale přijde mi hlavně zlá a povrchní. Všechno dobré se týká jen vztahu s babičkou. Čte se to rychle, nebe je hezky popsané, ale ke konci jsem chvátala, ať už to mám za sebou.
Poslouchala jsem jako audioknihu a moc se mi líbila. Sice taková jednohubka, kterou slupnete za večer, ale má co říct. Rozhodě obsahuje témata k zamyšlení. Těším se na další autorčiny knihy.
Veeeelká oddechovka, takové dost o ničem. Přečteno během pár “čtecích chvilek. Docela se divim, že to má takové hodnocení, ale na autorku určitě nezanevřu. Chystám se hned na další její dílo.
Tuhle knížku, bych si nejspíš sama od sebe nikdy nekoupila (nečtu anotace, takže jsem ostuda, co dá na obálku), ale teda tohle mě ohromně bavilo. Alespoň teda ze začátku.
Bára je prostě svoje. Věčně cynická a sarkastická holka, která si prostě radši všechno řeší sama.
Její jediný blízký člověk je její babi. Ta ale kvůli rakovině umírá a Bára zůstane na svůj život sama. To si tedy alespoň myslí.
Ze začátku to byla děsná sranda. Bára je prostě holka, se kterou bych si rozuměla, i když by mě ona spíš jen snášela.
Když to vezmu kolem a kolem, tak je jí jedna moje opravdu dobrá kamarádka celkem podobná a i já se v ní v nějakých chvílích viděla.
Její hlášky vážně neměly chybu. Líbil se mi i pohled Milady, která jako starší do knihy vnáší i trochu rozumu a takového životního nadhledu.
Pak přišel zvrat a Milada umírá. Bára se s tím snaží všemožně vyrovnat, ale teda moc jí to nejde. Někdo by mohl říct, že se chovala jako zlá mrcha, ale nalejme si čistého vína, kdo se občas nechová jako kráva?
Bohužel po smrti pohled Milady nekončí a to bylo něco, co mi už tak moc nesedlo. Je teda samozřejmě úžasný, že má každý svojí vlastní představu o tom, co se nám po smrti děje, ale tohle na mě bylo vážně moc. Spíš jako taková parodie na posmrtný život.
Každopádně i tak si myslím, že je kniha dobrá a autorčin humor je skvostný, takže si od ní ráda v budoucnu přečtu i její další knihy.
Další skvělý příběh psaný pohledem dvou postav. Moc se mi líbilo vylíčení světa po smrti. Nechyběl kousek humoru a příběh krásně plynul až do závěrečného happyendu. Kniha, mě také nejednou donutila se zamyslet nad sebou samou. Skvělá práce autorky.
Audio kniha. O to větší zážitek. I když jde o téma jako smrt a život po životě. Představa autorky, jak to bude vypadat až člověk umře a víra v to, že i přes to jsou naši blízcí, kteří už odešli na druhý břeh, stále s námi. Sledují nás, pomáhají nám. A do toho zasazen i humor a nadsázka. Moc se mi tohle téma líbilo. Podle názvu jsem ani zdaleka nečekala, to co jsem v knize našla. Asi má na moje hodnocení velmi kladný vliv, že mi knihu šeptaly do ouška dvě skvělé herečky, jako Jenovéfa Boková a Libuše Šafránková :-)
Mám moc ráda Markétin humor a způsob vyprávění. Nejen v knížkách, ale i v podcastech. Knížka má pomalejší tempo, místy fakt skvělá, místy mě rozbrečela (pasáže s dětmi jsem prostě nedávala), našla se i místa, kde mi to trochu drhlo, ale celkový dojem si rozhodně odnáším pozitivní!
Protože čtu komentáře než udělím palec nahoru , zaujal mě dojemný komentář od Aghatte natolik, že jsem si knihu půjčila od známé a přečetla. Bára mi sice sympatická nebyla , ale i já si někdy připadám jak losos v kaluži.
Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na knihu s názvem Losos v kaluži od další české autorky, tentokrát Markéty Lukáškové. Nejspíše čekáte poděkování za spolupráci, ale ne, tentokráte ne. #navstevaknihkupectvi, takže tentokrát děkuji jen mojí peněžence.
No a my už se jdeme podívat na samotnou knihu.
O této knize jsem si z počátku myslela, že se jedná o další oddechové dílo, podobně, jako tomu bylo u knihy Chirurg od P. Dvořákové. A ano, chvíli to tak opravdu bylo, než jsem se dostala dále, kde se ukázalo, že kniha není jen další oddechovka, ale že se v ní objevuje spousta zajímavých témat.
Líbilo se mi, jak autorka pojala nebe a peklo, opravdu velmi pěkné. Zároveň je super, že autorka do příběhu zakomponovala i dvě linky. Jedna se týká Bárky a druhá je z pohledu Milady, která se brzy po začátku knihy objeví v nebi a snaží se na svou vnučku dohlížet.
Pohledy obou byly velmi zajímavé a zejména Miladin pohled má i obyčejnému čtenáři co nabídnout k zamyšlení.
Osobně nemám problém s více dějovými linkami v knize, no snad ještě nikde nebyl jejich potenciál takhle skvěle využitý a nebyly tak krásně propojeny. Opravdu skvělá práce autorky.
Takže, doporučila bych tuto knihu?
Ano, určitě ano.
A komu?
Všem, kteří mají rádi téma posmrtného života, rodinné vztahy, nějakou tu romantiku, knihy ze života a knihy, které ve vás něco zanechají.
Krásně vtipně napsaná knížka. Ale druhá polovina už se mi tak nelíbila. I fajn zápletka.
Byla jsem na listování této knihy a bylo to boží! Nasmála jsem se a zároveň jsem věděla, že kniha v sobě bude mít ještě víc.
A to se mi splnilo. I když jsem věděla, jak bude děj ubíhat a co se nakonec stane, bavilo mě si to číst. Byly zde vtipné pasáže, nechyběl černý humor a líbilo se mi vždy přirovnání k některým lidem/událostem/seriálům dnešní doby.
Moc se mi líbilo i vyobrazení nebe a pekla. To mi přišlo jako super nápad :)
Nedávno mi zemřela babička.
Datum nevím. Jedné sobotní noci před půlnocí.
Od té doby žiju v divné bublině, a jedu na autopilota. Chodím do práce, vařím, začátek šk. roku, tisíc povinností a placení…
V srdci mám ohromnou díru.
První měsíc jsem brečela v podstatě nonstop. Pak už to bylo lepší, co se pláče týče.
A teď mi padla v knihovně do ruky kniha s ošklivou obálkou a fakt divným názvem. No, co, něco číst musím, nebo se v noci zblázním.
A ono to je o mně!!
Celý. Prostě čtu, hodně brečím, jak jinak, ale i se směju.
Děkuji autorce za tento počin a vykreslení jejího nebe.
Okamžitě jsem si ji koupila, vždy, když bude ta hustá deka k nevydržení, otevřu ji, a bude mi lépe.
Víte, nesluší se, aby si člověk myslel a nahlas vyslovil, že máte babičku radši než rodiče, ale co máte dělat, když to tak je? Máte se stydět a omlouvat se?
Na toto i spousty dalších otázek ohledně života a smrti vám tako knížka nabídne krásné odpovědi.
Věřím, že knihu mi poslala babička, protože se už na to nemohla dívat.
Děkuji. Babičce i autorce.
Čtivá, krátká oddechovka s autorčinou představou o posmrtém životě.
Kniha se mi líbila, bylo to příjemné čtení.
Čte se to dobře, ale jsem ráda, že kniha nebyla moc dlouhá, protože bych ji asi jinak nedočetla. Bárka mi dost lezla na nervy. Ještě že se její pohled střídal s Miladou. Od autorky jsem četla ještě Majonéza k snídani a ta se mi líbila mnohem víc.
Příjemná a velmi čtivě napsaná oddechovka. Příběh je relativně jednoduchý s očekávatelným závěrem, ale je napsaný velmi vtipně a cynicky - takhle si představuji knížku vhodnou na dovolenou.
Na prvotinu to vůbec není špatné a dle hodnocení ostatních knih Markéty Lukáškové na Databázi knih byl Losos v kaluži jen odrazový můstek, takže se těším, že si od ní brzy přečtu ještě něco dalšího.
Tak toto je přesně ten typ knihy, který jsem si teď chtěla přečíst. Mám prostě ráda české autory, v českém prostředí a s obyčejnými příběhy.
Většinu knihy mi byla Bára sympatická, bylo pár situací, kdy bych ji řekla, ať si jednu vrazí. Líbilo se mi, jak to byl vlastně výsek obyčejného života vnučky a babičky, který se ale nějakým způsobem na konci knihy uzavřel/vyřešil.
Postavu Baruny jsem si okamžitě zamilovala. Byla mi blízká.
Babička Milada byla fajn. Pochopila jsem, o co jí šlo.
Dobře, někdo věří na nebe/peklo (toto zpracování bylo velice nápadité!), ale TV v nebi a všemožná/neomezená znamení pro její vnučku? To mi přišlo až moc...
Autorovy další knížky
| 2017 |  Losos v kaluži |
| 2018 |  Panda v nesnázích |
| 2021 | Majonéza k snídani |
| 2020 | Vlaštovka v bublině |
| 2019 | InTyMně |
Tak já nevím.. Od autorky jsem měla velká očekávání, zřejmě proto, že mám ráda její podcasty, je vtipná a baví mě. Nejdřív jsem začala Pandou, teď tato kniha. Jako jo, píše dobře, nebere si servítky, čte se to příjemně, nic složitého. Ale hlavní postavy ( Předtím Panda, teď Bára) mi jsou prostě nesympatické, vadí mi pesimismus, cynismus, vše špatně.... No, prostě si mě nezískali. Konec takový zrychlený, useknutý.. Jsem z toho trošku zklamaná, ač mi to mrzí. Šanci ostatním knihám ještě dám, a budu doufat, že pro mě budou záživnější...