Jméno korábu přehled

30.10.2019

Nálada knížky mi připomněla okamžiky, kdy jsem začínala číst knížky.
Ta čirá radost z toho, že člověk umí číst, nechat slova působit a užívat si plynoucího textu.
Příběh tak trochu pohádkový, ale za tím zdánlivě jednoduchým příběhem se skrývají hlubší myšlenky.
Nejsem zrovna romanticky poetický tvor, ale tahle něžná knížka mě zkrátka dostala.
A to jsem si řekla, že si jen tak pro zajímavost přečtu od P. Renčína něco trochu jiného... po Vězněné a Klubu vrahů je to vskutku dost jiné čtení :)

22.04.2018

Jméno korábu je krátkou jednohubkou, kterou velcí spisovatelé poctí fanoušky na vrcholu své tvůrčí dráhy. V tu chvíli již „mistr“ nepíše pro peníze ani pro slávu, ale pouze pro samotnou úctu k psanému slovu. Je samozřejmě otázkou, zda se třicetiletý Pavel Renčín troufale rozhodl přeskočit ten bod o celoživotní tvorbě, nebo prostě jen chtěl zužitkovat vlastní cit pro poezii dřív, než mu proteče mezi prsty. A že jím oplývá v nebývalé míře, dokazuje snad každý odstavec v této knize.
Odpusťme mu tedy alespoň na chvíli mládí a soustřeďme se na knihu samotnou. Příběh je v základě jednoduchý, ba přímo pohádkový. Bezejmenný kapitán se svým bezejmenným korábem pátrá po své minulosti a tak trochu i budoucnosti. Nejblíže má proto kniha k magickému realismu, v němž tvůrce není poután fyzikálními zákony ani prostou logikou a tím pádem si může dělat, co chce. A o čem že to příběh vlastně vypráví? O přátelství, důvěře, porozumění, odpuštění a pokoře. Především však o lásce ve všech jejích podobách.