Labyrint pohybu
Pavel Kolář , Renata Červenková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425610/bmid_labyrint-pohybu-TtI-425610.png
5
695
695
Knižný rozhovor s uznávaným odborníkom na rehabilitáciu prof. Pavlom Kolářom o pohybe v medicíne, športe aj v bežnom živote „Hýbeme sa buď málo, alebo zle a pohyb sa vytráca nielen zo života, ale i z medicíny,“ tvrdí renomovaný fyzioterapeut profesor Pavel Kolář, ktorý už tridsať rokov pôsobí na poli rehabilitačnej medicíny vrátane športovej. V dômyselnom mechanizme ľudského tela a mysle sa snaží nájsť skutočné príčiny, ktoré ho pokazili, a správnou liečbou navrátiť pacientom stratené zdravie.... celý text
Literatura naučná Zdraví Zdravotnictví
Vydáno: 2019 , VyšehradOriginální název:
Labyrint pohybu, 2018
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době kniha, která po přečtení zůstane v mojí knihovničce. Měla by být povinnou četbou pro budoucí tělocvikáře, trenéry i lékaře všech specializací, ale užitek z ní může mít naprosto každý, ať už jste rodič dítěte zdravého nebo postiženého, senior, pracující člověk nebo student. Nemusíte se vším souhlasit, ale určitě mnoho věcí stojí minimálně za zamyšlení.
Možná, že forma rozhovoru každému nesedne, je to skutečně jakýsi labyrint, jímž se prof. Kolář spolu s p. Červenkovou prodírají, ale je to možnost, jak si mnohé věci zapamatovat (anebo prostě jen připomenout) nenásilnou formou.
Knihu jsem přečetla v době, kdy mně ošlivě "chytla" záda, až tak, že do "holobusu" v brněnské MHD (rozuměj autobusu s plastovými sedačkami, které jsou v zimě "krásně" vymražené) jsem si začala nosit polštářek z ovčího rouna. Samozřejmě, co se nestalo, do knihy jsem se jednoho večera cestou z práce zabrala tak, že když jsem zjistila, že jsem v přestupní zastávce a přípoj tam už čeká, vyletěla jsem jak onen pověstný "čert z elektriky" a polštářek tam zapomněla (nenašel se, soudím, že ho využil někdo, kdo trpěl možná ještě víc než já :-)).
Myslím, že si "Labyrint pohybu", nebo alespoň některé pasáže z něj, přečtu znovu. Teď se ale těším na knihu "Posilování stresem" – tak nějak tuším, že mně také bude mít co sdělit.
Celostní medicína tu zoufale chybí a pokud nemáte známého lékaře, fyzioterapeuta či rehabilitační sestru nebo nemáte štěstí na kvalitního doktora, můžete si jen přát, abyste je nikdy kvůli vážnějšímu problému nepotřebovali. Knihu jsem nejprve poslouchala (zde doporučuji - nedělejte to, tato audiokniha se fakt nepovedla), ale už během poslechu jsem si ji musela koupit. Další úlovek do mé nijak rozsáhlé knihovny, protože zas není tolik knih, které bych MUSELA mít doma. Poslouchejte Petra Koláře, ale především poslouchejte svoje tělo.
Generalizace na zacatku knihy, tykajici se toho, jak dnesni rodice/matky vychovavaji, me dost rozcilovaly. Ale kdyz se PK posunul od dojmologie ke sve praxi, cetla jsem s velkym zajmem. Nejvice me zaujaly pasaze o ruznych druzich bolesti a zpusobech regemerace.
Pavla Koláře známe jako toho, ke komu jdou špičkoví sportovci, když mají nějaké chronické potíže. Já se na ni podívám z netradičního úhlu pohledu, protože jsem v ní jako rodič autistického dítěte objevil i mnohé poznatky právě pro nás, ačkoliv se v knize slovo "autismus" vyskytuje maximálně tak pětkrát. Jenže první půlka této knihy je pro nás, rodiče dětí s nejrůznějšími vývojovými poruchami jak stvořená. Srozumitelnou lidskou formou (jako kdybyste s Pavlem Kolářem seděli u piva) se dozvíte o propojení mezi vývojem pohybovým, komunikačním a duševním. Jsou tam vynalézavé způsoby, jak zanalyzovat nějaký konkrétní problém. Třeba s čím mohou souviset některé případy "nešikovnosti" a jak to odhalit, popř. jakým směrem zaměřit následné učení. A proč nemá smysl děti učit mluvit dřív, než zvládne určité fyzické úkony. Přečtení té knihy může ušetřit spoustu nervů i zbytečné práce a naopak nasměrovat správným směrem. Z toho vyplývá, že kniha určitě není jen pro rodiče, jejichž děti mají potíže s pohybem a motorikou, ale skutečně může být přínosná pro všechny. A na rozdíl od jiných knih se zde opravdu nemusíte soustředěně prodírat kadencí odborných termínů. To, co jsem napsal, se týká první poloviny knihy, ta druhá už je o něčem jiném (spíše o tom pohybu a nějakých těch specifických zážitcích z praxe Pavla Koláře).
Kniha Labyrint pohybu je rozhovorem Renaty Červenkové s předním českým fyzioterapeutem Pavlem Kolářem. Dotýká se různých otázek, které více nebo méně souvisí s lidským tělem a jeho vývojovými cestami. Rozebrány jsou různé aspekty lidského vývoje a názory na správné rozvíjení pohybového aparátu. Zajímavé jsou Kolářovi pohledy a zkušenosti z oblasti spojení mysli a těla a také spolupráce s vrcholovými sportovci, kde o úspěchu a neúspěchu mnohdy rozhodují detaily. Kniha nabízí myšlenky, které lze aplikovat do života v cestě za zdravím tělem, a to, jak co se týče sportu, tak odpočinku a možností léčby. Zkušenosti prof. Koláře z léčby a rehabilitace je věnován velký prostor, a to zejména probíráním různých příkladů potíží profesionálních sportovců i obyčejných lidí včetně některých vzácných případů. Kolář také rozebírá svůj pohled na někdy možná plané naděje na vyléčení některých pacientů a alternativu věnování úsilí na zařazení do normálního života i s postižením.
Obsahu knihy by možná více sedl jiný formát. Takto pojatý rozhovor znemožňuje věnovat se tématům více uceleně a do hloubky, naopak některým tématům se možná věnuje až moc (Kolářovo dětství nebo jednotlivé případy pacientů). Z knihy by se tak dalo při větší a lepší editaci a naučnějším stylem vytěžit mnohem víc.
O tom, jak vše funguje se vším, že když se změní jedna malá věc, může to významně (a nebo i málo) změnit něco jiného, že psychika je důležitá a další věci, co víme, jen je dobré si to uvědomit, připomenout a nebo na uvedených příkladech pochopit.
Vůbec ne špatné, čtivé, medicínské názvosloví vždy vysvětlené.
7/10
Musela jsem některé části přeskakovat, protože kvůli oslavným částem a názoru na výchovu bych jinak knihu odložila. Což by byla škoda, protože příběhy pacientů byly zajímavé. Líbil se mi popis provázanosti zdraví, psychiky a života vůbec. To je podle mě zásadní sdělení, které by se mělo dostat k co nejvíce lidem.
Tento víkend jsem si užila wellness pobyt a k tomu nesmí chybět zajímavá kniha. Protože řeším ted zdravotní problémy pohybového aparátu tato kniha byla dobrý výběr. Hodně zajímavé otázky ohledně lidského života, velice příjemné čtení, povídání o věcech, které nás trápí...
Pavel Kolář se s námi podělí o své zkušenosti a znalosti a už záleží na nás, jakou cestu si vybereme. Určitě jsem ráda za informace, které nás můžou obohatit...
Měla jsem ji rozečtenou asi půl roku a postupně dávkovala a vstřebávala, hlavně proto, že jsem musela na operaci plotenky.
Škoda že není víc takových komplexních pracovišť s tak šikovným panem profesorem.
V knize, hlavně ze začátku, je spousty odborných termínů, možná by bylo lepší trochu převést do,, srozumitelných,, slov.
I tak dávám 5* a budu se k ni vracet.
Autorka měla ukočírovat ego i slovník zpovídaného. A krátit a přepisovat do češtiny. Pak by to bylo mnohem lepší čtení. Bohužel to nezvládla. Je to takový oslavný text ve smyslu poslyšte a to mi řekněte, jak to děláte, že jste tak skvělý...
Tuto knihu by si měl bez rozpaků přečíst určitě každý z nás ...
Moc se mi líbí jak pan profesot zdůrazňuje naprostou propojenost všeho v organismu a na základě toho, že by měla být také maximální provázanost a spolupráce jednotlivých lékařských odborností.
Sama si moc dobře pamatuju jak při našich praxích se nás mnozí lékaři ptali jestli nechceme studovat něco pořádného ....
Kniha není vůbec jen o sportovcích, ale o dětech, jak je nepřetěžovat, ale vypěstovat v nich lásku k pohybu. Jak se naučit poznat a přijmout své limity. O poúrazových stavech, že tímto život nekončí, především však je potřeba těmto lidem dopomoci k co nejlepší kvalitě života. A také o stáří, že není vůbec žádnou výhrou přežít svůj život.
Nesmírně zajímavá kniha, pro mě zejména kapitoly o stresu, aktivním pohybu, stárnutí a umírání. Přiznám se, že jsem pár otázek ohledně péče o sportovce a jejich léčby přeskočila.
"Hluboký pád přivodí často největší štěstí." Shakespeare
"My totiž žijeme v nereálných představách, kdy smrt přijde, proto myšlenky na ni stále odsunujeme dozadu. Až příliš lpíme na tom, abychom byli silní, spokojení a pořád mladí. Člověk by si ale měl nastavit svůj život s vědomím toho, že tahle otázka jednou doopravdy přijde a že by ho neměla vyděsit ani zaskočit. Pokud to dokáže, nejspíš udělá určitou revizi svých aktivit. Najednou si totiž uvědomí jiný smysl a úplně jiné hodnoty."
Skvělá kniha podaná jako rozhovor s uznávaným českým fyzioterapeutem. Kniha je v první polovině náročnější na čtení pro uvádění odborných pojmů. Čtenář laik se v textu ztratí. V druhé polovině jsou však skvělé podměty k zamyšlení - např. jak zapojit tělesně postižené zpět do práce/společnosti; bolest nemusí mít zdroj v místě, kdy bolí; nebo zamyšlení nad smrtí (medicína prodlužuje léta dožití vs. mohla by spíš zkvalitnit léta pacientovi a ne je prodlužovat)
Kniha je neobyčejně zajímavá, pan profesor Kolář odborník na slovo vzatý. Nejzajímavější mi přišlo jeho vyprávění a skutečné příběhy z praxe. Kniha má i značný duševní přesah, který jsem tak úplně nesdílel. Ale třeba se tam ještě dostanu.
Teď se jdu učit žonglovat, to je jedna z načerpaných inspirací .. ;-)
Kvalitni rozhovor s velkou osobnosti nasi zeme. Tolik veci k zamysleni, dohledani, ...
U Pavla Koláře vidím jiný pohled a možná proto je taková kapacita ve svém oboru. Naprosto souhlasím s tím, že se děti zbytečně vozí do školy, s tím, že jeden lékař neví, co dělá druhý lékař se stejným pacientem, že se ve zdravotnictví nedívá na člověka komplexně, nehledá a neřeší příčinu, řeší jen důsledky v podobě dalších léků. U většiny lékařů je bohužel jejich povolání jen rutinní záležitost.
U Pavla Koláře vidím jiný pohled a možná proto je taková kapacita ve svém oboru. Naprosto souhlasím s tím, že se zbytečně vozí děti do školy, s tím, že jeden lékař neví, co dělá druhý lékař se stejným pacientem, že se zdravotnictví nedívá na člověka komplexně, nehledá a neřeší příčinu, řeší jen důsledky v podobě dalších léků. Zdravotní je u většiny lékařů bohužel rutinní záležitost, jen kapacity mají jiný, správný pohled.
Začátek mi úplně nesedl, ale od druhé kapitoly to byla opravdu zajímavá kniha o tom, jak vše se vším souvisí. A to nejen fyzické problémy s psychickými, ale třeba i klouby s vnitřními orgány, nebo sporty provozované v dětství s naším postavením. Prostě, že na vše je třeba dívat se komplexně, a že některé věci lze ovlivnit a že něco musíme přijmout. Jak je důležitý nadhled a taky míra s jakou sporty děláme. Sice je to náročné čtení, ale knihu doporučuji, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací.
Nic zajimavejsiho jsem v poslední době nečetla, hluboce mě některé pasáže zasáhly a hodne mi to otevrelo obzory, oci a myšlení v souvislostech. Vše je spojené se vším a bolest v daném místě neznamená, že tam je i problém. Profesor Kolář má široké povědomí a citlivě dokáže vidět nedostatky společnosti. Mě se kniha líbila
Omylem jsem si knihu koupila ve slovenštině, ale i tak jsem ji nemohla odložit. Velice zajímavá a čtivá. Pan Kolář je velmi inspirativní člověk.