Rozkaz zabít
James Dashner
Prequel úspěšné sci-fi série „Labyrint“. Ještě předtím, než byl ustaven ZLOSIN, ještě předtím, než Thomas vstoupil do labyrintu, zasáhly Zemi sluneční erupce a propukla nemoc, se kterou se lidstvo dosud nesetkalo. Mark a Trina přežili erupce, ale to se ukázalo jen jako rozcvička před hrůzami, které je čekají. Nemoc, která se projevuje agresí a šílenstvím, zachvacuje postupně celý kontinent, a nikdo neví, odkud se strašlivý virus vzal. Panují pochybnosti, že v tom mohl být něčí zvrácený zájem… Mark a Trina jsou přesvědčeni, že existuje způsob, jak zachránit ty, které nemoc ještě nezničila. Jejich cesta za lékem na erupci je ale trnitá. V zdevastovaném světě má každý svou cenu, a oni by byli nejcennější jako mrtví...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Sci-fi
Vydáno: 2016 , Yoli (ČR)Originální název:
The Kill Order, 2012
více info...
Přidat komentář
Pod nemožnost se začíst se rozhodně podepsat nemůžu, po krátkém prologu vás kniha vhodí do děje a akce střídá akci. Jen mě překvapilo, že tu prakticky nefigurují známé postavy a příběh se točí kolem zcela jiné skupinky. A jo, ty bojové popisy za chvíli omrzí.
Za mě fakt dobrý. Až mě překvapilo, jak moc jsem se bavil. Akce bylo dost a hrdiny jsem si oblíbil. Konec perfektně napsaný.
Z tohoto dílu jsem opravdu zklamaná. Čekala jsem, že to bude lepší, ale hrozně se celý děj táhl a nemohla jsem se pořádně dokopat to dočíst, nakonec jsem to teda zvládla. Jediné, co mi zde nevadilo, tak Teresa, kterou jsem v minulých dílech nemohla vystát. Ten konec jsem opět nečekala a to jsem Marka začala mít i celkem ráda.
Výborné osvětlení celého původu nemoci. Libilo se mi to. Pro fanoušky je tato kniha skvělý doplňující dílek báječné trilogie ! Ráda jsem se vrátila do tohoto světa.
Knižní série Labyrint se mi velmi líbila a po dlouhé době jsem si teda řekla ze bych mohla zkusit prequely. Řeknu to takhle špatné to nebylo ale nadšená jsem rozhodne taky nebyla. Příběh je trochu vytažený odnikud což způsobilo ze jsem s postavami tolik nesoucítila a do deje v podstatě nevplula. Začátek byl docela dobrý ale konec už jsem opravdu měla problém dočíst. Proste jsem postavy nemela čas poznat a proto se mi kniha četla špatně.
Labyrint mě jako knižní série velice uchvátila, ale tenhle první prequel se mi moc nelíbil. Sice nás vezme do úplného počátku (pokud si dobře pamatuji), ale ani k jedné postavě jsem si nevytvořila žádný zvláštní vztah. Na druhou stranu děj ubíhal rychle a to vidím jako plus.
Nedočetl jsem to, sorry, nešlo to... Jak se mi Labyrint celkem líbil, toto mi přijde, jako by to ani nepsal stejný autor, ale desetileté dítě - psal to stejný autor, že ano?
Jako milovník série Labyrint, jsem si prostě nemohla nechat ujít prequel. No a moje pocity? Hodně smíšené...
Od začátku je tam akce, akce, akce a ještě jednou akce, až do poslední stránky knihy. Nemohla jsem se do toho začíst, podařilo se mi to až někdy od 150 stránky, kdy ten příběh začal být zajímavý a napínavý.
Děj mi připadal někdy strašně zdlouhavý, některé části byly zbytečné, postavy nebyly nějak promyšlené a některé jejich chování bylo zcela nepochopitelné.
Dozvěděli jsme se v tomto dílu, proč vznikla Erupce a Raplové a důvod toho vzniku mě tedy fakt zaujal a donutil mě přemýšlet, jak je možné, že vláda v roce 2028 dokáže vymyslet a vytvořit umělý virus, který měl důvod, jaký měl.
Za mě knížka nakonec byla opravdu fajn. Konec byl hodně smutný a to, co se dočtete v epilogu mě zaskočilo a překvapilo.
Těším se už na druhý díl, co se bude odehrávat ve ZLOSINu, kde bude samotná Tereza s Thomasem a jejich budování Labyrintu.
Této knize dávám 3,5*/5*.
Knihu jsem si užila, je napsaná čtivě, akce střídá akci, takže příběh rychle odsýpá. Co mě u této série moc nebaví a to nejen v tomto díle, jsou popisy rvaček, soubojů a útěků před nepřáteli...Zkrátka nepotřebuju vědět, kdo kam koho kopl nebo praštil, zdržuje to od zajímavějšího děje, dialogů atd. Nejvíce mě zajímaly a bavily vzpomínky Marka na dobu, kdy celé to peklo začalo. Je to zase něco jiného než trilogie Larbyrint, jak postavami, které je snadné si oblíbit, tak prostředím.
Nechybí ani překvapivé momenty s návazností na Labyrint.
No, nějak vám nevím. Je pravda, že za půlkou už mě nebavil číst detailní popis soubojů, kdo koho a kam kopl, kdo koho kam kousl a čím koho kdo udeřil. Za tím veškerým, detailně popsaným, bojem o přežití se táhlo vlákénko příběhu. Postavy jsem si celkem oblíbila. Ale přiznám se, že jsem pořád čekala na nějakou akci, nějaké větší návaznosti k Labyrintu. Bavily mě vzpomínkové části. A konec. Konec byl fajn. Jinak mám dojem, že autor tak nějak pořádně nevěděl co psát, tak knihu vyplnil sáhodlouhým popisem událostí. Snad bude druhý díl lepší.
Super. Dalo to odpovědi na hodně otázek.
Jenom by mě zajímalo jestli JD zamýšlel tu podobnost s aktuální situací.
Od knížky jsem čekala trochu víc. Skoro celou dobu jsem si říkala, kde jsou teda ti staří známí :-D
Určitě by si měl tuhle knížku přečíst každý, kdo má spoustu otázek po sérii Labyrint.
Nicméně se opravdu jedná o doplnění informací, a i když se v příběhu pořád něco děje, nestrhlo mě to tolik, jak jsem myslela.
Hodnotím jako průměr ;-)
První prequel. Chvilku jsem si musel zvykat na jiné postavy, ale po pár kapitolách už to bylo v pohodě. Vždycky mě zajímalo, jak to bylo před. A tady je vysvětleno. Teresa, vir erupce. Super.
Slátanina.
Komerční účelovka.
Je mi líto, ale opravdu nerozumím zdejším komentářům. Většině z nich.
Postavy jsou jalové, přes nucený přebytek akce a zoufalý nedostatek slušných dialogů ani není čas si některou z nich oblíbit nebo s nimi soucítit (možná proto tam jsou neustálé popisy toho, jak zkroušeně, ublíženě a raněně se která postava zrovna cítí). Jedna z postav se mi vyloženě znechutila, když ohnula rožek v knize, kterou četla – sorry, to se prostě nedělá :-D
Hned od začátku je tam jedna akce za druhou. Kdo kam dostal kopanec, jak mu to oplatil, kterou ruku k tomu použil…a samozřejmě co si o tom myslel.
Už dlouho jsem nečetla knihu, kterou bych považovala za ztrátu času.
Takový konec jsem nečekala. Celkem jsme doufala, že tam bude víc Thomas, ale jinak knížka byla skvělým doplňkem k sérii Labyrint a doporučuji všem, kterým se líbil Labyrint.
Kniha prekonala moje očakávania. Myslela som si, že to už bude len niečo také nasilu a narýchlo zbúchané, na čom by autor zarobil. Ale nie. Krásne to vysvetlilo množstvo nezodpovedaných otázok a verím, že na množstvo ďalších zodpovie 2. prequel tejto knižnej série. V knihe bol naozaj len veľmi kratučký úvod a hneď autor vrhol čitateľa do akcie, z ktorej už nebolo úniku až do konca knihy, takže sa to čítalo ľahko a rýchlo. Výborné a odporúčam.
Od Jamese Dashnera jsem četla již všechny díly Labyrintu, kde už byl Thomas, Teresa, Newt, Alby a další. Viděla jsem i dva filmy, Labyrint: Útěk a Zkouška ohněm. Jak filmy tak i knížky se mi líbily a tak, když jsem viděla od něj další dva díly s Labyrintem, jsem si je musela koupit. První prequel na Labyrint byl s jinými postavami, než ten původní. Byl tam nějaký Mark, jakožto hlavní "hrdina". Smysl knihy a děj byl tak trochu podobný, jako u série Labyrint s Thomasem, ale od postav se velmi lišil. Také tím, co se tam dělo. Nešlo o labyrint jako takový, ale o to dostat se pryč z města, kde se lidé nakazili Erupcí a stávali se z nich raplové. A také o záchranu jejich přátel Laury, Deedee a Triny, které unesli z města. Dashner má super styl psaní a také dost poutavý, takže nehrozí, že by vás celá kniha nudila. Byly občas nějaké pasáže, které mi přišly nudné, opakující se nebo zbytečné, ale to je snad skoro u každé knížky. Není jich moc, které by mě "posadily na zadek" od začátku do konce.
Nutně, ale opravdu nutně jsem potřebovala tuhle knihu po přečtení Labyrintu. Ale nejsem si jistá, jestli nejsem spíš zklamaná. Ano, jsem ráda, že vím, jak to vzniklo. Ale čekala jsem něco víc. Čeká na mě druhý prequel, tak snad bude lepší.
Autorovy další knížky
2014 | Labyrint: Útěk |
2015 | Vražedná léčba |
2014 | Spáleniště: Zkouška |
2016 | Rozkaz zabít |
2015 | Labyrint (1.-3. díl) |
Kniha mi přišla jako jedna z lepších z celé série a myslím, že je zábavná i sama o sobě. Děj je dynamický a kniha se čte rychle. Apokalypsa je jedna z realističtějších a rozhodně děsivá