Ľahká fantastika
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 2. díl >
Plochozemi hrozí nezadržateľná zrážka so škodoradostnou červenou hviezdou a zachrániť ju môže len jediný človek - neschopný a zbabelý čarodejník Vetroplaš, ktorého naposledy videli v okamžiku, keď prepadol cez okraj sveta...
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2005 , TalpressOriginální název:
The Light Fantastic, 1986
více info...
Přidat komentář
Tuhle knížku mám ještě radši než Barvu kouzel. Opět jde o napínavý, naprosto originální fantasy román, napsaný s jemným vtipem a perfektně přeložený. A navíc tak krásně končí :).
Lehké fantastično od Terryho Pratchetta bylo pro mě opět velkým dobrodružstvím plným fantazie, originality a nezaměnitelného humoru. Autorova schopnost kombinovat satiru a komediální situace s propracovaným světem Zeměplochy mě opravdu baví, a musím přiznat, že jsem se při čtení často nahlas zasmál. Je to teprve má druhá kniha od Pratchetta, takže si na jeho specifický styl a spletité dějové linky teprve zvykám – a občas jsem se v ději trochu ztratil. I tak je ale příběh velmi poutavý a těším se, až se ponořím do dalších dílů této úžasné série!
70%
Nakoniec som vlastne rád, že som Zeměploše nedal po prvej knihe vale - prišiel by som totiž o kopu srandy.
Z väčšej časti všetko stojí na skvelom barbarovi Cohenovi, avšak príbeh ako taký sa tiež podaril a už to celé pôsobí menej gulášoidne.
Za istým turistom mi bude aj kúštik ľúto, no už teraz sa teším na ďalšiu oddychovou z tohto sveta. Čosi mi hovorí, že to bude mať stúpajúcu tendenciu.
Viac Smrťa!
Výzva - Kniha, jejíž postava pracuje v knihovně.
Počítá se vůbec do výzvy, když o Knihovníkovi je zmínka ve zhruba dvou odstavcích? Každopádně - krásně švihlé a absurdně humorné povídání o tom, jak Mrakoplaš ke svému Zavazadlu přišel. A mimochodem jen tak zachránil Zeměplochu před srážkou s rudou hvězdou.
Bohužel tak dlouho jsem se nedokázal do příběhu začíst, až jsem zjistil, že jsem na konci... Jedna z těch, které znovu do ruky vezmu až za hooodně dlouhou dobu.
Lehké Fantastično pokračuje ve stylu Barvy Kouzel v nespoutaném absurdnu, kdy vtip má větší prirotu než příběh, tato kniha nabízí přece jen nějakou hrozbu a napětí. Velký upgrade je i to, že se z naší dvojce stává skupina, zejména Cohen září ve všech humoristických přestřelkách. A celkově tato duologie nabízí fajn úvod do zeměplochy, tady se nám představily trollové, trpaslíci (do jisté míry) a víc obecné mytologie. Zeměplocha nestartuje na jedním, ze svých vysokých bodů, přesto je to kvalitní a velmi vtipné čtení.
(SPOILER)
85% - "Nikdo nevěděl, co by se stalo, kdyby někdo vyslovil jen jedno z osmi Velkých zaklínadel, ale většina zasvěcených se shodovala v tom, že nejlepší místo, odkud by se to dalo pozorovat, by byla vedlejší galaxie."
Lehké fantastično začíná přesně tam, kde skončila Barva kouzel - u Mrakoplaše padajícího z Okraje Zeměplochy vesmírným prostorem. A u Dvoukvítka na palubě vesmírné lodi Mocného poutníka. Jenže jelikož se Mrakoplašovi kdysi na Neviditelné univerzitě uhnízdilo v hlavě jedno z Velkých zaklínadel knihy Oktávo, kterou si kdysi zřejmě zapomněl Stvořitel odnést s sebou, a takové zaklínadlo odmítá přijít k úhoně, může se kolkolem pozměnit prostor a čas a pak se nešikovní potulní mágové a jejich kamarádi turisté ocitnou třeba v lese s mluvícími stromy a opuštěnou perníkovou chaloupkou. Všichni mágové Zeměplochy jsou osmému Zaklínadlu, potažmo Mrakoplašovi na stopě, ale ten záhadně uniká se stejnou lehkostí, s jakou před něj Terry Pratchett vrší další a další barvité a neotřelé překážky. A tak se s dvojicí přátel a nerozlučným Zavazadlem ze dřeva Myslícího hruškovníku čtenář proletí oblohou na druidském kameni, společně se stárnoucím hrdinou Barbarem Cohenem zachrání obětovanou dívku Bethan, navštíví sídlo Smrtě a jeho adoptivní dcerky Ysabell a bude svědkem toho, jak Dvoukvítek zasvěcuje jezdce apokalypsy do složité karetní hry, spřátelí se s kamennými trolly či zažije fanatismus hvězdonošů a paličů knih a pobude si v obchůdku s tajemnými předměty cestujícím vesmírem. A zatím se pletichářský mág Trémon z Neviditelné univerzity snaží využít hrozivě se přibližující Rudé hvězdy a ovládnout Zaklínadla. Hvězda se blíží a Zaklínadla musí být řečena v ten správný okamžik...
Autorova fantazie je nevyčerpatelná a to množství míst, situací, postaviček a hlášek sice není úplně nezapomenutelné, ale rozhodně pobaví.
O dost lepší než Barva kouzel.. Mělo to děj a spád a plno vtipných hlášek.. prostě Zeměplocha..
Pořídila jsem si limitovanou sběratelskou edici a jen škoda, že není pár ilustrací uvnitř knihy..
Druhá knížka od Pratchetta, opět skvělá. Říkám si, že to musel být super člověk ten Terry. Ten smysl pro humor, dělá si srandu z života, na skvělou fantazii. Těším se na další knížku.
Jedná z nejlepších knih autora. Humor je fajn,příběh mě baví. Nemohu této knize nic vytknout. 10/10
"Podívej... žádný opravdový druid, který má jen kousek sebeúcty v těle, neabsolvuje celý ten složitý rituál s trumpetami, procesím, vlajkami a bůhví čím, jen proto, aby nakonec zapíchl nůž do kytky narcisů nebo ošatky švestek! Musíš se smířit s tím , že když to zbavíš balastu jako je zlaté jmelí, požehnané přírodní cykly a tak, dostaneš se buď k sexu nebo násilí, ale většinou k jejich směsce!
K jeho úžasu se Dvoukvítkovi roztřásly rty. Dvoukvítek se nedíval na svět jen růžovými brýlemi, ale co bylo mnohem horší, on ho vnímal růžovým mozkem a poslouchal růžovýma ušima."
Opáčko do Čtenářské výzvy. Skvělé k umývání oken. Už jsem si zvykla i na pana Kantůrka jako interpreta audioknihy. Chce to hodně soustředění a trpělivosti, pak je to fajn...
4/3
Při každém čtení najdu něco nového a vtipného.
"Vesmír, tvrdili, existoval díky vyváženosti čtyř základních sil, které nazývali Nadpřirozeno, Přemlouvání, Nejistota a Nasranost"
Něco k Zavazadlu:
"Pozoruje tuhle zeď," řekl. "Podívej, proto si nás vůbec nevšímá. Dívá se na tu zeď.."
"No ano, teď už to taky vidím, "uklidňoval ho Bezbrada. "Samozřejmě, pozoruje tu zeď těma svýma malýma očkama a -"
"Nemluv jako idiot, žádný oči přece nemá," štěkl na něj Cohen.
"No promiň, promiň," omlouval se Bezbrada rychle."Pozoruje tu zeď bez očí, promiň."
Lehké fantastično navazuje tam, kde Barva kouzel končí. Bylo to podle mého o malinko lepší.
Na rozdíl od Barvy kouzel je tady příběh spojitější a ucelenější, což je jednoznačně dobře. Bavil mě barbar Cohen a do mé přízně se povedlo vetřít i Mrakoplašovi. Některé hlody mě opravdu pobavily a provedení audioknihy bylo super.
Co mi v průběhu stále vadilo bylo přesouvání postav po Zeměploše, jak se zrovna hodí s libovolně absurdním vysvětlením.Nevím proč, ale připadá mi otravné i cokoliv, co se týká A'Tuin, sice toho znatelně ubylo, ale i tak.
Hodnotím výš, než Barvu kouzel, ale k něčemu, co bych si opravdu užíval i Lehké fantastično má daleko. Zatím jsem neodhalil důvod masové popularity Pratchettových knih. Tady byly náznaky skvělosti, které pokud by tvořily větší část knihy by z toho mohly udělat opravdu dobré čtení. Zatím nevidím víc, než ničím nevyčnívající, ač dost specifickou knihu. Určitě dám Zeměploše ještě šanci, ale zatím nepřesvědčila.
Naprosto skvělý díl, dokonce mě bavil víc než první. Mrakoplaš i Dvoukvítek jsou super postavy a i ostatní jako Cohen a samozřejmě Smrť jsou k popukání. Několikrát jsem se smíchy málem počůrala :) těším se na další příběhy ze světa Úžasné Zeměplochy
Tento díl se mi líbil o moc víc, než Barva kouzel. Konec byl i trochu doják :-) Těším se na další.
Cestování Mrakoplaše a Dvoukvítka pokračuje. Mrakoplaš opět utíká z jednoho dobrodružství do druhého (ne, že by o to stál). Na rozdíl od Barvy kouzel se zde objeví několik postav, které se vyskytnou i v dalších dílech. Je tu už přímá návaznost na budoucí dějové linie. Pěkné zakončení příběhu za doprovodu typického autorova humoru.
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Lehké fantastično? Těžké fantastično! Fantazie je zde opravdu přehršle, možná mi to přišlo až příliš. Myslím si, že první kniha série byla lepší co se příběhu týče, ale v této druhé knize dominuje hlavně humor a již zmíněná fantazie. Nejvíce mě ale zaujal konec. Ten mě svým způsobem tak nějak i dojal. Lehce.