Lakomec
Molière (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433976/bmid_lakomec-xWJ-433976.jpg
4
4451
4451
Jedno z vrcholných děl francouzského klasicismu. Lichvář Harpagon, hlavní postava této hořké veršované komedie, se stal synonymem pro lakomce. Ale ani jeho rodina neoplývá skvělými charaktery. V moderním překladu V. Mikeše.
Přidat komentář
No, neviem úplne ako takéto kratučké dielo hodnotiť. Poviem to takto, nebolo to najhoršie (ehm,ehm Hamlet), ale zase kvôli hlavne tomu, že je to krátke tak som sa nevedela do toho vžiť. Postava Lakomca bola zaujímavá a páčilo sa mi, že mal všetky charakteristické črty lakomeho človeka. Ale môj najväčší problém s týmito krátkymi dielami je to, že mi to po väčšine príde absurdné. Inak lakomec sa čítal jednoduchšie ako Hamlet a celkovo si myslím, že jazyk bol prístupnejší.
Nadčasová knížka se skvěle vykreslenou charakteristikou hlavní postavy a skvělým tématem, které vládne i dnešní společnosti - peníze. Jediný důvod proč nedávám plný počet hvězd je, že vztahy mezi postavami mi přišly občas složité, takže mi trvalo nějakou chvíli děj dobře pochopit. Ale pokud si, stejně jako já, plánujete vybrat Lakomce do vaší povinné maturitní četby, můžu ji doporučit.
Knížka nrbyla špatná, ale divaelní zpracování je prostě lepší. I když k maturitě to není špatné.
Škoda, že tohle byla povinná četba už v sedmé třídě, takže mi trvalo dlouho, než jsem se zbavil mírného odporu, který ve mně "Lakomec" zanechal. Je to skvělá, nadčasová divadelní hra s velmi symbolickými postavami, o kterých se mluví v různých kontextech dodnes. Styl psaní je pro mě jediná obtíž, ale co čekat od 17. století? "Lakomce" doporučuju pro charakteristicky ironický humor a i za konec, ten se mi líbí z celé knihy asi nejvíc.
Nemyslela jsem si, že by mě knížka nějak zaujala, ale nakonec se mi i dost zamlouvala. Rychlé a pohodové čtení.
Měl jsem Lakomce ze své dávné středoškolské četby zafixovaného jako násilně humornou a charakterově nevěrohodnou hru, u které jsem nechápal, jak ještě může někoho oslovovat. Takže, když jsem si minulý týden její rozhlasovou adaptaci na Vltavě pustil, určitě jsem nebyl ve stavu zvláštního očekávání. Ale byl jsem příjemně překvapen, k čemuž zřejmě přispělo právě i povedené zpracování – ten Trojan je fakt dobrej, to je prostě marný. :-)
Nejvíc mě pobavil dialog, ve kterém Harpagon zasněně mluví o voze a Valér o koze, tedy přesněji: když Harapagon básní o své truhlici a Valér o své milé – to bylo vtipné! A (před)poslední roztomilé scéně mnohých setkání chyběla snad už jen kakaová skvrna velikosti mexického dolaru. :-))
Molière je můj oblíbený autor a mám ráda jeho satirické komedie kritizující francouzskou společnost 17.století. Lakomec patří k jeho nejslavnějším divadelním hrám, která si bere na mušku lakotu, licoměrnost, podlézavost, neupřímnost, sobectví a další nelichotivé vlastnosti člověka. Harpagon se stal právem synonymem pro chorobnou hamižnost. Ráda jsem si při 400.výročí narození autora toto dílo připomněla a určitě to nebylo naposledy.
Lakomec Harpagon je zaručeně nejzábavnější postavou Molièrových her. Velmi zábavná ve své nízké hamižnosti a vyhroceném skrbličství. Ve většině Molièrových her mě postavy nechávaly chladným, čož samozřejmě snižuje požitek z díla. Nemluvě o tom, že autorovy hry bývají schématické. Ozvláštní je tedy jen práce s řečí a roztodivnost postav. Misantrop však stále vede.
Hamižnost a sebeláska,
Stojí proti dobrým důvodům!
Sobeckost a hrabivost,
Vzdoruje rozehraným oklikám!
Kdo se kam dobývá?
Kdo co hraje?
A kdo vyhraje?
Sobecký, hrabivý otec trápí své potomky a těm zas pro změnu chybí respekt k vlatním rodičům … Moliére odhaluje neřestI nejenom tehdejší společnosti, dokonale vystihuje to negativní v naší, lidské povaze … a jakoby navzdory tomu, že píše o tom negativním v nás, nebo možná právě proto, nás diváky … baví!
Moliérova hra je dokonalou fraškou zesměšňující pokrytectví … komické momenty – resp. smích je totiž tou hlavní, nedílnou a neodmyslitelnou součástí jeho pojetí divadla .
A tak po čertech vynalézavý a intrikánský, vyčítající, paranoidní, a hlavně neuvěřitelně lakomý pán Harpagon, jehož nejmilejší činností je přehrabování a počítání penízků, rozehraje hru plnou intrik a nástrah (hlavně pro mladou romantickou lásku jeho dětí), aby ukázal, jak lakota a chamtivost brání lásce a ničí mezilidské vztahy (které ostatně pro Harpagona vůbec nic neznamenají).
A my, diváci, tak budeme svědky výborné situační komedie … odhalující pravdu … o jedné nepěkné lidské vlastnosti – totiž, hamižnosti!
„HARPAGON. Bez věna!
VALER. Máte pravdu; to slovo zacpe ústa všemu a všem. Bez věna! Rád bych věděl, jak vzdorovati takovému důvodu?
HARPAGON (stranou, směrem k zahradě). Ó běda, zdá se mi, že slyším štěkot psa. Dobývá se snad někdo na mé peníze?“
…
ELISA. Jaké to žerty, Valere, že s ním takto mluvíte!
VALER. K čemu jej roztrpčovat, takto lépe k cíli dojdeme. Odporovati okázale jeho smýšlení, tím bychom si všecko pokazili; jsouť povahy, které nestrpí odporu, vzdorné povahy, jež každá pravda plaší, které stále narážejí o přímou cestu rozumu, a které lze jen oklikami dovésti, kam směřujeme. Pozor, tvařte se zatím, jako byste souhlasila s ním, a dojdete lépe k cíli a…“
Intriky a okliky je prostě potřeba rozehrát, a to na všech frontách … jinak by totiž mladá láska stojící proti lakomství a hrabivosti nejspíš nikdy nezvítězila :-)…
PS: nemůžu jinak než 5* ... mimochodem, milí maturanti, tohle je dobrá volba! ... krátké, lehké, příjemně komické! ... navíc, to důležité - lehce identifikovatelné, snadno odhalitelné ... řekněme, přímo do očí bijící! :-)
Sice povinná četba, ale na to z jaké je doby, byla prostě svěží. Na konci bylo i pár pasáží, které mě rozesmály a to mám u knih vždy velice ráda :). Dokonce mě pár zvratů i velice překvapilo, až si člověk říká, že to není možné, jak se vše semlelo.
Člověk při čtení nesmí zapomínat na dobu a kontext psaní. Je to prostě divadelní hra doby, kdy mělo divadlo jen dvě polohy. Tragédii a komedii.
Klasika je to moc hezka. Uz by to ale chtelo asi "oprasit," slovum zanedlouho nebudeme asi rozumet. :D
Mne ta "starocestina" malinko zavazela, ale jen malinko.
Podobne s Goldonim, ktery se mi jevi o chlup lepsi.
(SPOILER) Tuhle knížku jsem četla jako povinnou četbu a líbila se mi. Bylo to zase úplně něco jiného než dnešní literatura. Harpagon je vykreslený jako dokonalý padouch i když si jeden myslí že horší být nemůže, na další stránce se ukáže jak jsme se pletli, avšak nutno dodat že takhle podobně to vypadalo ve francii, v 17. století kde se děj odehrává. Určitě tuhle knihu doporučuji
Dlouho jsem se k této klasice odhodlával, nicméně velmi příjemně mě překvapila. Zábavné dialogy, zajímavé postavy, svižný děj a překvapivé vyvrcholení ukazují proč byl Moliére mistrem svého řemesla.
Hvězdami nehodnotím. Klasiky nejsou, jak vidím, pro mě. Přečteno skrz čtenářskou výzvu.
Četla jsem v rámci seminární práce.
Knížka je přečtená raz dva, ale co víc - ty zábavné dialogy jsou prostě k nezaplacení!
Láska a rodina jde stranou, jenom ty penííízky!!! Klasika, která se bude hrát pořád️️️️
Harpagonův monolog mluví za všechno: (ono už i jméno Harpagon :P )
"... Ach, peníze, penízky, vy moji zlatí drahouškové! Vzali mi vás! Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec! Nemám už, co bych na tomto světě pohledával! Bez vás nemohu žít! To je hotová věc, prostě nemohu! Umírám, jsem nebožtík, jsem pod drnem. Copak se nenajde někdo, kdo by mě vzkřísil? Kdo by mi vrátil mé drahé peníze nebo aspoň mi řekl, kdo mi je vzal?..."
P. S. Když večer sedíte a posloucháte rádio a nějakou náhodou tam uslyšíte "Molièrova" Lakomce :) https://www.youtube.com/watch?v=6kNj7Tda6Gs
Není větší klasiky než Moliérův Lakomec. Miluje tenhle příběh a upřímně, asi každý z nás někdy potkal takového harpagona.
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivostAutorovy další knížky
| 2008 |  Lakomec |
| 2006 |  Tartuffe |
| 1952 | Zdravý nemocný |
| 1978 | Don Juan |
| 1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Pro upřesnění, hodnotím 4,25*.
Tohle byla skvělá četba. Někomu se sice možná divadelní hry čtou obtížněji, ale mně tenhle styl podání textu nevadí. Příběh je poutavý a zajímavý, dokáže si čtenáře k sobě připoutat. Postavy jsou krásně vykreslené a vy nebudete mít problém s tím je charakterizovat. Děj obsahuje hodně vtipných až absurdních chvil, ale to se mi líbilo. Je tu také zakomponována spousta krásných myšlenek pomocí témat, která se tu rozebírají – lidská povaha, zaslepenost penězi a obecně posedlost hmotnými věcmi (což všichni víme, že není to, o čem život je). Kniha mi přijde stále velmi aktuální a má přesah do dnešní doby. Za mě tedy k maturitě ideální a nezávazného přečtení určitě taky nebudete litovat.