Lakomec
Molière (p)
Jedno z vrcholných děl francouzského klasicismu. Lichvář Harpagon, hlavní postava této hořké veršované komedie, se stal synonymem pro lakomce. Ale ani jeho rodina neoplývá skvělými charaktery. V moderním překladu V. Mikeše.
Přidat komentář
Kniha mne pobavila. Čekala jsem, že se mi líbit nebude a opak byl pravdou. K maturitě doporučuji!
Určitě zavítám i do divadla! Nemůžu se dočkat.
Naprosto dokonala, humorna, krasne napsana kniha! Myslenka super, kolikrat se i clovek zasmeje a vyber slov? Naprosto genialni. K Lakomci se rada vracim, je to uzasne dilo, ktere by si mel precist snad kazdy, i ten, kdo nema rad klasiky :))
Strašně jsem se bavila, musím říct, i přestože byli tragédie přisuzovány vyšší vrstvě a komedie psány pro pracující lid baví mě komedie o trošku víc.
Velice úsměvné a humorné dílo, které, si myslím, stojí za přečtení. Krásné ztvárnění a personifikace neřesti "lakomství" v podobě Harpagona, jehož předmětem zájmů není nic jiného než jen peníze a bohatství. Knížka má poměrně jasné poselství - chamtivost a honba za penězi v konečném důsledku ničí člověka a nejen jeho. Může být nakonec takový člověk doopravdy šťastný?
Tak tohle byla humorná, příjemná jednohubka. Kolikrát jsem se i v duchu zasmála. Lakomec má moc hezkou myšlenku, sice ne úplně hlubokou - nebo alespoň tak není podaná - ale mám z toho pocit, že to tak je schválně. Konec je velmi divadelní, proto ho knize odpouštím.
(4,5*)
Knihu hodnotím co se týče povinné četby a neporovnávám ji s knížkami, které normálně čtu, ale musím říct, že Lakomec se mi hrozně moc líbil a byl krátký a podle mě i jednoduchý na popis děje, takže k maturitě moc doporučuji.
Mám docela živou představivost, úplně jsem viděla scénu a herce na jevišti... Hru jsem četla hlavně do Výzvy, ale docela se mi to líbilo. Zase jsem zkusila něco jiného než thrillery.
Dielo ma milo prekvapilo - je krátke a výstižné. Úprimne, trochu ma ale sklamal urýchlený koniec.
Lakomce mám ráda. Je to jedna z těch her, které znám, ačkoliv jsem ji doposud neměla přečtenou ani jsem ji neviděla v divadle. Ale probírali jsme to ve škole a pouštěli si ukázku z inscenace s Donutilem coby Harpagonem. A nějak mi to zůstalo v paměti. Dokonce mi ani nevadí Deus ex macchina. :)
Opakované setkání s tímto dílem. Poprvé na střední škole, poté v divadle i v televizi, nyní ve stáří pro osvěžení. Potvrdilo se mi skvělé vyobrazení skrblictví a lakoty, propadnutí penězům na úkor všeho. V tom je toto klasické dílo opravdu mistrné. Bourání představ o nutné poslušnosti dětí je na svou dobu také přínosné. Závěr se mi opět nelíbil. Doporučuji všem přečíst či vyslechnout si Harpagona. Jeho ztvárnění je věčné, zábavné a zároveň i odpuzující. To ostatní současnou generaci již tak neosloví.
Musím říct, že jsem se toho vážně bála, knihu jsem musela číst jako povinnou četbu a jediná recenze, kterou jsem si vyslechla nebyla vůbec hezká :D. Já jsem byla ale nadšená a přečetla ji za jeden večer. Bylo to svižné, čtivě napsané, přiměřeně napínavé a ne úplně odhadnutelné. Prostě nádhera a určitě bych se ráda podívala i na divadelní zpracování!
Kniha se mi moc líbila. Přečetla jsem ji jedním dechem. Je to klasika, kterou by si měl přečíst každý.
Na úvod bych chtěla napsat, že jsem se sama rozhodla přečíst si mezi tou haldou knih i ty známé kousky, abych věděla o co se jedná. Tuto knížku bych ale nejraději nehodnotila vůbec. Buď jsem na ni moc mladá, nebo čtenářsky nevyzrálá. Možná bych si z toho vzala víc, kdybych zapátrala v historii a trochu víc se seznámila s Moliérem jako takovým, protože jinak mi obsah příjde jednoduchý a tak nějak bez chuti a bez zápachu. Možná to byl na svou dobu poklad, nebo mi něco uniklo...
Pěkné nadčasové díla a důkaz toho, že peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Jen ten konec byl trochu zkrácený a zklamáním, Bůh lezl ze stroje dost neohrabaně.
Chronicky známe povinné čítanie zo stredných škôl. Určite nie je na škodu zoznámiť sa s dielom ako mládežník, ale na to, že peniaze a ich zháňanie nie sú zmyslom života, musí prísť každý sám...
Knihu jsem četla jako povinnou četbu na střední škole, nyní bych asi hodnotila jinak. A tedy jak se v knihovně uvolní,půjdu do ní znova
Další důkaz toho, že v povinné četbě jsou skvělé kousky! Lakomec je krátké drama, které ukazuje jednu z nejhorších lidských vlastností a to (překvapivě) lakomost. Příběh mě bavil, měla jsem to přečtené na jeden zátah, konec se mi líbil a za mě největší bonus, neztrácela jsem se v postavách! Pět hvězd nedávám z toho důvodu že stále více miluju Sluhu dvou pánů, jinak za mě ale skvělé a doporučuji!
Jedna z nejlepších knih povinné četby. Každý vidí podstatu rodiny v něčem jiném někdo v majetku a dědictví jiný v lásce a vztazích. Výborná, humorná kniha! :)
Po této klasice sáhnu pokaždé, když si chci užít, pohodový večer. Humoru a až tragikomických pasáží, je v ní vážně dost. Stejně i tak, spousty věcí na zamyšlení...
Lakomce rozhodně doporučuji. ; )
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivostAutorovy další knížky
2008 | Lakomec |
2006 | Tartuffe |
1952 | Zdravý nemocný |
1978 | Don Juan |
1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Má oblíbená hra od Moliéra! I když jsem vždy tento kousek viděla jen jako televizní inscenaci (chvalořečte pana Preise!) nebo divadelní představení, vždy mi vykouzlil úsměv na tváři. Musela jsem ale přečíst originál! Tedy...přečíst.. Propadla jsem audioknihám, no! Snad se to počítá :) I když je konec jak vystřižený z kolumbijské telenovely (nebo jsou kolumbijské telenovely jak vystřižené z Moliéra...?), tak je to pořád velice líbivé dílo, které by nemělo minout nikoho, kdo zbožňuje komedii a trochu té klasiky.