Lakomec
Molière (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433976/bmid_lakomec-xWJ-433976.jpg
4
4451
4451
Jedno z vrcholných děl francouzského klasicismu. Lichvář Harpagon, hlavní postava této hořké veršované komedie, se stal synonymem pro lakomce. Ale ani jeho rodina neoplývá skvělými charaktery. V moderním překladu V. Mikeše.
Přidat komentář
Dobrá klasika. Příběk byl dobrý, postavy též, styl mluvy... Jen nechápu ten konec, nijak dobrý, ani poučný, nevím. Přesto se mi kniha moc líbila. Pro divadelní hry mám prostě slabost.
Naprosto dokonalé dílo :-). Přečteno jedním dechem, obsahuje i jisté napětí ... jedinou velkou výtku mám k seznamu osob na začátku e-knihy: obsahuje spoiler!! Tím, že jsem si přečetla, kdo je kdo, připravila jsem se o jednu velkou pointu!! NEDOPORUČUJI ČÍST DOPŘEDU SEZNAM OSOB!!!
Výborná komedie, která je populární již několik století. Řekla bych, že by si ji měl v životě každý alespoň jednou přečíst.
Hra byla sice místy vtipná, hrozně se mi ale táhl děj, vše se stalo až ke konci knihy.
Příběh o lakomém Harpagonovi, pro něhož jsou peníze a bohatství důležitější než cokoliv jiného, mě velmi překvapil (v kladném slova smyslu). Není to klasická nudná kniha zařazená do povinné četby. Je nadčasová a poučná.
Krátká zábavná knížka, která se dá s Harpagonem dobře zasadit i do dnešní doby. Moc se mi líbil konec.
Postavy v knize jsou velice zábavně napsány a to vytváří spoustu zajímavých a vtipných situací. Konec knihy je dobrý, což je u komedie očekávatelné, ale stejně je škoda, že zápletka a konec, nebyli trošku propracovanější.
Lakomce jsem přečetla jako úplně první svoji knihu k maturitní četbě a byla jsem velmi překvapená, že povinná četba nemusí nutně znamenat nudné proslovy osob, které nedávají vás absolutně nezajímají. Po dočtení jsem opravdu nevěřila tomu, že se mi tato kniha líbila.
Další ze světových klasik přečtená, ale vidět ji na prknech by bylo možná o něco lepší. Ve druhé polovině se událo skoro všechno a slavná postava Lakomce se nepoučila a byla hamižná dál... Avšak co se týče komediálnosti a žertu, stále u mě vedou jiná díla.
Poslech této "jednohubky" jsem si opravdu užila, a to nejen díky přednesu S.Neumanna (Harpagon), V.Brabce(Harpagonův syn), S.Zázvorkové(Rozina) a dalších. Nadčasový příběh o lichváři, jehož popis by se hodil na hodně lidi i v dnešní době.
Měla jsem období, kdy jsem četla výlučně divadelní hry. A hru Lakomec považuji za jednu z nejzdařilejších.
Tři čtvrtiny knihy byly v podstatě o ničem, vše zadání se odehrávalo v posledních 10 stranách.
Komedie se mi líbila především díky komičnosti a nadsázce objevující se v celém díle. Překvapivý konec už jen třešničkou na dortu. Přesto se mi ve srovnání s jinými autory této doby komedie líbila méně než třeba Sluha dvou pánů od Carla Goldoniho.
Hra je skvělá! Na dojmu však ubírá nepříliš rozpracovaný text.Nicméně při dlouhých zimních večerech dokáže pobavit a zabavit. Téma má přesah i do dnešní doby.
K této jednohubce se stavím celkem rozpačitě. Aby bylo jasno, je to skvělá hra. Respektive její inscenace dokáží být geniální, ale jak je na tom samotný Molièrův text? Inu, to je horší. Jako kritika funguje i v dnešní době, to je bezpochyby, ale jako komedie? Ne tolik.
Text se zdá být poněkud chudý a uspěchaný, závěr je pak vysloveně překotný. Sic osobně s deus ex machina nemám problém, ale pro dnešní publikum a z dnešního pohledu vůbec, se jedná o poněkud líné řešení, to je pravda. Ovšem v časech Molièrových, to bylo něco jiného a je na to třeba takto hledět.
V zásadě se ale zasmějete, doporučuji však shlédnout nějakou inscenaci. Nedávno jsem viděl naprosto skvělé provedení v hlavní roli s Bolkem Polívkou a smíchem jsem se rdousil. (Konec konců nadávku „intelektuální bonsaj“ u Molièra nenajdete.) Navíc u tohoto provedení byl text hry podstatně rozšířen a komediální scény rozpracovány. Jedná se tedy o jedno z dramat, které si na papíře v žádném případě neužijete tak, jako v kvalitním divadelním provedení. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, Polívka mě však obměkčil.
Jistě, Lakomec je historicky důležitá hra, významné dílo z období klasicismu, ale pokud se odkloníme od její literárně-historické stránky, jedná se z mého pohledu o přímočaré a nepříliš zajímavé dílo. Tím nechci říct, že není zábavné, ono totiž zábavné je, ale asi jako takové malé bezvýznamné rozptýlení na líné letní odpoledne. Je snad až příliš nekomplikované a přímočaré a zakončení mne jednobuše zklamalo. Chápu, že Molièrova hra si žádala šťastný konec, a toho šlo dosáhnout jen pomocí deus ex machina, protože jinak by vyžadovalo změnu charakterů postav a jejich motivací, což by bylo nemyslitelné.
Mimochodem, při četbě Lakomce mi přicházely na mysl podobnosti s Komedií o hrnci od Plauta, zejména v Harpagonových psychotických monolozích. V doslovu jsem se poté dočetl, že Molière se Plautem skutečně inspiroval. To zřejmě vypovídá něco o lakomství jako o nadčasovém literárním námětu.
Skvělá knížka. Krátká, humorná. K maturitě ideální. Někdy mi česká a světová klasika zvedne náladu líp než dnešní knihy.
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivostAutorovy další knížky
| 2008 |  Lakomec |
| 2006 |  Tartuffe |
| 1952 | Zdravý nemocný |
| 1978 | Don Juan |
| 1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Moliére je jeden z mých nejoblíbenějších dramatiků a Lakomec je asi moje nejoblíbenější M.hra. Snad i proto, že podobný charakter jsem měla ve své vlastní vzdálenější rodině a moje osobní zkušenost na tu Moliérovu fiktivní, nenasytnou postavu trošičku sedí. Některý člověk prostě vidí v hromadění majetku smysl své existence, i když ho už vůbec kvůli nadbytku nepotřebuje. Své asociální, amorální skutky si i dokáže zdůvodnit a nic s takovým člověkem nehne. Až na to, že můj známej hromadí peníze, majetky a obírá lidi pro svůj osobní prospěch beztrestně dál a už vzhledem k jeho věku mu ztráta bohatství ani nejbližší rodiny nehrozí. Každopádně alespoň jeho blízkým, případně obětem, může Moliérova trochu smutná taškařice alespoň v něčem pomoci.