Lakomec
Jean-Baptiste Poquelin
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524781/bmid_lakomec-6532aa89ee43d.jpg
4
4420
4420
Lakomec je asi nejznámější Moliérovou komedií. Hlavní postavou je lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molièrův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy.... celý text
Přidat komentář
Tak to mám přečteno další světoznámé dílko. Nebylo to vůbec špatné, akorát jsem měl občas zmatek, kdo se s kým miluje. Co se týče téma lakoty, čekal jsem ji tam více, ale stěžovat si nemohu. Nejhorší je že lidi jako byl Hapragon, je spousty i v dnešní době. Je dost zajímavé do jakých extrémů to může spadat.....
Na to, že to je dílo z roku 1668 a je napsáno jako divadelní hra, tak se dobře četlo, protože bylo napsáno spisovnou češtinou. Bylo vtipné a mělo rychlý spád. Konec byl trochu uspěchaný. Nebylo tam mnoho postav, tak jsem se dobře orientoval.
Skvostné, vtipné, trefné. Stálice v mé knihovně, při jejímž čtení mi v hlavě zní Abba Money, money, money. Znám pár pracháčů, kteří jsou úplně stejní. Tohle bude aktuální kniha asi pořád.
Lakomec od Molièra se mi četl dobře i přes použití starší češtiny v překladu. Děj rychle ubíhal a knihu jsem měl přečtenou za pár hodin. Líbilo se mi, že příběh měl spád a neustále se něco dělo, což mě udržovalo v napětí. Bylo to velmi vtipné, což mě bavilo, a zároveň i poučné, protože skvěle ukázalo, jak špatná a destruktivní vlastnost může být chamtivost. Nicméně divadelní hry nejsou mou oblíbenou četbou.
78%
Tragikomedie napsaná v 17. století oslovuje obecenstvo v divadlech, čtenáře, posluchače rozhlasových her zejména dokonalým vylíčením charakteru hlavní postavy. Harpagonův vřelý vztah k mamonu je autorem rozebírán v řadě humorných scén a celá hra je svou aktuálností pochopitelná i v dnešní době.
Jedna z položek maturitní četby, ke které jsem se ráda vrátila i po letech. Frčí to rychle, v postavách se člověk neztrácí, i když jsou vztahy propletené.
Poslechnuto jako audiokniha. Pojmuto jako rozhlasová hra. Neuvěřitelný Ivan Trojan v hlavní roli. To bylo něco nádherného. Vtipné, lehce představitelné, skvostné! Všem doporučuji! Jedinou chybičkou bylo že je to krátké!
Lakomec je perfektní, nadčasovou divadelní hrou fungující i téměř po 400 letech od jejího napsání. Je v ní tolik paradoxních a ironických situací, které se navíc postupně v příběhu hromadí, že jsem si říkal, jak z toho všeho nakonec Molière vybrousí (a nakonec musel použít nejmenovaného žolíka). Kdysi jsem Lakomce četl k maturitě. Už tenkrát se mi sice líbil, jeho pravou dokonalost jsem však ocenil až při opakovaném přečtení v dospělosti. Všem doporučuji!
Kdysi viděno jako divadelní představení, nyní konečně nastal čas i na knihu. A co napsat? Snad jen, že je to skutečně nadčasové dílo, které brilantně kombinuje humor a satiru, aby vykreslilo lidskou chamtivost a její následky. Dialogy jsou bohaté, plné ironie a sarkasmu (to já můžu) a naprosto vybroušené do nejmenšího detailu. Až mám chuť si to dát znovu, jak perfektní to bylo.
Knihu jsem si vybrala jako další dílo k maturitní četbě. Normálně bych se k ní určitě nedostala, ale určitě dobrý výběr k maturitě. Kniha je krátká a rychle se četla, snadný děj, který je dobře zapamatovatelný, takže ideální.
Ze všech 20 děl k maturitě bylo tohle jediné, u kterého jsem se pobaveně smála. A poněkud úsměvná (a zároveň dost smutná) mi připadá skutečnost, že i přesto, jak je tohle dílo staré, je stále aktuální. I dnes se dají bez problémů najít lidé s charakterem pana Harpagona - tedy hamižníci, u kterých jsou peníze na prvním místě a běda jak po nich chce někdo něco zaplatit!
O tom, jak těžké je s takovými lidmi vyjít anebo je mít přímo za příbuzné, vám humorným způsobem povypráví tohle veršované dílko. Já osobně mám postavu Lakomce pevně spjatou s hercem Louisem de Funèsem, který tuto roli perfektně ztvárnil v roce 1980 ve stejnojmenném filmu.
Suma sumárum - peníze budou vždycky pro některé osoby na piedestalu, což je bezesporu velkou tragédií, ale pokud se na to chcete podívat z té druhé stránky - jak směšní takoví držgrešlové dokážou být - neváhejte a sáhněte po jednom z nejznámějších děl od Molièra. Věřím, že nebudete zklamaní.
/povinná četba/ - Perfektní Molierova kniha u které jsem se nesmírně pobavila. Tady by to chtělo vidět i divadelní zpracování.
Knihu jsem si vybrala k maturitě a myslela jsem, že to bude hrozné, ale mě to doopravdy bavilo! Skvělá kniha!
Skvělé, vtipné, stále aktuální.
Peníze, prachy, many na prvním místě za každou cenu :):):)
Skvěle podané lakomství a chamtivost pro mě i dnes humornou formou. Znovu si knihu nepřečtu ani neposlechnu, konec byl na můj vkus až příliš kostrbatý.
Skvělé drama i po tolika letech. Oddychová zábava, která v sobě skrývá i mravní ponaučení.
Tato kniha patří mezi mé nejoblíbenější komedie. Díky maturitní četbě jsem měla příležitost přečíst tuto knihu, a jsem za to opravdu vděčná, protože jsem se snad tolik nikdy nenasmála. Určitě ji vřele doporučuji všem, kdo hledají dobrou dávku humoru a lehkého čtení
Harpagon je lichvář, který nadevše miluje peníze, více jak svou rodinu, natož své přátele. Cinkot zlaťáků či šustění bankovek je jeho nejmilejší zvuk. Ale co kdyby o ně měl někdy přijít, co kdyby mu je někdo chtěl ukrást? To by asi život pro něj ztratil veškerý smysl. Skvělá divadelní hra o lakomci, který je pro peníze schopen obětovat vše. Na to, že byla napsána v sedmnáctém století, tak je aktuální a srozumitelná všem i dnes.
Štítky knihy
peníze humor zfilmováno divadelní hry francouzská literatura sourozenci rodinné vztahy vdovci rozhlasové zpracování chamtivost
Autorovy další knížky
| 2008 |  Lakomec |
| 2006 |  Tartuffe |
| 1952 | Zdravý nemocný |
| 1978 | Don Juan |
| 1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Lakomec mě mile překvapil, nečekala jsem, že mě bude tak bavit. Jde o velmi čtivé a vtipné drama, které zůstává i přes své stáří aktuální. Na začátku jsem sice pociťovala zmatení kvůli velkému množství postav s ne úplně snadno zapamatovatelnými jmény, ale po prvním jednání už jsem neměla problém. Mou jedinou výhradou je velmi rychlé rozřešení a až absurdně náhodné shledání rodinných příslušníků, kteří už měli být všichni dávno po smrti.
Nejvíc jsem si asi užila výborné dialogy, situační humor a zmatenost některých scén, kdy hra sklouzávala až k frašce. Jakubovo angažmá v celé věci mi připomnělo Sen noci svatojánské, kdy Puk také zkomplikuje velkou část děje. Taktéž mě potěšil fakt, že jsem četla překlad od Vrchlického.
Dílo lze považovat za nadčasové vzhledem k tomu, že lidé se stále zamilovávají, jsou stále hamižní, žijí v mnohdy komplikovaných mezilidských vztazích a vlivem toho mezi nimi vznikají nedorozumění, stejně jako v Lakomci. Čtenář se díky nesmrtelnosti námětu dokáže do postav snadno vcítit. Navíc lidi pořád baví komedie, jelikož v každé době je potřeba hodně smíchu.
Hru jsem viděla naživo v Balbínově poetické hospůdce, představení bylo fajn; některé prvky byly upraveny, díky čemuž se konec opravdu stal chaotickou fraškou.