Lakomec / Misantrop / Tartuffe
Molière (p)
3 nejznámější hry jednoho z nejslavnějších světových dramatiků.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1966 , Mladá frontaOriginální název:
L´avare / le Misantrope / Tartuffe, 1966
více info...
Přidat komentář
Lakomec skvělý.
Misantrop mě moc nezaujal.
A Tartuffe? Ten je napsán znamenitě!
Miluji repliky drzé služky Doriny.
Četla jsem díky tomu, že měla dceru tuto knihu ve školní četbě. A musím říct, že mě bavila. V knize je pěkně ukázáno, co s člověkem můžou udělat peníze.
Nejlepší samozřejmě Lakomec. Tartuffe je také pěkná hra, ale Misantrop mi moc nesedl. Veršování u Misantropa a Tartuffa je super a mám to rád. I když člověk musí text číst ostražitěji a vnímavěji, jinak mu děj uteče. Celkově velice pěkná kniha. Doporučuji film z roku 1980 Lakomec s vynikajícím Louis de Funèsem.
Za mně velká sranda. Hodně známé dílo význačného francouzského autora. Taková nezapomenutelná klasika, hodně čtená jako povinná četba. Super je i filmové zpracování, jak francouzské s Funesem, tak české.
Číst verše na střední škole se tak nějak sluší. A když přečtete 3 divadelní hry ve verších, pak se vám to rýmování vrazí i do normální mluvy. Pamatuji si, že mě to bavilo, že jsem byla uchvácená. Tartuffe byl na mě trochu moc náboženský, ale Misantrop jiskřil hromadou skvělých bonmotů a Lakomec je klasicka, která nikdy nenudí.
Lakomec je senzační, moc vtipnej a čtivej. Misantrop mi sice připadal trochu slabší, ale zase se mi u něj, stejně jako u Tartuffa, líbilo, že je rýmovaný. Myslím, že by se téma pokrytectví aristokracie z Misantropa dalo zpracovat i lépe. Tartuffe mě taky bavil.
Moliera miluju. Možná díky naší naší skvělé češtinářce. Několikrát jsem četla, několikrát viděla v TV - s Funesem a dabované Filipovským. Nedávno s Bolem Polívkou. Nadčasové, skvělé.
Výborná a neuvěřitelně nadčasová dramata. Molière je zkrátka klasika a měl by se číst, ne jen kvůli nahonění povinné četby k maturitě. Pobavíte se, zděsíte se, zamyslíte se a na každý pád si to vše užijete.
K dokonalosti už v tomto souboru chybí jen Zdravý nemocný.
Četla jsem pouze Lakomce na maturitu. A i přesto že to byla povinná četba,tak mě celkem příběh bavil. Pokud také vybíráte knížky na maturitu,tak Lakomec je určitě dobrá volba:) Lehká a rychlá četba.
Lakomce znám v podání Miloše Kopeckého, Misantropa jako Václava Vosku, jenom na Tartuffovi jsem v divadle nikdy nebyl. Moliere je mistr, Pan dramatik, doporučuji všem zdejším mláďátkům, která se o něm musela učit k maturitě, aby si tím nenechala jeho dílo znechutit. I tvůrci školních osnov někdy mohou mít pravdu.
Kniha v sobě nese nejznámější hry Moliéra a ať už se rozhodnete číst kteroukoliv z nich, rozhodně se budete skvěle bavit. Témata by se jistě dala zařadit i do dnešní doby. Všechny hry jsou napsány sdruženým rýmem, proto s také velice dobře a svižně čtou. Pokud váháte nad knihami z povinné četby, určitě si nenechejte ujít tuto zábavnou ukázku způsobu vyjadřování, vztahů a společnosti 17. století.
Pár citací z knihy:
Alcest: "...Člověka neprávem za pána tvorstva mají, vždyť nejvíc slabosti se v lidském srdci tají."
"...a půjdu hledat kout - má-li ho vůbec zem - kde člověk ještě smí zůstávat poctivcem."
Klasika, která mě bavila a líbila se mi. Je to velmi dobrá oddechovka. Nejvíce mě bavil Lakomec, zasmála jsem se u něj. Misantrop byl taky docela dobrý, ale dlouhé monology a Tartuffe taky nebyl špatný, ale z téhle knihy určitě nejslabší. Ale i tak se mi kniha líbila. :)
Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Ať už jako povinná četba k maturitě, nebo jako oddechová klasika, rozhodně by měla v knihovničce své místo najít. Lakomec se čte jedním dechem, má jednoduché dialogy a člověk se v ději neztrácí. Postava starého lakomého Harpagona je komická a čtenáře baví, hlavně v závěru knihy. Přestože místy možná narazíte na více cizích (starších) slov, kterým neporozumíte, nemá to na dojem z četby vliv, jelikož se nejedná o podstatné dějové informace. Misantrop se mi četl o něco hůře, méně děje než u Lakomce, více básnických obratů. V ději jsem se občas nudil, třeba když se opakovalo Alcestovo naléhání na Celimenu. Na druhou stranu, k Alcestovu postoji k přetvářce a odlišnosti jsem při čtení pociťoval sympatie. Tartuffe mi dějem a postavami zpočátku hodně připomínal Lakomce. Postupně však nabere jiný směr, zajímavou zápletku a se závěrem hry jsem byl také velice spokojený. Četl se mi možná o něco lépe než Lakomec. Místy mi dějově připomínal Hamleta od Shakespeara. Komu se líbil Lakomec jako povinná četba, doporučuji přečíst i Tartuffa.
Menší nastínění obsahu:
kniha obsahuje tři nejznámější divadelní hry od Moliéra - Lakomec; Misantrop a Tartuffe.
LAKOMEC - Paříž roku 1670, lakomý šedesátník Harpagon obětuje penězům vše, i svou rodinu. Nepřeje nikomu nic dobrého a své děti hodlá provdat pouze s vidinou zisku. Vše se změní ve chvíli, kdy je mu ukradena truhla s penězi.
MISANTROP - básník Alcest se staví proti všem, nenávidí přetvářku, brojí proti zažitým věcem, chce být odlišný. Je po uši zamilovaný do Celimeny, pohledné dívky, avšak vadí mu její přílišná náklonnost k mnoha dalším mužům.
TARTUFFE - prohnaný svatoušek, všemi nenáviděný, kromě pána domu, jemuž dělá společnost. Ten ho má natolik v lásce, že za něj hodlá provdat svou dceru a přepsat na něj veškerý svůj majetek. Vše se ale obrátí proti němu.
Četla jsem pouze Lakomce, kterého máme v povinné četbě, a musím říct, že to zatím byla nejlepší kniha ze seznamu k maturitě, co jsem četla.
Když jsem zjístila, že se jedná o drama, měla jsem trochu obavy, ale ukázalo se, že se i drama čte překvapivě dobře :)
Příběh se velmi lehce četl a knížku tak můžete mít přečtenou i do jednoho dne.
Tato knížka je opravdu pěkná, a doporučuji jí všem k přečtení, i když chápu, že po ní nesáhne asi nikdo jiný než nějaký středoškolák, co si jí vybral ke zkoušce dospělosti :)
Z celé knihy jsem přečetla pouze Lakomce a to proto, že je to kniha k maturitě. Byla jsem příjemně překvapena. Moliérova hra se čte velmi svižně a je zábavná. Není nijak složitá na pochopení, protože autor se zde vyjadřuje zcela jasně. Musím ale přiznat, že krom Kleanta jsem v hře nenašla jedinou sympatickou postavu a Valérovo podlézaní mi postupem času začalo lézt krkem.
Moliérův Lakomec mě překvapil. Postavy jednají vcelku běžně. Vytkla bych možná zakončení, které působilo náhle, spěšně, jako by chtěl autor co nejdříve utnout děj a nacpat konec do jediného odstavce. Líbilo se mi na tom to, že nepoužívá složité vyjadřování, takže se snadno pochopí text.
Asi nejvíce mě upoutal Lakomec. Je to skvělá a vtipná hra. Misantrop mi nepřišel dějem příliš zajímavý. Tartuffe byl o něco lepší, ale klasický text u Lakomce se mi líbil mnohem více než verše v následujících dvou hrách.
Autorovy další knížky
2008 | Lakomec |
2006 | Tartuffe |
1952 | Zdravý nemocný |
1978 | Don Juan |
1966 | Lakomec / Misantrop / Tartuffe |
Krásně napsané tři divadelní hry v jedné knize. Moliére patří mezi světovou klasiku a s tím musím jen souhlasit.