Lapači I
František Sokol Tůma
Kniha o třech dílech. Víden, ach Víden, ten osudný Babylon českých duší nad Dunajem, který jako medusa chapadla svá vymrštoval po českých lidech, kteří v prvém nadšení mládí přicházeli, aby svou krví omlazovali její rod a platili i životy její neřesti. Zde mladý valašský synek jde do Vídně a je zapleten v záludné sítě lidské vypočítavosti, která se nezastaví ani před kriminálem. Je to román víry, neboť žádná špatnost na světe nemůže trvat věčně a neúprosná spravedlnost dovede ji nalézti. Tak i zde je štastný konec valašského umělce v náručí krasavice, souzené mu po zákonu valašské země a všecky mocnosti světa vídeňského, které se proti němu spikly jsou potřeny, aby byla podepřena víra člověka... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1935 |  V záři milionů |
| 1948 |  Valašská světice I. |
| 1929 | Hyeny |
| 1932 |  Celibát: Díl první |
| 1972 | Na kresách |
Tato kniha slouží k zamyšlení. Bylo to tak opravdu nebo si autor vymyslel? Ani se nedivím, že byl populární v první republice i když jeho knihy prolínají nechut k emigrantum, odrodilcum vlastního naroda. Když jsem četla knihu tak jsem se neubránila připomínce knihy ,,Mrtvé duše" od Gogola a povídce,,Dobrý člověk od Boženy Němcové. Mrtvé duše může symbolizovat to jak se lapila levná pracovní síla za prací do Vídně, z povídky ,,Dobrý člověk" může být to k jakým lidem se dostal. Spisovatel šel ještě dal- popsal manipulační povahu lidí, aby dostali dobrého pracovníka, popsal naivitu venkovských lidí hledající lepší živobytí v cizině, jejich ideály i trudný, těžký konec.V prvním díle se popisuje jak naivní nedospělý chlapec šel za prací do Vídně, který mu zprostředkoval jeden žebrák z jejich vsi, jeho šikovnost, kterou se snaží jeho zaměstnavatel manipulovat ve svůj vlastní prospěch.